Myslím, že pravděpodobnější, než probíjející svíčka, může být jiskra z výfuku. Nevím, jak je to v ČR, jestli musí být lapač jisker, nebo to platí jen ve státech s obdobím velkého sucha, např. Austrálie.

Osobně jsem měl pracovní úraz naštěstí pouze jeden a nebylo to nic drastického. Před cca 10 lety jsme byli obdarováni el. sekačkou, která vypadala asi nějak takto, jen držadlo nebylo napevno, ale na sekačce volně plandalo na čemsi mezi nýtem a kusem drátu. Protože tak sekačka nešla zváhnout na zadní kola, šlo s ní manévrovat jen tak, že jste zatažením za držadlo zadní kola nadzvedli a zadek sekačky hodili o kus na stranu. Sekačka nebyla moc těžká, ale i tak to byl vždy hrozný manévr, jehož opravdovou nebezpečnost jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy mi běžící sekačka najela na nohu. Nůž - naštěstí broušený naposledy při výrobě sekačky - mi prosekl kvalitní plnou koženou pracovní botu, ponožku a špičku palce. Sice to nic nebylo, ale i tak to dost bolelo. Moment setrvačnosti byl mizivý oproti dnešním benzínovým sekačkám se silnými motory. To by asi dopadlo amputací větší či menší části nohy.

kdyby stroj splňoval bezp. předpisy (na které se tak rádo nadává, že je to buzerace a pod.) a měl tedy pevné držadlo, nemohlo by k tomu dojít. Už tenkrát jsem věděl, že to není v pořádku, ale kdybych si stěžoval rodičům, akorát by se urazili a šli by si to udělat sami a já bych byl za nemakačenka co si vymýšlí výmluvy. Bohužel v minulé době se bezpečnost vůbec neřešila. Ani bych nespočítal, kolikrát byl táta doma se zanícenýma šponama v prstech, se šponou zaseklou v oku, a pod. A i kdyby si tenkrát řekl o ochranné pomůcky a i kdyby je mistr měl, tak by byl ostatním na dílně pro smích. Bohužel tohle je podobné i dnes. Pracoval jsem krátce ve strojírenské fabrice jako brigádníh. Svářeči naprosto zásadně nepoužívají odsávání, takže v poledne je na dílně doslova hustá mlha, že není vidět na druhý konec dílny. Když tam jeden mladý svářeč začal chodit v respirátoru (osobně bych zvolil kvalitní masku, na to co se tam dýchalo), sklidil akorát posměch a byl za outsidera. Když jsem domů koupil první obyčejné ochranné brýle, skoro jsem dostal vynadáno. Přeci když to jde bez toho, jsou to zbůhdarma vyhozené peníze.