hlohyně šarlatová



Stránky: 1,  2,  3   
host - 139.167 (?) 
5.4.2007 12:43, zobrazeno: 56917x
Chci ji vysázet jako živý plot. Jsou plody jedovaté? Zdravím
Adresa příspěvku
Připojit reakci   
   
host - 139.167 (?), 5.4.2007 12:47
Je pravda, že hlohyni často napadají škůdci?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 240.3 (?), 9.5.2007 19:42
Na adrese www.fyzika.ft.utb.cz se uvádí, že se z ní vařila marmeláda, tak snad jedovatá nebude. Taky o ní uvažuji na živý plot, ale v reálu jsem z ní živý plot neviděla a z fotek se mi nezdá moc bohatá, tak nevím...
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 168.4 (?), 14.5.2015 22:29

Živé ploty z hlohyně jsou husté a trnité, k vidění např. v Praze Stodůlkách. Musí se pravidelně stříhat, jinak je moc vysoká.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 143.210 (?), 10.5.2007 22:07

Hlohyni se daří lépe v teplejších oblastech naší vlasti. Nicméně živý plot z Pyracanthy jak zní její latinské rodové jméno je dekorativní jak lesklými tmavými listy tak květenstvími a plody, které vydrží dlouho do zimy na keři. Plot je možno mít tvarovaný i volně rostoucí, v obou případech jde o živý plot neprostupný nebot Hlohyně má dostatek trnů.

Výhodou je že neodnožuje.

Juraj Kafka

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 60.179 (?), 25.5.2007 22:14
Na www.giftpflanzen.com jsou jedovate rostliny, ale nedivala jsem se, jestli je tam taky pyracantha. Ja ji mam na chalupe proti srnam, pry jim nechutna a hlavne ma trny. Tak nevim, jestli neni jedovata, kdyz ji nezerou....podivam se taky jeste na tu stranku:-) abych si spolu se srnkama neotravila i dceru:-((
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 79.77 (?), 28.5.2007 17:05
Nemáte někdo zkušenosti s houbovým onemocněmím hlohyně? Plody sice vydrží na rostlině a neopadají, ale celé se svraští a zčernají. Neznáte nějaký přípravek? Nepomohlo by prosvětlení keře?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 38.139 (?), 4.6.2007 13:24
myslim ze sa jedna o :skusim cesky - strupovitost jablecnou - rastliny su z rovnakej celade, takze pripravky budu rovnake, ako sa pouzivaju pri jablkach.petra
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 21.29 (?), 6.2.2008 19:02

Myslím, že nejde o houbovou chorobu hlohyně (černání malviček a listů), ale o spálu růžovitých. Mám s tím také problém a moc ráda bych znala nejvhodnější postřikový prostředek. Může nám někdi poradit?

Díky moc Marcela.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 1.3 (?), 7.2.2008 9:59

Je to karanténní choroba. Patogen může ve velmi krátkém čase zničit plně vyvinutou a zdravou jabloň - může se to stát i za jeden měsíc. Nejzávažnější však je, že se infekce lavinovitě šíří na další hektary sadů. Během šíření patogen napadá mnoho kulturních rostlin patřících do čeledi růžovitých například Malus, Pyrus, Cydonia, Cotoneaster, Crategus, Pyracantha, Sorbus.
Choroba je nebezpečná hlavně protože:
- se patogen šíří velmi rychle,
- jsou v dané zemi vhodné podmínky pro vývoj patogena,
- choroba zvyšuje produkční náklady a ničí úrodu i půdu,
- možnosti efektivní ochrany jsou omezené.
Bakterie přezimuje hlavně ve vředovitých poraněních stromů a někdy i v pupenech. Začíná se šířit v době květu stromů. Patogen se šíří rozmnožovacím materiálem, plody, hmyzem - zejména včelami, ptáky, větrem, deštěm, pylem a při pěstitelských aktivitách, např. kultivačním nářadím a zavlažovacím zařízením. Šíření choroby výrazně urychluje vysoká vzdušná vlhkost (75 %), vysoká teplota (18-25 °C) a trvalé ovlhčení listů během kvetení stromů. Patogenní bakterie se usazuje na bliznách, kde se množí. Dostává se do pletiv přes přirozené otvory nebo přes poranění. Bakterie potom postupuje přes stopky do výhonů a větví a vyvolává sekundární a další infekce v nových letorostech, listech, dalších květech a mladých plůdcích.
Příznaky a průběh choroby:
Během vegetace jsou nejprve patrné příznaky infekce na květech. Na kališních lístcích a květních stopkách se objevuje bakteriální sliz, květy vadnou a mladé plůdky černají a zůstávají na stromě. Infikované nekrotické plody zůstávají mumifikované na stromech. Infekce rostoucích, nelignifikovaných výhonů začíná od jejich koncové části, která vadne a hákovitě se ohýbá. Hnědé nebo černé listy neopadávají a zůstávají viset na výhonech a letorostech. Infekce na kmenu nebo kořenovém krčku způsobuje popraskání kůry, vznik vředovitých prasklin a červenohnědé zbarvení dřevní části. Korkové pletivo infikovaných stromů je zduřelé, zbarvuje se dočerna, vznikají v něm dutinky a později odumírá. Napadené plody se scvrkávají a mumifikují, černají a zůstávají na stromě. Objevuje se bakteriální sliz v podobě malých mléčných kapek, které na vzduchu hnědnou a slévají se ve velké kapky. Bakterie upřednostňuje měkká pletiva, vysokou vlhkost a deštivé počasí.
Životní cyklus patogena:
Bakteriální sliz obsahující bakterie se objevuje během kvetení. Bakterie, které se vyvíjí uvnitř květu, se dostávají do okolních pletiv. Enzym, který bakterie produkuje, rozpouští buněčné stěny a pektin v buňkách. V pletivech se vytváří dutinky, které jsou plné bakteriálních buněk dlouhých 1-2 µm, které často vytváří 3-5 mm velké, ohraničené kolonie. Bakterie napadá pouze vyvíjející se pletiva, ale může zůstat po dva roky infekční i v nekrotických pletivech.
Ochrana:
Podezření na výskyt musí být hlášeno Státní rostlinolékařské správě nebo obecnímu úřadu. Ověřené výskyty se likvidují a v oblastech výskytu jsou vyhlášena karanténní opatření, která mají zabránit dalšímu šíření onemocnění.
Kromě prevence je důležité včasné rozeznání choroby. V případě onemocnění spálou je obzvláště důležité, aby byl proveden komplex preventivních ochranných metod (agrotechnická opatření, dodržování pravidel ochrany rostlin, produkce rezistentních nebo tolerantních odrůd, chemická a biologická ochrana). Jednou z možností ochrany je i snížení dávek hnojiv (zejména dusíku).
Pokud jsou v době kvetení vhodné podmínky pro rozvoj choroby, používají se měďnaté fungicidy. V řadě zemí je aplikace pesticidů přísně regulována.
Přípravky použitelné k chemické ochraně:
Měď Kontaktní Kuprikol 50
Používání chemikálií obsahujících měď, která má různou fytotoxicitu pro jednotlivé druhy a při různém počasí, musí být velice opatrné. V produkčních sadech mohou v případě nebezpečí infekce během kvetení orgány dozoru nařídit povinnou ochranu podle doporučení k ochraně.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika