-Mošt zabírá v sudech a i v zateplené "kvasírně méně místa. Proč dávat do sudů i nějaký balast z kterého není žádný užitek a jen snižuje kvalitu? A proč ho při destilaci zbytečně zahřívat?

-S moštem se daleko lépe manipuluje - kalové čerpadlo, samospád atd.

-I při hůř utěsněných sudech menší možnost infekce - žádný "koláč" a při rozkvašování nehrozí napadení horní vrstvy plísněmi jako u drtí.

-Snadný odběr vzorků na zbytkovou cukernatost.

-Žádný problém s likvidaci výpalků.

-Při lisování lze část moštu použít k pití, sterilizaci, na víno nebo cider.
*
V odborné literatuře je u jádrovin doporučován na kvalitní destilát vždy jen mošt. Drť víceméně jen jako nouzové řešení nebo na ovocný líh. Pravdou ale je, že v tom směru je informací o hruškách minimálně. Píše se v té problematice hlavně o jablkách. Ale prakticky jsem se přesvědčil, že je tomu tak i u hrušek.
*
Na zmíňovaném Deslikovi je stručný výtah ze sborníku Progresivní směry při lisování ovoce a výrobě nápojů a v něm je naznačen chemismus proč tomu tak je. Jinak je literatura v tom směru dost skoupá a omezuje se jen doporučování moštu ke kvašení.

*

Ostatně jste to sám naznačil, zkuste oba způsoby a porovnejte.

Rafael.