A zase ty fleky na listech rajcat

Přerostlé zdravé sazenice a sazenice neprosperující se nedají srovnávat. Neaklimatizované bych se neodvážila ze dne na den vysadit ven. Navíc, paní je má čerstvě přesazené do dostatečně velkých kelímků s novým substrátem, v kterém se kořeny potřebují nejdříve chytit a ne rostlinu píchnout za každou cenu co nejdříve do země, postiženou na listech, momentálně s neukotveným kořenovým balem a téměř neotužilou na teplotu a alergickou na slunce.

Mám TO taky. Myslela jsem, že jsou chudinky oslabené smutnicemi (larvami), které se mi sem pořád vrací. (zmizly akorát po hlísticích na pár měsíců). Jsou pořád doma, po prvních pravých lístcích přesazeny do truhlíku.Koupila jsem semínka od pana Kvapila-permasemínka-nehybrydní, s tím, že mi pokaždé před dozráním průmyslové odrůdy splesnivěly- takže pokus.Strašně dlouho klíčily. Semínka dávám na Josefa a ještě na začátku dubna jsem neviděla ze země nic vylézat! Až do teď je to takové zabržděné, nevoňavé (po rajčatech) a teď ještě tato choroba. Buď tedy ta zemina jak píše kolegyně, nebo to sluníčko za oknem, jak uvádí druhá, a nebo kdoví co. Každopádně chápu úvodní vkladatelku, protože bych řvala taky. Jde o ten nevděk těch malých zeleninek, neocení ten náš čas a péči... na chatu dávám tak druhý týden v červnu (u lesa) a pak už se jen vždycky dočkám plísně. Vyvážka, aby nebyly na pozemku, taky není jednoduchá... Sisyfos.

Přestože sázím v nadm. výšce jen 250 m.n.m., rajčata zásadně pěstuji jen na 5 lat, datlové Mandát na 6 a za tím účelem vysazuji raději o deset sazenic více, než abych prodlužovala vegetační dobu při pěstování do větších výšek. Co nedříve utrhávám postupně spodní listy, a to téměř až k prvnímu květenství,  i když rostlina na to reaguje kroucením listů a člověka to vystraší. Nevím, co je to plíseň.

Proč na 5 květenství? Vždyť plíseň může při vlhkém počasí přijít klidně v půli července (jako třeba loni), kdy ještě rajčata rozhodně zralá nejsou, takže nevidím vůbec žádnou souvislost s pěstováním na 5 květenství a chycením plísně. Já pěstuji na tolik květů, dokud to jde (v srpnu zaštípnu), a rajčata mám i na konci září. Plíseň přijde podle počasí, nikoli podle délky pěstování - některý rok třeba vůbec (předloni), některý velmi brzo (loni).

Plísně strhávají z atmosféry deště, jak píšete, ty přicházejí kdykoliv, pokročením času směřujícím ke konci léta, nebezpečí vzrůstá. Reagovala jsem na paní, která má chatu u lesa a tam je z podstaty vlhčí vzduch stále. Řadu let mám vyzkoušeno, že silná zdravá sazenice, neplodící do vyčerpání, odolává všemu negativnímu úspěšně. Rostliny mám bujné, olistěné, vypadají jako stromky, čím jsou větší větry, tím víc zesilují. Dávám přednost krásně dozrálým aromatickým rajčatům, před možností mít maximální dobu, ony i ty červené mi vydží ještě 2-3 týdny po utržení a už o ně ani k jídlu není zájem, rozdávám je. Sázím naležato, do rýhy dávám hrst suš. hnoje, na to zeminu, pak rajče, zeminu, malou hrst NPK. Později trošku superfosfátu na bohaté kvetení a ledek proti případné černé plísni na středech plodů rajčat. Zalévám jen dešťovkou nad zasazený kořen, místo mám označeno špejlí, zloděje vyštipuji dvakrát týdně. 

škoda, že jste ty stromky nevyfotil.

Ale prosím vás! Já mám taky krásná silná bujná rajčata, vlhko tu rozhodně nemám, přesto mi plíseň velmi lehce ve vlhkém počasí chytnou. Ochráněná jsou jen ta pod stříškou. To, co píšete, je nesmyl - na síle rajčete skutečně schopnost chytit plíseň nezáleží! A psal jsem o půlce července, kdy vloni chytli plíseň, což rozhodně není "plodit do vyčerpání", naopka jsou teprve na začátku!

Co kdo považuje za ustálený nesmysl je na každém osobně,  mně postačuje praktický výsledek, bez plísní vloni i předtím, ač střechu nad rajčaty nemám. Tož tak.

Nápodobně. Rajčata pěstuji už mnoho let, mnoho let i v mládí, takže vím, co říkám, a s čistým svědomím si trvám na tom, že schopnost chytit plíseň rozhodně nezáleží na síle a bujnosti rostlinek.

Co vidím tu fotku, plíseň bramborová tu není. Tipuju něco se substrátem, dobrá zemina by vypadala jinak. Rajčata se z toho vzpamatují snad, ale přesadil bych je do dobré zahradní domácí zeminy. Žádký kupovaný svinčík. Ještě k té plísni, jsmer bramborářský kraj a tlak plísně je tu velký, přesto se mi nikdy nestalo, že bych plíseň měl už v květnu. To jistě neznamená, že jinde nemůže být dříve.