Biozahrada?

Proti kadeřavosti jsou odolné bělomasé vinohradnické semenáče.

(to je k těm broskvoním)

Vítek

Nechci Vám brát iluzi, ale podle fotky na dané www. stránce Matčino asi neurčíte. Řekl bych, že přestože se na snímku bezpochyby jedná o tuto odrůdu, není to vzhled typické Nonetitky (Matčina). Slupka plodu je červená jen na osluněné straně, celočervené plody jsou proto spíš výjimkou. Sladké Matčino je, ale určitě není šťavnatější než jiné odrůdy, spíš naopak. Mošt ze samotných Matčiných jsem zkoušel jen jednou. Je poměrně fádně sladký. 
   Jinak do biozahrady je to vhodná  odrůda - pro vyšší tvary ovšem. Snese chladnější polohy, nevyžaduje příliš tvarovací řez ani chemickou ochranu.

Nu, pátrala jsem, ale na jinou fotku dané odrůdy jsem nikde nenarazila. Přesto si myslím, že to Matčino bude - spíš podle tvaru, matné slupky a jemného žíhání. Ostatně, váš popis dokonale sedí - takhle červená jsou u nás jablíčka jen na vrcholku stromu (je to ten nejvyšší vysokokmen z celého sadu a slunce na něj svítí prakticky celodenně), na nižších větvích mají jablka jen červené líčko a zbytek je žlutý, někdy i dozelena. K tomu moštu - pravda, sladký je jako cumel, ale fádní nám ani našim návštěvám nikdy nepřipadal, naopak. Inu, proti gustu žádný dišputát, že?

A že není třeba řezu, taky pravda - s pilkou jsem se dostala jen na nejnižší větve, zbytek nechávám na přírodě - a přesto každoročně sklízíme pěkných pár metráků.

To je úžasné! Já měla podobnou snahu loni. Dokonce jsem k tomu i přesvědčila rodiče, ale když po 2 měsících zjistili, že to bude trvat, než tam poroste "louka", nevydrželi. Jsem s tím odkázána až na vlastní :-). Ale zeleninová část zahrady je zcela v mé režii. Chci se zeptat, zda máte nějaké zkušenosti s "nerytím". Já to zkouším letos poprve a jsem zvědavá...

Díky za odpověď

Krista

Na bezorební techniku pěstování musíte mít hodně dobrou půdu. V malopěstitelských podmínkách nevidím žádné výhody (úspora pohonných hmot aj.) Obracení zeminy rýčem nepovažuji za žádné ekologické zvěrstvo.

Naprostý souhlas. Dokonce jsou známé problémy při bezorebních technologiích, které spočívají v tom, že se zbytky rostlin nezapravují do půdy a tak se volně šíří živočišní škůdci, choroby a semena plevelů. A jak to budete provzdušňovat? Jen mělce motyčkou? Stanislaw:-)

Rytí se mi po ekologické stránce taky nijak nepříčí, horší je to už s tou fyzickou - no jo, je to pracné, a když máte celou zahradu zarostlou pýrem, bršlicí, kopřivami atd. a rychle potřebujete dostatek nových záhonků, což se běžně stává těm, kteří začínají hospodařit na nějakém zpustlém pozemku, výhody jsou myslím nasnadě. Podle literatury se prý dá půda takto naopak zlepšit.
Mé zkušenosti s pěstováním bez rýče: nové záhony vytvářím tak, že porost plevelu posekám, udupu, na to přijde nepotištěná! lepenka, vrstvička půdy obohacené o kompost, vrstva slámy, pořádně promočím. (podrobnější návody viz ekozahrady.cz, zahradaproradost.cz). To vše se nechá několik týdnů slehnout. Posléze se sláma trochu rozhrne, rýčkem nebo kolíkem proděraví lepenka, vloží sazenice, obsype troškou půdy s kompostem, záleží na pěstované plodině. V průběhu roku se doplňuje mulč - posekaná tráva, nať ze zeleniny atd., popř. kompost, podle plodiny. Do příštího jara sláma s lepenkou obvykle zetlí, záhon projedu rycími nebo i normálními vidlemi, půdu neobracím, jen prokypřím a vytahám zbytky oddenků pýru a bršlice. Pak je možno normálně osévat nebo osázet. Vyplatí se pokračovat v mulčování.

Popsaným způsobem jsem úspěšně pěstovala salát, kedlubny, pórek, cukety, rajčata (tam bylo kompostu víc),  jahody a všemožné kvítí, druhým rokem lze pěstovat už všechno. Zkoušela jsem tu tenkou vrstvu půdy na lepence i osévat, ale nebylo to nic moc, jakžtakž rostly jen ředkvičky. Letos chci zkusit jen tak pro legraci brambory v mulči - uvidíme. Teď jsem ale dělala nový záhon pro kořenovku a ryla jsem (rycími vidlemi bez obracení). Snad vám to k něčemu bude, zdraví Lenka.

Teda paní Lenko, to jste fakt dobrá! Takové práce. Jako zahradník bych vzal silnější netkanou černou textili, položil na místo, kde chci mít ty budoucí záhonky a těch pár týdnů bych počkal jako Vy. Taky je možné použít opačný systém, kterému se říkalo solarizace, kdy se použije naopak průsvitná fólie, která umožní klasický skleníkový efekt. Když ji položíte na plochu, plevel díky slunku dostane opravdu zabrat. Toto zahradníci dělali už hodně dáno. Jen ještě připomenu, že pokud mulčujete posečenou trávou, tak na její rozklad je potřeba vysoká dávka dusíku, o který se tímto připravujete, ať se vám to líbí, nebo ne. Stanislaw:-)

Vy máte zato, že popsaný postup je méně pracný než úprava záhonu rýčem a vypletím? Nevím.

Vyzkoušela jsem obojí, takže můžu srovnávat. Mně to rozhodně zabere několikanásobně méně času a méně se nadřu, ale možná jsem jen nešikovná s rýčem.

K poznámce pana Stanislava: Černou netkanou textilii vyzkouším - myslel jste to tak, že se po těch několika týdnech sundá a záhon bude víceméně bez plevele, nebo že se bude sázet přímo do ní? Co se dusíku týče, měla jsem za to, že sláma dusík ubírá, čerstvá tráva a zelené natě ho naopak dodávají, takže ve vzájemné kombinaci by se to mělo vykompenzovat. Možná se ale pletu.