Marmeláda, po otočeení sklenic víčko odskočí vyteče

Když je ta okurková sezóna, probrat mrmelády se hodí. MV má jistě v mnohém pravdu. Já (u nás) vaříme starým postupem s odparem rybízy a angrešt. Rybízovou aromatizujeme malinami a stačí to. Sladím víceméně podle chuti, kilo na kilo je maximální horní hranice spíš vyjímečně. Obvykle jsou trvanlivé, děláme množství na rok spotřeby. Uložené ve tmě a chladu se nekazí. Mají výhodu, že přece jen odparem je tam víc ovocného podílu, není to jen ten obarvený rosol a absence jakékoliv chemie je snad taky přínos. Ve většině ovoce je vody hodně a myslím, že je vhodné se části zbavit. Ostatní ovoce děláme do marmelád jen příležitostně. Tam pak pektinové přípravky používám v jakési kombinované technice, napřed krátce odpařit a pak dokončit. Nemáme velkou spotřebu, ostatně tyhle sladké pomazánky taky obecně nejsou žádná dieta.

Já tak dělám už jen rybízovou marmeládu - hlavně na linecké cukroví. Ale potřeba je jí tak málo, že než špinit nádobí, nevím, jestli není lepší ji koupit v obchodě. "Ano, až tak hluboko jsem klesla".
   Jinak hustší dřem lze udělat i z předsušených plodů, tedy z rybízu asi ne, spíš z peckového ovoce.

Já dělám bez pektinu meruňkový džem a malinovo rybízovou marmeládu (půl na půl). Hlavní spotřebitelem je dcera a vnučka. Dcera jí meruňkovou jen tak a vnučce ji dává do bílého jogurtu. Přeci jen do toho jogurtu by asi ten rosol nebyl tak dobrý. My doma s manželkou používáme pouze na palačinky a vdolky. Na výraznou chuť jsme zvyklí a nehodlám to nijak měnit. Množství dělám podle toho kolik mám ovoce, letos jen osm skleniček 0,3 l malinovo rybízového (maliny zaschly a rybíz pomalu bez užitku opadává). Zato meruňkových jsem udělal 35 skleniček a kdyby mně to manželka nezakázala, tak bych pokračoval. Proč? Nevím jak to bude příští rok s meruňkami a kupovat meruňky za čtyřicet korun abych udělal pár marmelád, to by mně mohlo ohrát.

           Vladimír

Tu si treba hlavne ujasnit co je dzem, marmelada, lekvar. Klasicky dzem sa praveze vari kratko a pridava sa pektín(gelfix, quitin), maju byt viditelne aj kusky ovocia, je urceny hlavne na pecivo. Ked sa odparovanim redukuje na 1/3 obsahu bez cukru tak to je lekvar, ten je urcite zdravsi, ale zas nikomu sa to dnes nechce odparovat cely den

Džem se od marmelády liší tím, že v džemu jsou viditelné kousky ovoce a většinou se nezahušťuje tolik jako marmeláda. Že by se musel používat Gelfix, to je jen vaše domněnka. 

           Vladimír

Samotřejmě. Džemy se vyráběly dávno před tím, než byly nějaké pektiny na trhu.

Nesmysl, zatím to nechám bez vysvětlení a zeptám se jaký je rozdíl v podtlaku a "utajeném varu" když sklenici postavím normálně nebo otočím.

Jestli myslíte nesmyslem fyzikální jev, jste velký reformátor tedy.

Strýček Google Vám to řekne přesněji, ale v principu jde o to, že ve skleničce může klesnout tlak pod hodnotu, která odpovídá teplotě varu (při daném tlaku) dané kapaliny, ale dokud je kapalina v klidu, tak se var ve formě uvolňování bublinek páry nekoná. Ale jakmile dáte nějaký impulz, tak se var spustí o to intenzivněji a proto čato i tak, že nový tlak par je větší než ten původní, při kterém byly sklenice víčkovány.

Jinak podtlakový stupeň moderních parních turbin pracují s teplotami i kolem 20-18°C, kdy je v kondenzátoru téměř vakuum. Od doby, kdy se takovéto technologie používají není výroba teplárenského tepla v elektrárnách využitím tepelné ztráty, ale pouze alternativní ekonomickou aktivitou (třístupňovou turbínu v zimě mohou využívat pouze jako dvoustupňovou).

SfK.

Jestli myslíte "Utajený var" na Wiki tak argumentujete něčím co se zavařováním nesouvisí. Teplota marmelády je 85C sklenice, pokud je někdo předehřeje tak 40C, při styku teplota klesá a vzniká podtlak - větší objem vs. menší objem. TEČKA Což vůbec nesouvisí s mým argumentem, že otáčet sklenice je nesmysl!!!

BTW: Zkuste turbinářům doporučit marmeládu, třeba zvýšíte účinnost.