Jak určit Šárku?

dovoluji se připojit k této diskusi  k rezistentním či tolerantním odrůdám k šarce (které již někde jsou k dostání) zasílám odkaz např. od firmy Fytos:

http://www.fytos.cz/cz/literatura/

zde jsou odrůdy šlechtěné v německém Giesenheimu

Lucas

A Srbové tak říkají spále.

Chcete li švestku bez šarky, zasaďte si odrůdu JOJO je ZCELA !!! rezistentní a šárkou nemůže na rozdíl od těch jen odolných vůbec onemocnět. Více o šarce najdete v Rukověti pro zahrádkáře na rok 2007 - je tam rozdělení jednotlivých rezistencí a odolností až náchylností včetně uvedené odrůdy JOJO. Rukověť jde stáhnout ze stránek ČZS.

K velice odolným odrůdám by měla podle výzkumu pana Blažka patřit Nancynská mirabelka. Z několika odrůd se nakazila v nejmenším počtu stromků v blízkosti nakažené výsadby.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli nemoc šarka vadí i pro pálení slivovice? Je to tak, že kvůli nemoci mají plody méně cukru, a tudíž není ani pálenka z nich tak chutná? Máme na zahradě velmi staré švestky, které jsou (podle Vámi popsaných příznaků) napadeny tímto onemocněním a můj otec je z nostalgie odmítá pokácet. Slyšela jsem, že staré (a vysoké) odrůdy ovocných stromů jsou méně náchylné proti těmto chodobám. Co je na tom pravdy? Moc děkuji za odpověď.

Slivovice vyrobená z plodů švestek nakažených šárkou je nezávadná.Vyrobí se jí ze stejného množství oproti těch pocházejicích ze zdravých stromů o něco méně,protože plody mají méně cukru,z něhož etylén pochází,... a podle stupně napadení je asi výrobek méně aromatický.Běžný uživatel rozdíl nepozná.Skoro většina švestkových stromů na našem území je nakaženo PPV.

Většina letitých hospodářů lpí na svých stromech, protože se o ně dlouhá léta starali, pečovali s láskou a porozuměním,jakoby to byli jejich děti,...vždyť taky jsou!!! sentiment je někdy na místě.

Letité zdravé stromy jsou méně náchylné na nakažení šárkou, než stromky mladé, protože mají menší přírustky, které jsou méně šťavnaté, tudíž nejsou tak lákavé pro mšice.Proč jsou méně šťavnaté?,jelikož jsou stromy v plné plodnosti, a přednostně vyživují plody.Právě na nových letorostech mšice které PPV přenášejí s oblibou sají šťávu.Pravidlem to ale není.

Nu, že pan Alois M. nazývá virózu švestek Šárkou, bych mu odpustil. Všichni víme, o co se jedná a choroba dokáže být stejně záludná, jako dívka co svedla Ctirada. Mimochodem v odborných kruzích už se pojem šarka (ani s krátkým a a malým š) užívat nemá. Spíš bych panu Aloisovi vyčetl jiné chyby, jako např. že se z cukru tvoří etylén (on se tam trochu tvoří, ale v skutečně malém množství).
   Osobně si nemyslím, že staré stromy jsou vůči PPV (chcete-li šarce) odolnější než mladé, protože mají menší přírůstky a tak je méně napadají mšice. Jednak si myslím, že odolnější nejsou, dále mšice sají především na listech a ty rostou i na stromech starých. Roli hraje dle mého celkový zdravotní stav a výživa stromu a taky individuální odolnost konkrétního stromu. Řada jich odejde dřív než zestárnou. Ta odolnost ale neznamená, že strom chorobu nepřijme, ale že s ní dokáže přiměřeně žít.
    Jinak zcela souhlasím s tím, že kvalitní slivovici lze napálit i z infikovaných švestek (mnohde ani jiné nejsou) a  že kvůli tomu nemá smysl staré stromy kácet.

etylén, etalon,etanol...už je toho někdy fakt dost,člověku se to pak plete....zřejmě to bude špiritus.

Zdravotní stav můžete mít perfektní,ani v pravidelné výživě zrovna nemusíte pokulhávat,když přiletí mšice s virem na sacím ústrojí,a vybere si zrovna mladý dobře živený stromek, je vymalováno.

Ohledně odolnosti/neodolnosti starých stromů vůči šarce mohu tolik,že to odolnost v pravém smyslu slova ani není,ale je to jedno z vysvětlení proč se těmto letitým stromům nemoc vyhýbá.Vždyť i tazatelka o něčem takovém slyšela,a ptá se proč se to děje...co se to děje?