Jak dlouho vydrží vyuzené maso?
|
|
|
|
host - 51.173 (?) 3.4.2022 6:56
Správně uzené maso podle mne vydrží neomezeně dlouho neboli do doby, dokud tuk v tom mase nežlukne a maso není napadeno škůdci, kteří jsou myši, které ho sežerou nebo roztoči, kteří staré suché maso sešrotujou na jemný prášek.
Kdysi jsme doma udili přes zimu a maso a špek potom zavěšovali na půdu pod střešní krytinu, křidlice a později plech. To maso tam vydrželo do doby, dokud se nesnědlo, i když od cca května už kvůli vyšším teplotám bylo maso hodně vysušováno a špek ronil tuk. Takové maso pak zřejmě potřebovalo nějaký postup, jak před použitím ho nechat změknout nasátím vody, rodiče ale tehdy dávali přednost tomu to maso několikrát déle vařit.
Pro kvalitu uzeného masa je podle mne stejně nebo víc důležité naložení toho masa než uzení. Správné naložení masa a v laku z masa vylouží nadbytek vody a rozpustných bílkovin, které způsobují jeho kazivost a maso zpevní. Naložení taky musí trvat dostatečně dlouho, aby sůl a případně česnek dosáhla s jistotou skrz maso všude a kolem kostí a maso tak bylo všude nasoleno a odvodněno, jinak se uzené v rámci měsíců kazí. Což v zimě není problém, protože maso ve správně koncentrovaném laku se za nízkých teplot nekazí a může tak zůstat v laku téměř libovolně dlouho, třeba i měsíc.
U nás se pak maso udilo jeden den, od časného rána. Ve 4 - 5 ráno se okapané maso zavěsilo do vytopeného uďáku a udilo do pozdního večera, 10 - 12 večer nebo tak nějak. Pak se nechalo zavěšené vychladnout. Kombinovalo se chladné a teplé uzení. Chladné uzení je, když se na masu při teplotě kolem 50 st C nechává vytvořit vrstva konzervujících látek z kouře. Teplé uzení je, když se maso při teplotě 80 - 90 prohřeje v celé hmotě, případné mikroby uvnitř masa se zničí, maso teplotou změkne a povrchová vrstvička konzervujících látek se teplem nechá proniknout centimetry dovnitř masa. A celkově se dále z masa odpařuje voda, aby se zahustila sůl v něm a maso nechává proniknout tukem uvolňujícím se z tučných míst. Pro silnější flákoty masa se za ten den použije cyklus studené uzení - teplé uzení cca dvakrát, pro párky a klobásky stačí měnší čas a jen jednou.
Dnes hodnotím takové uzení masa spíš jako zbytečné, protože dnes to neodpovídá zdravé výživě a maso je po celý rok dost v obchodech.. Takové uzené maso má hodně soli a z kouře obsahuje i nějaké karcinogenní látky. Dneska stačí maso udit na chuť a na krátkou výdrž, to znamená kratší uložení v laku s méně soli (což je nutné třeba v létě za vyšší teploty, protože maso se za vyšší teploty v laku kazí a je napadáno hmyzem) a kratší uzení s omezením chladnějšího uzení a spíš preferencí teplejšího uzení, aby maso bylo měkké.
Dneska spíš preferuji zavařování masa do skla takzvaně ve vlastní šťávě, pokud se příležitostně objeví cenově výhodné nabídky masa a podobnou přípravu jako k uzení, kdy se maso zahušťuje odstraňováním vody a částečným prosolením pro pečení masa.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 45.254 (?), 30.9.2016 20:56
Udím sice jenom 1-2x za rok, nejsem žádný odborník, maso kupuji u řezníků nebo v makru, ale když si s tím člověk vyhraje, dbá na základní hygienu a skladování, tak hlavní limit skladování je "žravost". Každý rok o vánocích dělám salámy a klobásy, snažím se je udit studeným kouřem, poté je skladuji ve slepě (cca 12 stup.) ve skřínce, která má dveře z drátěnky, aby to větralo a nechytlo plíseň a salám úplně v pohodě vydržel do prázdnin na dovolenou, tuk vykapal, salám byl krásně suchý a ta vůně...
Brrouk
|
|
|
|
|
|
|
host - 51.173 (?), 3.4.2022 6:56
Správně uzené maso podle mne vydrží neomezeně dlouho neboli do doby, dokud tuk v tom mase nežlukne a maso není napadeno škůdci, kteří jsou myši, které ho sežerou nebo roztoči, kteří staré suché maso sešrotujou na jemný prášek.
Kdysi jsme doma udili přes zimu a maso a špek potom zavěšovali na půdu pod střešní krytinu, křidlice a později plech. To maso tam vydrželo do doby, dokud se nesnědlo, i když od cca května už kvůli vyšším teplotám bylo maso hodně vysušováno a špek ronil tuk. Takové maso pak zřejmě potřebovalo nějaký postup, jak před použitím ho nechat změknout nasátím vody, rodiče ale tehdy dávali přednost tomu to maso několikrát déle vařit.
