Když už jsme u té teorie - spíš pro pobavení:

-Mošt zabírá v sudech a i v zateplené "kvasírně méně místa. 
Ovoce má přes 80% šťávy, ten rozdíl v zabraném prostoru je zanedbatelný

Proč dávat do sudů i nějaký balast z kterého není žádný užitek
To je relativní. U moštu se zase nemalá část zkvasitelné šťávy  (v závislosti na zralosti ovoce a kvalitě lisu) vyhodí s výlisky.

A proč ho při destilaci zbytečně zahřívat?
Víno při destilaci mnohem víc pění a jeho zpracování je tak často náročnější a kotel se nenaplní úplně. V palírně je to jedno, platí se za alkohol ne za energii.

-S moštem se daleko lépe manipuluje - kalové čerpadlo, samospád atd.
Neznám zahrádkáře, který by svůj kvas převážel čerpadlem. Nicméně vykvašený hruškový mač se konzistencí neliší od obsahu septiku, kalové čerpadlo s ním nemá problém. 
Při manipulaci se sudy naopak snáze vyšplíchne víno než kaše. 

-I při hůř utěsněných sudech menší možnost infekce - žádný "koláč" a při rozkvašování nehrozí napadení horní vrstvy plísněmi jako u drtí.
To je pravda. Křís se sice tvoří i na hladině, ale je ho míň.

-Snadný odběr vzorků na zbytkovou cukernatost.
Vzhledem k tomu, že cukroměr už má prakticky každý nahrazen refraktometrem, je měření cukernatosti stejně snadné

-Žádný problém s likvidaci výpalků.
Ale je tu nový problém s likvidací výlisků. Kdo má zahradu a kompost, zlikviduje obojí. Kdo ho nemá, může povařené výpalky snadno spláchnout. Výlisky těžko. V palírně je to jedno, platba za odvoz výpalků je paušální na litry lihu.

-Při lisování lze část moštu použít k pití, sterilizaci, na víno nebo cider.
Nic nebrání část podrcených plodů odšťavnit a vypít.

Co Rafael nepsal a dal bych mu za pravdu - v případě pálení v provizorních domácích podmínkách v malé nádobě bez možnosti míchání je použití kvašeného moštu podstatně lepší a možná jedinou alternativou. 
 

Huškovici zdar!