Kompostovat se může téměř vše co je rostlinného původu. Do kompostu se mohou dávat logry ze šálků kávy, použité sáčky od čaje, skořápky od vajíček, popel ze dřeva, mladý nevykvetlý plevel, listí (včetně ořešákového), zbytky ovoce a zeleniny z kuchyně (i zkažené), piliny, zbytky po řezu ovocných stromů a keřů (důležité nasekat, aby se lépe rozkládaly), i slupky z takového ovoce jako jsou banány, pomeranče (myslím, že nemusím zdůrazňovat že v malém množství, protože jistě nekupujete toto ovoce po bednách), zmačkaný hygienický papír, v menším množství i novinový, ....

Kompostovat se může i listí a plody ze stromů napadených šarkou. Tato choroba se přenáší prostřednictvím savého hmyzu hlavně mšic, takže nehrozí, že si kompostem roznesete tuto chrobu po zahradě. Na spadaných listech a plodech mšice nesají.

Naopak vyvarujte se těchto materiálů, ty do kompostu nesmí: popel z uhlí, anorganické materiály (plast, sklo...), vykvetlé plevele (semena by v kompostu dozrály a váš kompost by se změnil v semeniště plevelů), oddenkaté plvele (pýr, bršlice...), rostliny napadené nebezpečnými chorobami (nádorovitost košťálovin, spála růžovitých...)., rostliny napadené škůdci, zbytky jídla, barevný lesklý papír, obsah z vysavače, textile...

Ohledně rostlin napadených houbovými chorobami, např. strupovitostí, kompostovat lze, ale za předpokladu, že při procesu tlení dojde k horké fázi, tedy k teplotě nad 50°C. Vysoká teplota zničí mnoho chorob i semen plevelů, ale protože se to nedá dost dobře kontrolovat, doporučoval bych nemocné odpady raději pálit. Je to jistější. Stejně tak uvedené oddenkaté plevele a plevele, které již vytvořily semena popř. mají poupata.