Tak tedy píšu jak vypěstovat ptačí zob z řízků (podotýkám, že já jsem také zahradník-amatér-samouk): teď je na řízkování nejlepší doba, protože je teplo a celkem i vlhko. Z ptačího zobu odstřihněte loňskou větvičku (nebo i letošní, pokud je dřevnatá. Letošní zelený řízek by nezakořenil, ale uvadl.). Z ní si nastřihejte řízky 5-7cm, nechte na nich horní dva páry listů, zbytek spodních listů odtrhejte. Spodní část obalte (namočte..., nevím jak to napsat) v práškovém stimulátoru (koupíte v drogerii) a nastrkejte jeden vedle druhého do květináče (nebo do truhlíku) do směsi rašeliny s pískem (poměr 3:1). Já jsem teda doteď se střídavými úspěchy řízkovala v hlíně z kompostu s pískem, ptačí zob je silně životaschopný, tak se většinou ujmul, ale v kompostu jsou všelijaké houby a bakterie, které můžou způsobit uhnití řízku. Tak teď zkouším prvním rokem tu rašelinu. Jedná se o klasické řízkování tzv. pod sklem, proto květináč nakonec překryju igelitovým sáčkem nebo sklenicí a dám někam pod strom do stínu, můžete dát i dostínu do skleníku. Substrát udržujte vlhký. Pravidelně kontrolujte, jestli rostliny neuhnívají, někdy není igelit ani nutný. Když z řízků vyrostou tak 4 cm nové větvičky, rozsadím rostlinky do malých květináčů a postupně zaštipuju. Příští rok, ale lépe za dva, můžete vysadit do půdy. Ptačí zob roste celkem rychle, je nenáročný, zelené listy si uchová do jara. Takhle řízkuju hodně listnatých okrasných rostlin (hortenzie, wajgélie, jasmín - pustoryl, buxus, bobkovišeň, dřišťál, tavolník apod.). Tak ať se daří. Míša.