Pro kvalitu uzeného masa je podle mne stejně nebo víc důležité naložení toho masa než uzení. Správné naložení masa a v laku z masa vylouží nadbytek vody a rozpustných bílkovin, které způsobují jeho kazivost a maso zpevní. Naložení taky musí trvat dostatečně dlouho, aby sůl a případně česnek dosáhla s jistotou skrz maso všude a kolem kostí a maso tak bylo všude nasoleno a odvodněno, jinak se uzené v rámci měsíců kazí. Což v zimě není problém, protože maso ve správně koncentrovaném laku se za nízkých teplot nekazí a může tak zůstat v laku téměř libovolně dlouho, třeba i měsíc.
U nás se pak maso udilo jeden den, od časného rána. Ve 4 - 5 ráno se okapané maso zavěsilo do vytopeného uďáku a udilo do pozdního večera, 10 - 12 večer nebo tak nějak. Pak se nechalo zavěšené vychladnout. Kombinovalo se chladné a teplé uzení. Chladné uzení je, když se na masu při teplotě kolem 50 st C nechává vytvořit vrstva konzervujících látek z kouře. Teplé uzení je, když se maso při teplotě 80 - 90 prohřeje v celé hmotě, případné mikroby uvnitř masa se zničí, maso teplotou změkne a povrchová vrstvička konzervujících látek se teplem nechá proniknout centimetry dovnitř masa. A celkově se dále z masa odpařuje voda, aby se zahustila sůl v něm a maso nechává proniknout tukem uvolňujícím se z tučných míst. Pro silnější flákoty masa se za ten den použije cyklus studené uzení - teplé uzení cca dvakrát, pro párky a klobásky stačí měnší čas a jen jednou.
Dnes hodnotím takové uzení masa spíš jako zbytečné, protože dnes to neodpovídá zdravé výživě a maso je po celý rok dost v obchodech.. Takové uzené maso má hodně soli a z kouře obsahuje i nějaké karcinogenní látky. Dneska stačí maso udit na chuť a na krátkou výdrž, to znamená kratší uložení v laku s méně soli (což je nutné třeba v létě za vyšší teploty, protože maso se za vyšší teploty v laku kazí a je napadáno hmyzem) a kratší uzení s omezením chladnějšího uzení a spíš preferencí teplejšího uzení, aby maso bylo měkké.
Dneska spíš preferuji zavařování masa do skla takzvaně ve vlastní šťávě, pokud se příležitostně objeví cenově výhodné nabídky masa a podobnou přípravu jako k uzení, kdy se maso zahušťuje odstraňováním vody a částečným prosolením pro pečení masa.
|
|
|
|
|
|
|
host - 216.241 (?), 1.10.2016 3:35
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 114.253 (?), 21.12.2016 12:15
Pěkný příspěvek, netušil jsem kolik dní maso snese... obávám se, že u nás koupené maso to nezvládne. Takto se nakládá maso z chovů určitých plemen chovaných ve výbězích a pastvinách a ne ustájených a krmených bůh ví čím... ale díky za toto video
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 51.173 (?), 3.4.2022 6:09
Zdravím.
Maso se podle mne liší hlavně tím, jestli to zvíře mělo dostatek pohybu někde ve výběhu nebo dokonce v přírodním prostředí, jako je něco jako obora nebo členitá zahrada nebo nemělo. Maso, které mělo dostatek pohybu, je pevnější, chutnější, pořebuje delší dobu tepelné úpravy a asi bude obsahovat i víc minerálů a dalších látek. Je kvalitnější mimo jiné taky proto, že když se zvíře pohybuje, tak si k jídlu automaticky vybirá ty chutnější části a ty méně chutné nechává ležet. například vybírá chutné rostliny a ty méně chutné nechává tak růst dál, sežere chutnou část krmení a to méně chutné nechává na zemi zkazit atd. Takové zvíře ale taky, protože pohybem spotřebovává energii, roste do jatečné hmotnosti výrazně pomaleji. Zase třeba čuník v malém chlívku nebo přímo zvířata ve velkovýkrmnách se chovají tak, aby prakticky neměla pohyb a žrala přímo z pásu krmnou směs namíchanou počítačem přímo na míru tomu konkrétnímu zvířeti. Takové zvíře vyroste do jatečné hmotnosti až dvakrát rychleji a výrazně levněji, ale maso má měkčí a asi méně či jinak chutné. Krásně se to dá v praxi poznat třeba na kuřatech, můžete koupit stejné brojlery jako jsou ve velkovýkrmnách, můžete je krmit stejnými kupovanými granulemi na výkrm, ale pokud je chováte venku v ohrádce, kde mají dost pohybu a kde jsou vystaveni přirozeným teplotním rozdílům, ráno zima, přes poledne horko plus ten pohyb, stejně porostou výrazně pomaleji než ty ve velkovýkrmnách a jejich maso bude stejně výrazně lepší než kupované.
Chlazení hovězího masa je potom podle mne proces, který akorát to maso vylepšuje či nezhoršuje, ale hlavní už je uděláno tím, za jakých podmínek to zvíře roste.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|