Jak nejlépe vytápět

Dobrý den.

chci se optat jak vytápíte zimní zahradu. Toto léto jsme vystavěli novou-plastové profily a dvojsklo a zatím není nijak vytápěná. Jelikož je v ní chladno a nehostino, tak bych ráda o nějakým topení pouvažovala. Máem v obýváku přípravu, že je možné do zimní zahrady natáhnout trubky a dát radiátor, ale zase si říkám, jestlui to není zbytečně mnoho a zda-li díky tomu, že se tam bude hodně ochlazovat voda, nebude opravdu o dost větší spotřeba paluiva(v našem případě peletek) Přemýšlím, že by třeba mohlo stačit dát přímotop a topit hodinku dopoledne, dvě hodinky odpoledne-myslíte, že by se teplo mohlo udržet??? Jak to máte vyřešeno u Vás??? A pokud nemáte vytápěnou zimní zahradu, jaké se Vám tam drží teplo (když nesvítí slunko)???

Předem děkuji za odpovědi a případně nějaký tip, jak vyřešit topení.

Pro zimní zahradu je důležité, aby vytápěním nevznikal příliš velký průvan a větší kolísání teplot. To je často způsobeno vysoce kompaktními topnými tělesy jako jsou konvenční radiátory a elektrické přímotopné konvektory a negativně může působit i dvoupolohová regulace (dlouhý cyklus On/Off). Proto jsem do zimní zahrady volil semiakumulační podlahové vytápění. Protože dům byl 4 roky po rekonstrukci, nechtělo se mi sahat do teplovodního topení jednak z důvodu záruky, a hlavně z důvodu nezávislosti regulace. Tak volba padla na elektriké podlahové rohože, uložené do lepidla pod keramickou dlažbu. Současně s tím jsme provedli to, že na konec motorového přívodu do dílny se dal podružný rozvaděč se stykači a světelný přívod se přepojil na ovládání od nově instalovaného HDO, takže nyní máme pro celý barák přímotopný dvoutarif. V zimní zahradě je nastaveno, že podlahové topení zapíná při 7°C a vypíná při 12°C, což v prostoru pro rostliny zajišťuje teploty vhodné pro zimování kamélie, hořcových stromků, olověnce, cykasů, chladomilných orchideí rodu cymbidium, kaktusů, bramboříků, azalek, muškátů a dalších. Bonus navíc je, že myčky, pračky, kávovary a další elektrospotřebiče mají časovač zapnutí, apokud víte v kolik hodiny je VT/NT tak můžete využít výhod dvoutarifu i v létě, kdy se v ZZ netopí.

Pokud budete volit mezi přímotopem na pár hodin a odbočkou z okruhu ÚT, pak radši tu odbočku a levně topte peletkami. Pro rostliny není rozhodující průměrná teplota, ale teplotní pohoda. Pro některé dlouhodenní rostliny je možné přitápět světelnými zdroji (nebo topnými kolemi dříve lidově nazývanými žárovka).

Také jsem to v poslední době řešil. Důležité je mít představu, jaké rostliny chcete v zimní zahradě pěstovat a vycházet z jejich nároků. Některé potřebují kolísavé teploty a dobrou cirkulaci vzduchu (např. Nephentes), jiným stačí stálá teplota (a to většinou buď kolem 10 stupňů - zimované rostliny, nebo kolem 18 stupňů - celoročně rostoucí tropické rostliny).

Já mám zatím také jen podlahové elektrické topení, ale je tam dlouhá setrvačnost. Vzhledem k mému požadavku na kolísavé teploty plánuji doplnit do zahrady alespoň jeden radiátor ovládaný časovým spínačem a termostatem. Takže rozhodně doporučuji trubky natáhnout (odstavit to lze vždycky).

Beny, je otázkou, kolik těch láčkovek v ZZ máte, jestli by nebylo lepší pro ně nevytvořit vitrínu nebo polovitrínu se zvýrazněným prouděním vzduchu ventilátorem a kolísáním teploty.

Pro ostatní uvedu, že pokud máte zajištěno vytápění na základní nejnižší teplotu (aby nedošlo k fyziologickým poruchám z chladu, nebo k zmrznutí), pak pro zvýšení pocitové teploty při pobytu osob nebo pro imitování kolísání teploty lze s výhodou použít infralampy. Tyto ohřejí selektivně pouze osvícenou plochu, ve stínu zůstane teplota základní. Toto doplňkové infratopení je dobré připojit přes čidlo blokující chod při intenzívním slunečním svitu, aby zase nedošlo k lokálnímu přehřátí.

