Lze přesadit hrušni?

Mluvit o nezodpovědnosti, když se jedná o vlastní stromek, je asi mimo mísu.

Mluvím o stromku host - xxx.xxx.156.1,paní,která chtěla poradit,zda může svou hrušni přesazovat nyní v dubnu.Vlastní jsem přesadil na podzim, což je nejvhodnější doba pro přesazování, kdy jsou stromky v dormanci.U několikalétého stromku nám ani nejvýhodnější podmínky nezaručují 100% úspěšnost.Což pak se přesazuje v plném vegetačním období,...na které fakultě to vyučují?

Dále je markantní rozdíl, když jsou stromky pouze narašeny(v kontejneru), kdy se rozvoj pupenů přibrzdí,tudíš nejsou nijak ohroženy v dalším rozvoji, a situací, kdy jsou listy v pokročilé fázi v dubnu plně vyvinuty.Po přesazení listy stromek neudrží, opadnou,a kdovíkdy nové narostou.To nazývám plnou, kompletní transpirační obměnou.

na můj vkus na snímcích zobrazené hrušně nemají ten správný sestřih "trestanců deportovaných na nové stanoviště".

Zato mají oba stromky strangulační rýhy od "poctivých" úvazků (když už jsme u té nezodpovědnosti).
    Plná transpirační obměna vůbec ničemu nevadí.  V tuto dobu běžně přeroubovávám za kůru celé stromy a některým chybí jakékoli tažné větvičky, nemají ani bdící pupeny.  Přesto stromy stihnou rouby přihojit, vyrašit jim pupeny a v pohodě transpirovat. Do podzimu vytvoří i metrové přírůstky.

Ano ty rýhy jsou tichými svědky ,odkazujicími na minuloroční uvazky, kdy byl stromek do podzimu na původním stanovišti.Spolehlivě prozrazují, že po přesazení pletivy míza neproudí,nebo jen omezeně.V opačném případě by se dávno kůra napřímila.Měli bychom se smířit s faktem, že starší stromky mají menší procento ujmutí po přesazení, a tedy jim poskytnout po přesazení co nejvýhodnější podmínky ke startu na novém působišti.

V tuto dobu běžně přeroubovávám za kůru celé stromy a některým chybí jakékoli tažné větvičky, nemají ani bdící pupeny.  Přesto stromy stihnou rouby přihojit, vyrašit jim pupeny a v pohodě transpirovat.

Ano, to já také.Uříznu kmínek (sedmiletý stromek jabloně)metr nad zemí, a naroubuju dva rouby pro lepší hojení.Oba se zdárně ujmou, a vegetují.Druhým rokem celá soustava uschla, protože kořenová soustava nebyla pět let od přesazení plně rozvinuta, a zakrněla.Kdybych býval byl ponechal větší transpirační plochu, možná by stromky přežily.

Uříznout kmínak a roubovat na něj, to občas dělám, ale troufnu si to jen u poměrně mladých podnoží. Většinou přeroubovávám až ramena a terminál v koruně. Myslím si, ale nejsem si jist, že větší význam než listy z ujatých roubů mají výhony, co vyraší ze spících oček v kůře. Ty už na starším kmínku nejsou a proto možná Váš seříznutý a naroubovaný kmínek nepřežil.  Soudím, že 5 let je jinak dost dlouhá doba na rozvinutí kořenové soustavy.

Obě přesazené jabluňky(A2) měly silněji poškozen kůlový středový kořen od hryzců.Při přesazení jsem je tedy oba "utopil" hlouběji do půdy, aby si stromek udělal nové.Ani po pěti létech neměly kořenovou soustavu plně nahrazenou, ale korunky stromků měly přes ten fakt bujné přírustky,...i ovoce poskytly.Zdálo by se proto, že se kořenová soustava zotavila.Nebylo tomu tak.Po přeroubování ujaté rouby přes léto vegetovaly, a na příští jaro už neobrazily ani nové vlky z kmínku.

Právě jsem se vrátil ze zahrady.Nesu vám poselství od přeroubovaných ,a na podzim přesazených hrušní Duet.Na jedné jsou plně rozvinuté lístky, druhá stále ještě neraší.Připojil jsem kmínek Will čáslavky, uspěšně přeroubované na Will čer.

To je docela zajímavé. Ten fakt, že utopený stromek obtížně vytvářel nové kořeny z nadzemní části, ten bych vcelku chápal, ostatně já to zpravokořeňování rád nemám, nedělám a nevěřím v kvalitu takových stromů.. Stačí mi, jak jsem v dávné minulosti vykopával od cest semenáče z náhodně zahozených ohryzků a jak nevyrovnané tyto podnože byly.  Co je mi ale záhadou, čím čerpaly podsazené jabloně   5 let živiny na bujné přírůstky a plody. Možná bylo přeroubování dalším šokem, z něhož se už dřevina nevzpamatovala. 

Oba ve stejnou dobu kupované stromky Nabella byly naroubovány na A2 asi 50 cm nad zemí.Proto i když jsem oba stromky zapravil, "utopil" dalších 20-30 cm do půdy, přesto bylo místo srůstu odrůda/podnož nad úrovní terénu.