Takže si to shrňme. Ústředním motivem těchto příspěvků je, že většina slivoní mimořádně bohatě kvetla a násada plodů je poměrně malá. Čím to může být?
1. Nedostatek opylovačů - včel. To bych vyloučil. Jabloním kvetoucím po slivoních se opylily snad všechny květy bez problémů. A včel nijak nepřibylo. Je optázkou, jestli se o ntýden později nezvýšila aktivita jiných druhů hmyzu.
2. Nedostatek opylovačů - vhodných odrůd. Při současné záplavě odrůd na každé zahradě je to značně nepravděpodobné.
3. Špatné počasí v době kvetení. To nelze vyloučit. Zvlhnmutí pylu a jeho špatná klíčivost může být příčinou. Jak ale vysvětlit výrazné rozdíly v násadě dvou současně kvetoucích odrůd na jednom stromě? Možná rozdílnou odolnost vůči zvlhnutí pylu?
4- Nedostatek některého z biogenních nebo stopových prvků. To lze asi taky vyloučit.  Pěstitelé dnes hnojení nezanedbávají, navíc je tu opět argument s více odrůdami na jednom stromě a jejich různá násada.
5. Napadení pilatkou. To lze vyloučit ze stejného důvodu. najo to nedostatečné pohnojení.
6. Snížená plodnost jako jeden z projevů infekce virovou šarkou. Může se týkat citlivých i jinak tolerantních odrůd. Této možné příčiny se obávám, už proto, že je neřešitelná. U mě tomu napovídá i fakt, že Jojo má násadu vysokou, naopak menší násada je u jindy plodných odrůd s nižší mírou tolerance (Wangheimova, Gabrovská, Valjevka, Č. rodna). Jsou to ale jen dohady.

Ještě jedna úvaha. V literatuře se píše, že vyjma větrosnubných ořechů a lísek i samosprašné ovocné druhy vyžadují k opylení hmyz. Když se ale podívám do některých květů, vidím, že tyčinky jsou pestíkům natolik blízko, že je prakticky nemožné, aby   se lepkavé blizny nekontaminovaly jejich pylem. A co se týče cizosprašných druhů - když vidím, jak byl veškerý zahradní nábytek opakovaně žlutě zaprášený, nechce se mi věřit, že by se létající pyl vyhnul květům sousedních stromů.