V první řadě je potřeba mít ty rostliny na přesazení připravené. Jednak kořenový bal by neměl být připravován nyní, ale v době, kdy se balové sazenice běžně expedují avšak se zvýšenou péčí odpovídající přípravě na pozdější sázení. Druhá věc je, že keř by měl mít redukovanou asimilační plochu asi tak jako když v rámci tvarovacího střihu šáhnete trochu hloub (ale zase né tak hluboko, jak by bylo u zpětného sesazení). Třetí věc je to stínění. Je nutné, aby stínovka byla dostatečně oddálená pro provětrávání prostoru kolem keře. Není totiž účelem snížit osvit keře, ale zmenšit jeho potřebu vody na asimilační a klimatický výpar.

Z hlediska zálivky je potřeba, aby substrát nebyl přemočený a bylo v něm i dost vzduchu pro dýchání kořenů. Ony nějakou dobu přežijí i při kyslíkovém deficitu, ale pokud nemohou při dýchání přeměňovat uhlohydráty až na CO2 a vodu, pak se v pletivech hromadí exudáty jako například i etylalkohol a naruší metabolismus celé rostliny. Poslední věcí je iterakce poškozených kořenů s příliš vlhkým substrátem - ty se pak nehojí kalusem a pletiva zůstávají otevřená, kde pak i saprofytická mykorhiza může přejít do fakultativně-parazitické formy. V tomto případě (nedávno mechanicky poškozené kořeny) je potřeba hydrataci nadzemní části rostlin podpořit náhradním způsobem = mimokořenovou zálivkou. Tu provedete jako večerní rosení v množství "do skanutí".

SfK.