Moje zkušenost s Panenským je jenom z dětství  v 50. letech minulého století. Byly to hóódně vysoké stromy v alejích podél silnic, polních cest i na mezích. Nikdo je většinou neprořezával, natož aby je stříkal. Sklízeli se spodní části koruny, vršek se buď oklepal, či nechal opadat. I padané plody se daly skladovat.
Jako děti jsme je milovaly. Malá, podlouhlá a sympatická jablíčka, po odležení výborné chuti. Nevzpomínám si, že by byla strupatá.