Asi po 5 letech s prvním pokusem a s jen 1 ks jsem důvodně loni (v příležitostné slevě) dokoupil dalších několik málo ks černé maliny Bristol (Black Jewel). 

Odrůdu hodnotím jako příjemné překvapení. I když trnité tak vzpřímené pruty. Jak rostlina sílí rok od roku tak jsou ty nové silnější a větší tedy delší. A jeví se že jsou i na mráz odolné.

Plody jsou (430 mnm a Podkrkonoší) docela rané, začínám je ochutnávat dříve než ty další různé maliny co mám, tj. ještě před začátkem letních prázdnin.

Jsou plodem výrazně menší než obecně známé šlechtěné (červené) maliny a mám podezření, že když se zanedbá hlubší řez... tak jsou plody ještě a ještě menší protože rostlina je nedokáže potřebně vyživit.

To může být práve zdrojem potom některé a myslím neoprávněné kritiky a chybného zobecnění: teprve tyto potom malinkaté plody jsou opravdu jakoby hodně suché a chuťově tím nic moc.

Dobře vyvinuté tedy ty větší a vyživené plody (i když proti červeným malinám vždy menší) jsou třeba aby byly opravdu zralé, tedy šly dobře samy odloupnout od lůžka: potom jsou velmi sladké, trochu té ostružiny tam i já subjektivně cítím... a jsou i svým způsobem šťavnaté, přitom a opět proti obecně vodovatým malinám oceňuji že docela dobře vydrží i transport domů a zbytek jejich konzumace druhý den. Třeba k snídani v jogurtu.

To, že je na tuto malinu a když začínají plody zrát i pěkný pohled který upoutá především ty neznalé kolemjdoucí, je věc další.