Výsadba ovocných stromků do jetele a trávy

Letos zkusím zasadit do jetele stromky jabloní Topaz ,Rubín,as nějakou tu hrušku asi Williamsovu čáslavku .Tráva co v jetelině roste časem jetel zahluší a myslím že když budou kola asi metr kolem stromku stále udržovaná tak nebude problém,soused to taK má a bez problému ale nevím jakou má podnož ,chtěl bych M9.

Když dáte kolem stromku 1,5x1,5 metru netkanou textilii, výsledek bude dokonalý

Při tomto způsobu pěstování rozhodně nepoužívejte M9. Volte MM106

                                                             Milan Boštička.

je to trochu mimo, ale rozlišujte jetel červený a jetel bílý. Červený jetel je vysoký 20 - 30 centimetrů a je zahlušován trávou, bílý jetel je vysoký 5 - 15 centimetrů a při rozumném sekání trávy, ne hoblování každý týden v neděli se rozšiřuje v trávě na zahradě sám, je mu jen třeba dopřát, aby vykvetl a vysemenil. Jetele by v půdě měly fungovat jako přirozené mírné hnojení povrchových vrstev půdy dusíkem, zároveň v součinnosti s dlouhodobou předpovědí počasí udrží společně s trávou vlhkost půdy v případě menšího a středního sucha.  Chce to jen nechat porost, když předpověď slibuje sucho a sekat až když dlouhodobá předpověď slibuje déštivo.

Měl sem namysl jetelinu pro králíky co se dává.Rok od roku se množí mín a mín a tráva ju vždy zahluší,proto se musí aspon tady každé 3 roky ju zavorat a dát jinou.

No když se jednou za tři roky půda poryje nebo poorá a zasadí nový jetel, tak se dá předpokládat, že se tím i trochu pohnojí, o nějakém přidání hnoje nebo kompostu nemluvě. Ale stejně málo vzrůstné podnože budou mít většinu kořenů v malé hloubce a buď budou zničeny nebo se nepovede půdu na jetel dobře připravit. Nemluvě o tom, že podle příspěvků výše takové stromky potřebují kolem kmene holou půdu. Taky nízká koruna bude vadit při obdělávání půdy. Podle mých zkušeností na zahradě na obdělávání lze "naučit" až stromky s korunou ve výšce 1,5 - 2 metry a celkovou výškou od 5 - 6 metrů.  Nižší a menší stromky moc trpí. Kořeny nízko pod zemí se při obdělávání prostě přeseknou a vyhodí a stromu zůstanou jen ty hloubější.  Ale stejně kolem kmene to bude problém, musí se dodělávat ručně rýčem a motykou a nikdy to nebude kvalitní. Bude to takový kompromis mezi sklizní plodů a sklizní jetele.

Pokud teda potřebujete co tři roky trávu poorat a nasít jetel a chcete použít ty zákrsky, já bych to řešil ovocnou stěnou se zákrsky respektive řadou, kde by pod zákrsky zůstala holá půda a mezi řadami zákrsků obdělávané pásy s jetelem.

Sousedi sázeli stromky ve stejnou dobu jako my. Hned zatravnili nějakou hřišťovkou a ten trávník mají jak na golfovém hřišti, pořád to mydlí sekačkou. Stromky jsou proti našim jako bonsaje, spíš chcípáci. Není to jeden soused, vidím to u několika dalších. My jsme asi 5 let měli kolem stromů nezatravněno a okopávali nebo něco pěstovali. Stromy povyrostly a nedá se tam nic pěstovat, rozhodli jsme zatravnit. Někde jsem si přečetla, že by šel červený jetel Byla to dobrá volba pro naši zahradu: dobrá zem , spodní voda asi 2-3m, rajčata vyrostou bez zálivky apod. Jetel kosím kosou, jde to bezvadně, na stará kolena jsem se to naučila. Žádné vrčení každou sobotu. Jetel mulčuji do řad. Samozřejmě, že mám kus trávníku na povalování. Jetel mám 2 roky. Pokud byl pozemek čistý, je bez plevele i nadále. Zorat nebo zrýt to půjde jedna radost. Ty kompaktní drny, to není pro stromky moc dobré. Rozdíly mám před očima - naše výstavní broskve a sousedovic zdechlé mrzáky. Za 2 roky jetel zruším, a po roční přestrávce zas obnovím.

Když se tráva seká hodně často a zelená hmota dává pryč, tak to asi tu půdu vysiluje nejvíc.  Pokud tedy v takové trávě mají být jabloně, musí být zřejmě na středně až silně vzrůstné podnoži a musí to být stromky 6 - 8 metrů vysoké s korunou v takové výšce, aby se pod nimi mohlo projít a sekat.  U stromů se občas objeví nějaký jejich nejmělčí kořen na povrchu půdy, takový kořen by se měl hned odkopat a odseknout, většímu stromu o to více porostou kořeny více ve hloubce, kde už kořeny trávy nedosahují a nevysilují půdu.  Ale i tak jsou ty stromy ovlivněny trávou, která z půdy vysává živiny.  Já myslím, ale že to je dobrá příležitost, jak vypěstovat jablka s minimem dusičnanů a podobných látek, které se objevují při intenzívním hnojení. A pokud se vysadí i resistentní odrůdy a bude se počítat s nějakým odpadem znehodnocených jablek škůdci, nemusí se vůbec i chemicky ošetřovat a vypěstují se doslova biojablka. Na rozdíl od komerčních výrobců, kteří musí intenzívně hnojit a stříkat, aby sklidili co nejvíc a nezkrachovali.

Předešlý příspěvk je možná dobře a logicky myšlený, ale pravdivý může být jen v ideálních lokalitách s nekonečně hlubokou, úrodnou ornicí. Kořen, který poroste povrchově není dobré odsekávat. Kořeny rostou geotropně dolů, navíc rostliny pomocí chemotaxe posílají kořeny tam,kde cítí živiny. Pokud kořeny stromu rostou pod povrchem, je to proto, že v hloubce žádné živiny nenachází. a hledá jejich rezidua travním drnu. Odebráním posledních zbytků živin stromu ublížíme, biojalbka, pokiud nějaká narostou, nebudou k příliš jídlu.   

Vysadím letos na podzim do té vojtěšky (jeteliny) kde už začíná ruzná tráva a smetánka postupně převažovat odrudu Šampion na podnoži JTE-E,A2 nebo něco aby z toho časem byl stromek co se týče do rozměru 2*2 metry cca.
Kolem stromku udělat zryté kolo a zbavené od kořínku trávy atd., a stále toto kolo udržovat čisté a samozřejmě pravidelně sekat okolní trávu a používat ji na mulčování.