Motorové čerpadlo - výkon

Dobrý den, ahoj

mám na zahradě vrtanou studnu ale ne el.rozvod. Pokusy s ponorným čerpadlem a elektrocentrálou dopadli špatně - vřetenové čerpadlo má problém rozeběhnout i centrála s 5x takovým výkonem :-(, vybrační /mališ/ taky nefunguje dobře i když je 300w a centrála 1,5kw :-(

M8 někdo zkušenost se sací silou motorových čerpadel??? Udávána je max. sací výška 7m ale já bych potřeboval cca 10...??? Pomohlo by použití hubenější trubky pro sání /byl by lehčí sloupec vody kterou musí čerpadlo zvedat při sání../???

děkuji za jakoukoli radu

Mirek 

Vy jste jako můj kdysi malý syn. Ten když pochopil fyzikální princip sání vody z hloubky, tak se zamyslel a pronesl: "a já stejně vymyslím, jak by se dala nasát voda z deseti metrů". Bohužel, dodnes to nevymyslel (téměř jistá Nobelovka), takže to pořád jde jen z takových osmi, podle dalších odporů v sání. Žádnou tloušťkou či šířkou trubky tomu nepomůžete. Konstruktivně: dalo by se čerpat nějakým ejektorem, nebo mamutkou, ale nevím zda je to sehnatelné. Na povrchu pak musí být rezervoár, protže tyto způsoby jsou beztlakové.

Ano, samostatný ejektor mě také napadl a myslím, že jsem ho i zahlédl někde na internetu v prodeji. Ale jako praktičtější mi přijde zprovoznit elektrické ponorné čerpadlo na elektrocentrálu. Není možné, aby dostatečně dimenzovaná elektrocentrála neutáhla tak jednoduchý spotřebič, jako je čerpadlo. Jsou mnohem horší spotřebiče, třeba taková svářečka, kde neustále kolísá příkon. To dokáže jednodušší a slabší centrály úplně rozhodit. Jediné s čím může mít centrála problém při připojení čerpadla, je proudový náraz při zapnutí. v tom případě by mohlo pomoci zapojit čerpadlo přes vhodný elektrický soft start, který omezí proud při zapnutí. Zkuste použít čerpadlo odstředivé. Vzhledem k nevelké hloubce by mělo jít použít téměř jakékoliv čerpadlo do vrtu.

Sorry, ale tohle je fyzika základní školy. Vzorec pro hydrostatický tlak je p_hyd=h*ϱ*g, g je tíhové zrychlení, tedy konstanta, ϱ je hustota kapaliny, tedy v našem případě také konstanta a h je výška sloupce kapaliny. Jak vidíte, nikde tam nefiguruje průměr trubky nebo hmotnost vody. Je to klasický chyták do písemky, viz obrázek - tlak u dna je ve všech nádobách stejný, protože i výška hladiny je všude stejná.

To také vysvětluje, proč všechny čerpadla udávají sací výšku kolem 7-8 metrů. Tlak na vodní hladinu ve studni je totiž 1 atmosféra. Kdyby čerpadlo udělalo nejnižší možný tlak 0 atmosfér, tak rozdíl tlaku je maximálně ta 1 atmosféra (0 v trubce na povrchu, 1 v trubce ve studni). Takže h = 10⁵ / (10^3*9.8). Když to spočítáte, vyjde Vám něco kolem 10 metrů. Voda při nízkém tlaku začíná vařit při pokojové teplotě, takže všechno co by čerpadlo nasálo by byla jen studená vodní pára. Navíc většina čerpadel potřebuje na sání nějakou rezervu, pár metrů do toho teoretického maxima 10,2 metru nebo kolik to vyšlo. Proto je prakticky dosažitelných cca těch 7-8 metrů, myslím, že u nejlepších čerpadel jsem viděl až kolem 9. Naopak, tenká trubka na sání způsobí při proudění kapaliny tlakovou ztrátu a tím z těch teoretických 10 metrů ještě něco ukradne. Nejlepší sání je dostatečně "tlusté" sání.

Problém je v indukční zátěží s kterou si běžné elektrocentrály moc nerozumí. Samotná čerpadla jsou v tom nevinně. Zjednodušeně je to v nutnosti velkého přesahu výkonu centrály vůči příkonu takových spotřebičů.
(Uvádí se, že by měl být 5 - 10 násobný...)
Další omezení u takových spotřebičů je, že jsou plně zatíženy už od samotného rozběhu a samozřejmě i samotný rozběh.
Dalším kritickým problémem pro elektrocentrály jsou spotřebiče s kapacitní zátěži.
*
Je to dost složitá problematika vhodná ke konzultaci s příslušným odborníkem nebo aspoň přečtení for která se tomu věnují. Např. soběstačnost, ostrovní systémy apod.
Myslím si tedy, že spíš než čerpadlo je třeba řešit vhodnější elektrocentrálu.

