Jabloň Jonathan

Potěší.   Jarin.

I mě potěší. Hodlám dva vysadit, pokud seženu, raději bych Jonared. Byla by vhodná podnož M7? Chtěl bych né moc velké zákrsky, těžší půda, 300m.n.m. Ostravsko. Díry vylepším a pravděpodobně preventívně odvodním drenáží.  Nebo jakou jinou podnož?  Rosťa

Pane Rosťo, narouboval jsem Jonathan na podnož M7 a jsem spokojený.Než jsem tak učinil, ověřil jsem si ve starší literatůře, kde podnož M7 pro Jonathan je doporučována. - Mičurin II (470 m)

U mě je Jonared méně trvanlivý než Jonatan. Dříve se taky musí sklidit, protože padá a tak je menší, méně vybarvený a chuťově vyzrálý. Oba jsou na M4 a oba stejně trpí padlím. Na zákrsku není problém ho udržet lividací napadených větviček během roku. Žádné postřiky nedělám. Za nejlepší z celé skupiny Jonatanu pokládám ten původní.  Ivan.

Je škoda, že se šlechtitelé od Jonathanu trochu odvrátili. Ještě A. Dvořák ve své knížce Pěstování jabloní ukazuje celou plejádu kříženců (nejen mutací) Jonathanů. Já jsem pěstoval v 80 a 90.. letech jednoho - Holiday (tuším Jonathan x MacIntosh). Na strupovitost byl citlivý až běda, ale ta skvělá chuť by za postřiky stála. Kam se hrabe původní Jonathan, a že je to lahůdka! Něco jako pozdnější a sladší Fantazia s Jonathanovou vůní - úžasné.  Strom odešel na proliferaci, další jsem nesehnal. Dodnes na tu chuť vzpomínám. Nechce se mi věřit, že by křížením Jonathanu s nějakým rezistentem -  Jolanou, Vandou, Antonovkou nevyšla nějaká odrůda skvělá a přitom odolnější.

Jonathan 2015 - něco mezi štíhlým vřetenem a vřetenovitým zákrskem - Mičurin Ii (470 m).

Nechci se nikoho nevhodně dotknout, ale Jonathan ve mě vzbuzuje nepěkné vzpomínky z dětství na rudočerné kyselé broky, kterými se nás snažil krmit otec, který přitom prohlašoval, že je to jedna z celosvětově uznávaných nejlepších zimních odrůd, V některých rocích na stromku počátkem léta zhnědly a poté opadaly úplně všechny listy. Bylo to v šedesátých letech minulého století, ale jak to  vypadá, tak na to nikdy nezapomenu.. Brrr... husí kůže se mi dělá při té vzpomínce i teď. Další takovou nedobrou odrůdou kterou otec pěstoval, bylo Ontario. Tož to je tak asi všechno, z mých vzpomínek na Jonathan a zřejmě od té doby je má představa dobrého jablka spojena se sladkou chutí.

Snad se Váš tatínek dopustil chybičky ve skladování, ideálním termínu ke konzumaci..., mně JOHNY i ONTY velmi chutnají, sladkost jednoho je v příjemném kontrastu s kyselkavostí druhého. Průsečíkem jejich chutí je pro mě letos nádherný Topaz, při předčasném nakousnutí z něj cítit rybinu, po deseti dnech od sklizně v pokojové teplotě 21st.C je to MANA! S.P.,Ch.

Pane Jiří II, to opadávání listů bylo způsobeno masivním napadení padlí ve spojení s absencí probírky plůdků a štovík je na světě.Souhlasím, je to veký potížista.Však ho mám jen pro sebe.Pěkně narostlý a uzrálý Jonathan je velká pochoutka.Má samozřejmě další neduhy.Jonathanovu skvrnitost skoro neznám (aplikuju Ca),zato sklovitost ve skládce je běžná.Z těch dvou košíků co jsem sklidil mě tak zůstane jeden.Ale jak říkám je to pro moje obohacení jablečných chutí.Je velký problém odhadnout dobu sklizně a nemohu ji zajistit počáteční skladovací teplotu.Ale chuťovka to teda je.Malé náznaky této originální chuti jsou v jeho dítěti Akane.Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Zdravím Vás pane Polehlo. Obdivuji Vaše pěstitelské umění a upřímně Vám přeji skvělé výsledky Vašeho pěstování. Také nepochybuji o kvalitách Jonathanu z dobrých podmínek. Vždyť kolik chutných odrůd vzešlo z jeho křížení - Akane, Jonagold, Red Prince, Melrose a mnoho dalších. Však nám otec s úsměvem říkal, že máme mlsné rypáky a napravila by nás jen bída, hlad a červené vši, když jsme jeho Jonathany odmítali jíst. Od poloviny září pomáhám každé pondělí místním zahrádkářům s moštováním, o které je letos enormní zájem. Jablek se letos urodilo mnoho. Ve čtyřech lidech a s hydraulickým lisem zpracujeme od 13:00 do 21:00 až 22:00 hod. kolem 2 tun převážně brakovitého ovoce na lahodný mošt. Dělám tu práci docela rád, protože zde vidím, jaké odrůdy se v okolí pěstují a jaké jsou výsledky nevhodně zvolené odrůdy byť světového významu, do místních podmínek. Sám jsem se vydal po cestě u nás dosud neprozkoumané a tou je pěstování českých odolných odrůd na bujně rostoucích podnožích. První sklizně Angoldu, Merkuru a Admirálu mi daly povzbuzení, že jsem se vydal správným směrem. Na Orionu mi srnčí zvěř ukousla větvičky s plůdky, tak musím počkat s hodnocením do příštího roku, kdy se snad také dočkám prvních plodů Cherry Cox na roubech od Vás. Přiznám se, že Coxovu renetu jsem dosud neokusil, proto jsem ji chtěl a doufám, že nebudu zklamaný. Jinak už nyní pociťuji obavy z vynuceného zimního absťáku od pěstování a proto se loučím s pozdravem Zdar všemu pěstování a pěstování jablek zvlášť.