Skladování brambor

No nevim, maloktera domacnost spotrebuje 8-15 pytlů brambor rocne. J.R.

Vařené jídlo každý den.Knedlíky skoro vůbec, rýži občas, těstoviny 3x/rok, k čočce chleba.Jsme z goralie, jídelníček na bramborách.Letos cca 10-12pytlů vlastních vykopaných brambor, na podzim někdy dokoupíme, a na pomezí jara léta kupujeme z konzumu,protože staré brambory je třeba nechat předklíčit na vlastní sadbu.

porce brambor je cca 200 g při předpokladu konzumace dvou porcí jedním člověkem každý den je to pro dvoučlenou domácnost 2 kg denně, 14 kg týdně, 50 kg měsíc... Bez konzumace rýže a těstovin se dá těch x pytlů zvládnout, ale jinak je to 1/3 až 1/6...

Verim, ze nekdo spotrebuje 50 kg mesicne, ale je to podle mne vyjimka, obvykle je pro 2 clennou domacnost spis cca 10 kg mesicne (i mene, kdo ma rad knedliky). Takze 1/2 sni pani tazatelka do Vanoc a 1/2 pulku bude mit problem v mrazech uskladnit. V mistnosti (napr. kotelna), kde neni vhodna vlhkost, brambory podle mne vyrazne vadnou a nejsou ke konzumaci nic moc. J.R.

No, když to tady letmo pročítám, poradil bych paní tazatelce, která si s láskou vypěstovala vlastní brambory, mnohem chutnější, než ty kupované a nemá je kde solidně uskladnit, aby se poptala u dobrých sousedů, jestli by jí nemohli ty necelé dva pytle brambor ve vlastním sklepě přes zimu uložit. A zajít si tam zhruba 1 x za 14 dnů s košíkem by taky snad nemusel být takový problém. Připadá mi to jednodušší, než kutat nějaké jámy, krechty, či stloukat nějaké izolační bedny.

mám výhodu, mám stodolu.

po vykopání jednotlivé odrůdy hlízy rozložím v jedné vrstvě na mlat, aby do druhého dne povrchově zcela oschly a do tří dnů z nich opadalo i případné nalepené bláto. Když potřebuji mlat na další odrůdu, tak brambory přeberu na poškozené, nepoškozené a malé do lísek nebo rašlových pytlů. V lískách nebo pytlech jdou do nejtemnějšího kouta stodoly, kde vydýchávají další měsíc/dva. Jsou tam i při prvních ranních mrazech (venku), jen je přehodím celtou proti průvanu a ony si udrží po celý den průměrnou teplotu kolem 5°C. Nakonec někdy na přelomu října a listopadu jdou do sklepa. Z hlediska tmy je lepší, když stínící celta neleží přímo na bramborách, ale je pod ní odvětrávaná mezera.

No v kůlně je nechte asi dokud budete mít zajištěnu teplotu nad 2°C. Pokud je v kůlně v září a říjnu teplo, není od věci nechat brambory u severní fasády domu či kůlny v lískách a přikryté celtou (nebo 3 vrstvy lněného prostěradla stačí, aby RedAnna nezezelenala).

I v plynové kotelně není všude stejná teplota, na styku venkovní zdi a podlahy bude nejchladněji...

Doporučil bych knihu Root cellaring od Mike and Nancy Bubel. Je tam spousta nápadů, jak uskladňovat zeleninu. Přikládám pár obrázků.

Další.

oprásky to jsou heské, lidská vynalézavost je bezbřehá, ale nejlépe se v našich zahrádkářských podmínkách zakládá krecht ve vyházeném pařníku.

1) pletivo proti hlodavcům pod "dnem" je tam stále i pro dobu používání jako pařník

2) jámu musíte stejně vykopat, aby jste tam dali novou organickou hmotu

3) slámu pod i nad skladovanou zeleninou využijete při zakládání pařníku

4) když něco schnije, hodíte to na druhý konec kde není krecht a je "uklizeno"

5)...

x) nemusíte každý rok přemýšlet "kam s ním"

Přesto všechno považuji krecht za poslední možné řešení...

Pane Stando, vehementně jste doporučoval tu vaši kysnu, já jako jednu z možností krecht. Jasně jsem psala, že se tak brambory i konzumní skladovaly! Naše další diskuze už nebyla o doporučení, ale byla to diskuze o věci. Nedalo mi to a zavolala jsem třem pamětníkům, jestli si to pamatuji dobře. A! - při větším množství brambor se udělal rygol asi 60 cm hluboký, metr široký, sláma, na to brambory, sláma a zemina. Vždy se obebralo množství tak na tři týdny a zas se to zakrylo. Pokud se skladovalo tak nějak kolem dvou až tří metráků, do krechtu se dávaly s příchodem mrazů (předtím uskladněny v kůlně, ve dne přikryté, na noc se odkrývaly), dělala se díra tak metr na metr, hloubka kolem 60 cm a dál stejný postup. Stejně skladovali brambory jezeďáci a to přímo na poli.