Rafael.

Je možnosť, ktorá sa vám páčiť nebude. Vykopať šachtu cca 3 m hlbokú a pripojiť nasávanie 7 m nad hladinou vody, t.j. tri metre pod terénom. Normálne čerpadlo nasáva tak do 8 m, ale vytlačí kľudne aj 40. Treba zabezpečiť aj odvetranie. Druhá možnosť je hľadať ponorné čerpadlo s nízkym príkonom, t.j. aj výkonom. Tretia je drahá (=výkonná elektrocentrála).

Mne sa zdá kopaná studňa hl´bky 3 m ako najlacnejšie riešenie pre budúcnosť. Na dno podstavec, na podstavec čerpadlo s elekrickým štartérom.

VIem čo je ťahať kýble zo štvormetrovej jamy po rebríku. Toto zúfalstvo praktikoval nebohý otec. Časom jama stejne vyschla, silný dážď ju čiastočne doplnil. Ja mám vodu 20,5 m hlboko - vinica, ale aj cca 6 m - záhrada. Na záhrade je to v pohode, na vinici už mám elektrinu, ale aj nádrž zo strechy. Stále idem na nádrž, hoci vrt mám už dva roky a elekrinu rok. Chýba šachta a prepojenie do pivnice...

Především si musíte spočítat potřebnou práci (výkon či příkon) potřebnou k zdvižení příslušného množství vody. Pak se budete muset rozhodnout, jaký průtokově-tlakový režim potřebujete. Nakonec Vám třeba vyjde, že podávacím ponorným čerpadlem naplníte akumulaci na povrchu terénu (či mělko pod povrchem) a pak tlakovým (zvyšovacím) čerpadlem vyrobíte tlakovou vodu do závlahového rozvodu. S akumulací tak můžete mít elektrocentrálu o mnohem menším výkonu, protože poběží cca více než 2× delší dobu (ale vykoná přibližně sttejnou práci v kWh).

Akumulaci můžete plnit i alternativním zdrojem energie jako je Větrné kolo + kliková hřídel + pístové čerpadlo. V každém případě, pracovní část čerpadla nacházející se mezi sací a výtlačnou částí potrubí musí být do 8 m od nejnišší hladiny vody ve vrtu.

SfK.

Tak to je odpověď hodná vašeho génia, pane Von Prakwitz. Přiznám se, že jsem vaši přednášku s napětím očekával, a nezklamal jste mne, opět co slovo to perla a myslím to upřímně. Akorát jste opět hrubě zanedbal vstupní podmínky. Tazatel totiž hodlá nějak zlepšit sací schopnost čerpadla někam k deseti metrům sací výšky. Tedy fyzika není zrovna téma, o které by se intenzivně zajímal. A tak ty doporučované výpočty budou zcela jistě vzdálené jeho možnostem.

Ty výpočty jsou dobré k tomu, aby si uvědomil proč 300W Malyš posílá nahoru tak málo vody. Ona si z generátoru neveme nikdy víc než těch 300W a tak prostě ať už výpočtem nebo z Q-H křivky dostane, že kubíkovou akumulaci na povrchu mu bude plnit cca hodinu. A že 600W JetPump mu ji pak do závlahového rozvodu vyprázdní za cca 20 minut. K závlaze jednoho aru množstvím vody odpovídajícímu 10 mm dešťové srážce pak bude potřebovat cca 2 hodiny chodu generátoru GG_950_dc. Přitom nebude možný souběh chodu čerpadel a "jetka" se bude muset rozbíhat do beztlakového (otevřeného) výtlaku.

SfK.

Ten rozběh do beztlakého výtlaku mě zajímá. Je to pro odstředivé čerpadlo skutečně odlehčení? Ptám se proto, že odstředivé čerpadlo lze přiškrtit a nic se mu nestane, protože v podstatě jen točí jednu a tu samou vodu uvnitř tělesa čerpadla a to by mělo představovat naopak menší zátěž, než když proudí do čerpadla stále nová voda a tu musí čerpadlo oběžnými koly stále znovu roztáčet.