phytophtora cactorum neboli límcová hniloba neboli krčková spála. Koukněte na kořenový krček, jestli je hnědý a kůra se odlupuje v slupkách, je to ono. Trpí s tím zejména podnože MM 106 a M26 na mokrých pozemcích.

Jinak co se týče těch prýtů rostoucích do nebes,  není správné je zakracovat a už vůbec ne na podzim jak píše jeden z prvních přízpěvků. Sloupcovitá jäbloň je pořád jenom jabloň a proto platí stejné zásady prací, tj. nevhodné výhony za zelena nebo polovyzrála vylomit dostrany. Zakracováním nůžkami způsobíte další tvorbu přírůstků a zvláště po předjarním tradičním řezu.  Stromek si musí utvořit vlastní pravidlo větvení a poté teprve diferencuje květní pupeny, Pokud mu to seberete, bude jenom zeleň. Tři roky po výsadbě je na plození stejně brzy jako u každé jiné jabloně. Pokud se přeci jen nějaké plody utvoří, stačí nechat několik těchto panenských na ochutnání.

To jsem mluvil o způsobu odstraňování nevhodných větví, nůžky bych použil jedině v tom případě jak zmiňují některé zdejší příspěvky a sice pokud terminál nevyzraje a v důsledku toho pupen vymrzne, vystřihnu jej a nahradím jej z některého konkurenčního pupenu. A dále pokud jsou letorosty pokroucené od mšic a případně napadené padlím. Což v případě rezistentů na houbové choroby jakými zatím jsou Sonet, Rondo, Kaktus, Goldlane, Moonlight a Redspring odpadá. Nerezistentní odrůdy jako jsou Catsy, Pidi, a baleríny první generace (Walz, Polka, Bolero aj.), vyžadují důslednější chemickou ochranu.

Další zelená práce je probírka plůdků - vcelku logická, vzhledem k těsnému rozmístění na větvích.

Přeji všem, kdož do columnárních jabloní šli, mnoho chutných jablek.

Juraj Kafka