No, podlahové topení dělat nechci(zimní zahradu mám napojednou na obývák a je tam stejná dlažba-už jsem to tak koupila, takže jsem jen vyměnila kryt a podlahu a vše ostatní zanechala.Kytky-no tam bych to asi moc neřešila, mám pár orchidejí(jen ty můrovce-jiný mi nejdou),sem tam kaktus, nejsem žádný pěstitel takže nic extra za květenu tam nebude. Zimná zahrada má spíš než nějaká velká pěstírna kytiček fungovat jako můj atelier při malbě na hedvábí. Takže potřebuji aby tam nebylo extra vlhko(nedělala se plíseň) a teplo možnost si to tam vyhřát na cca 15 stupňů (ono když pak nechám otevřeno do obýváku, tak by tam mohlo být i tepleji.Firma co nám vloni dělala topení, tak už se počítalo s topením do zimky(nebylo jisté kdy se bude dělat nové, tak se topení zatím nedalo). Jen si nejsem jistá, že to topení nba pelety bude lacinější než občastné zatopení a ovlažení přímotopem (máme přímotopný tarif)

tak teda fakt nevím, čekala jsem, že mi napíšete daj tam to a to, ale nápadů a názorů je dost-nevím jak se rozhodnout :-/

Rozhodně je lepší použít to napojení na ústřední topení s peletkami, zejména pokud tam chcete mít pokojovou teplotu a otopnou soustavu na to máte dimenzovanou. Pokud by jste nevyužila plný výkon kotle, je občas při teplejším mezidobí možné, že kotel musí mít určitý minimální výkon aby se udrželo hoření a pak přebytek vyrobeného tepla musí jít do ztrát = v bytě přetápíte a odchází i teplejší kouř. Tedy pak by jste platila teplo do zimní zahrady dvakrát. Elektriku v ZZ si nechte jako bivalentní zálohu pro velmi silné mrazy.

Ad plíseň v zimní zahradě se dělá tak, že "topíte" otevřením dveří do vytápěného obýváku. Protože chladnější zimní zahrada může mít více míst, kde je teplota pod rosným bodem relativní vlhkosti v obýváku,  dojde k vysoušení obýváku a rosení v zimní zahradě. Proto si dejte v nejchladnějším místě ZZ vlhkoměr, aby i tam nepřesáhla vlhkost 85%rv. Pro vysoušení nejchladnějších míst použivejte cirkulační ventilátory.

Pro Standa V. Pokud si někdo pořídí zimní zahradu na určitý typ rostlin, nebude je dávat do vitríny.

Udržování vlhkosti vzduchu v prostoru zimní zahrady je opět individuální záležitost a pomocí různých zařízení ji i lze držet na požadované úrovni (v mém případě 85 - 90%). V případě, že chcete používat zimní zahradu jako rozšířený obývák, je temperování pomocí ústředního topení zcela nejvhodnější. Pak nebudete muset řešit další věci, jako řízení vlhkosti, ventilace, osvětlení a rosení.

Nevím, jak dalece je vhodné se spoléhat při vytápění na peletky, které se musí relativně pracně vyrábět (a je otázkou, jak dlouho to bude výrobce při současné situaci na trhu bavit). Ale pořád je to rozumnější, než používání infralap (na cokoliv). Přímotop doporučuji použít v zimní zahradě minimálně jako rezervu. Po první zimě uvidíte, jak se Vám budou náklady na topení vyvíjet.

Lidičkové děkuji za reakce. Až chlap půjde platit fakturu za opravu kotle tak se poptá kolik by stálo a hlavně kdy by bylo možné protáhnout topení a dáme tam tedy radiátor. Jinak tedy když jsem topení na peletky pořizovala(léto 2012), tak stálo Kg 5,20 Kč a byla jsem ujišťována, že tyto ceny neporostou tempem jako el. či plyn. No, tento rok jsem ty samé měla koupit za 6,30. Takže celkově na tento způsob vytápění začínám být naštvaná, chjo :-(

Pocul som o firme, ktora toto vyrabala a veselo predavala, ale so statnou dotaciou. (Asi nejaky EU tunel) Ked dotacia skoncila, peletky zacali byt nepredajne. 

zeptejte se u dodavatele kotle, jaké peletky můžete používat. Některé kotle jsou natolik adaptabilní, že mohou používat i peletky z uhelného mouru či z biomasy (slámy, sena, česnekové nati, hrachoviny, kukuřice, otrub,...). Jinak počítejte, že cena bude přepočtem přes výhřevnost kopírovat ceny elektřiny a plynu. Firmy si nenechají ujít zisk (hustej vejvar jak říkají v hospodě).