Ano, je to všechno o přijatelném riziku a tím i štěstí v daných podmínkách. Také pěstuju rajčata a ostatní plodiny bez postřiků. Hlavně proto, že mám ke stříkání jako činnosti silnou averzi. Nebývalo to vždycky tak, stříkával jsem klasicky měďnatými prostředky, ale výsledky byly mizerné.

Myslím, že v současném měnícím se klimatu jsou nechemická opatření většinou dostatečná. Která jsou to?

Pěstovat v jedné řadě a s většími rozestupy než je doporučováno. Pěstovat pod přístřeškem, nejlépe odnímatelným, tedy zatahovat jen v případě předpovědi delších dešťů. O zalévání pouze ke kořenům netřeba mluvit - a žádná hadice! Prostřihávat příliš husté zalistění především na spodu rostlin. Pěstovat rané a plísniodolné odrůdy, např. Crimson Crush, Mountain Magic, Cocktail Crush, případně holandské odrůdy (s těmi nemám zkušenost). MM je i rajče opravdu výtečné chuti (9 až 10!). Používám ještě jeden trik, spíš ale na úsporu vody: nad kořenový bal šikmo zasazeného rajčete dám běžný pěstební kelímek s děrovaným dnem a zalévám do něj. Na listy nekápne vůbec nic a voda jde přímo ke kořenům.

Jasně, i tak spoléhám na štěstí, podpořené vědomím, že díky EU už nikdo v mém okolí brambory nepěstuje ve velkém. Což dost podstatně snižuje riziko. V jiných krajích na to spoléhat vůbec nelze. Ono je to asi takhle: když to štěstí máte, vyjde to. Když preventivně stříkáte jako o závod a štěstí nemáte, stejně je přinejmenším část úrody v háji. Chemie rozhodně neznamená jistotu.

Milan HP