Nevím, co dotyčný říká kolem deváté minuty, ani to není důležité. Je celá řada výrobců destilátů, kteří táhnou odběr při 2D hluboko pod 30%. Umí tuto situaci kontrolovat? Tedy umí zabránit kontaminaci destilátu dokapovými složkami? Tvrdím, že v drtivé většině případů ne. A proč? Myslím, že nejsou dostatečně "při smyslech" při rozhodující organoleptické degustaci co odebrat a co už ne. Ale problém je mnohem složitější. Jde totiž o to, že při nízké koncentraci vytékajícího destilátu (lihu) se při telpotách nad 95 °C (např. hruškového lutru) ve vařáku se mohou do destilátu dostávat v naprosto minoritní koncentraci cenné sloučeniny často s bodem varu nad 200 °C díky azeotropii. Klasickou ukázkou těchto molekul je ethyletester dekandienové kys. tzv. williamsův ester při výrobě destilátu z kvasu willamsových hrušek. Kdo to utne příliš brzy, ztrácí cenné vonné komponenty, ale kdo to přežene, získá nepitelný destilát. Jak říká MUDr. Vysloužil, dobrá hruškovice je vzácné pití, má pravdu. slosar-petr@seznam.cz