Při vší úctě k autorům ta slova nelze brát paušálně.

Taky mám úctu k akademikům, jejich prácí, výzkumům atd.
Nicméně si myslím, že někdy jsou trochu mimo realitu, odtržení od běžné praxe a nelze všemu od nich bezmezně věřit.
Uvedu pár příkladů, bohužel mimo téma:
*
Generace po generacích opisují od sebe. Na tom samozřejmě není vůbec nic špatného, uvádějí původní zdroje z kterých čerpají a pokračují tím v práci svých předchůdců.
A jak jsem tak pátral v oboru který mně zajímá, tak ti "předchůdci", až na pár významných a převratných objevů,  čerpali hlavně z praxe. Z tehdy manufakturní a máloseriové výroby. Po studiu jejích výrobních postupů, dlouhodobě osvědčených, vypracovali nějakou vědeckou práci, napsali knihu v které vědecky zdůvodnili proč se to tak dělá a dělat má.
*
A teď z oboru který mně živil, tedy praktická zkušenost:
Před 1989 jsme vyráběli něco, co kdysi dlouhá léta fungovalo, technologie byla naše, zažitá, perfektně zpracována, jen bohužel z podivných důvodů pak utlumená.
Celkem nedávno se to zkusilo znovu. Ale už to z nejrůznějších důvodů o kterých nechci psát, moc nešlo.
Tak nastoupili "akademici". S velkou až naprostou ignorací předchozích Technologických postupů.
Výsledkem byly noční můry a stresy všech zúčastněných při výrobě která kdysi standardně trvala pár hodin a protáhla se na desítky hodin a milionové ztráty.
Až po vyčerpání všech jejích inovativních nápadů...
"Zdrhli" se slovy":
"Tak si to udělejte - dodělejte, jako kdysi"...
(Samozřejmě, zkusit se má vše, bez toho by nebylo pokroku, ale nesmí se to moc často a v podobných podmínkách opakovat. Viz. J.Cimrman, Methoda Slepých uliček.)
*
Tímto chci jen říct, že nejlepší jsou příklady z praxe, z nejbližšího okolí, dívat se co kde roste, co se kde čemu daří a zachovat si ZDRAVÝ ROZUM!
*
A omlouvám se za asi blbé přirovnání..
Rafael.