Pořád mi není jasné, proč by se měly zimní rouby používat na srpnové očkování. Vždyť tou dobou jsou již k dispozicií vyzrálá očka z čerstvých letorostů.
    Občas se zamýšlím, co nejvíc ovlivňuje trvanlivost zimních roubů a jejich úspěšné ujímání. S jádrovinami problém není, jejich trvanlivost i ujímavost je bezproblémová a vhodný termín odběruje snad půlroční. Navíc jejich mírné zavadnutí je reverzibilní a namočením zase obživnou. Problém je s peckovinami. Větší problém než uschnutí vidím v jejich narašení. či uhnití. Důležité je sice vlhko, ale ne příliš. K udržení svěžesti tak stačí zapíchnutí sotva 1/5 délky roubu v jen částečně vlhké zemi nebo dokonce í rouby ležící pod stromy. Naopak špatně dopadly rouby v hodně vlhké půdě pod okapem nebo ve sklepě s takřka 100%ní vlhkostí. Takže kruciální nevidím ani tak teplotu - v třeskuté zimě roku 2006 i bezmrazé zimě 2007 se rouby skladovaly, vydržely i ujímaly se prakticky stejně, ale právě tu správnou míru vlhkosti, raději míň než víc.
    Jinak letos se mi opět potvrdila důležitost včasného odběru roubů (nejlépe v prosinci) a brzkého roubování kopulací (přelom únor-březen). Prakticky všechny tyto rouby již  raší. Důležité je to zejména u tenkých roubů jen několik mm, které nejsou, podle mého, do současné doby uchovatelné  žádným způsobem.
    Co se týče roubů z Holovous, soudím, že zájem převýšil nařezané zásoby a tak přišel ke slovu dořez.