Mraveniste v travniku

Ve skleníku jsem se zbavil mravenců jednoduše vyrýpnutím hnízda s kuklami. Hodil jsem je slepicím. Po dvou, třech zásazích je po mravencích. Nestačí se obnovovat a kolonie zahyne.

Tak s těma mravencema ve skleníku jsem na tom podobně. Jeden rok se tam vyskytli a už třetí rok likvidujou celou úrodu ve skleníku. sypali jsme na ně kde co. Postřiky taky všechny možný, ale když se jich člověku podaří zbavit, tak zhruba na týden, pak jsou tam zase. Už jsem z toho docela dost zoufalý.

Prej pomáhá píchnout do mraveniště kousek skořice... no anebo taky prej prášek do pečiva... nemám vyzkoušené

já jsem na zdejší rady do skleníku umístil pár květináčů dnem nahoru, mravenci po čase pod květináč přemisťují kukly a svojí kolonii

no a pak na lopatku a pryč s tím :) po čase je klid :)

Vyzkousel jsem vse uvedene krome horke vody. U nas se ulicnikum bohuzel dari a ac se to bude zdat neuveritelne, tak pri kazde casti upravy terenu zahrady najdeme 3-5 mravenist na m2, coz je fakt masakr. Patrani po pricine bylo kratke. Oba sousedi si chovaji msice na tresnich, rybizech, malinach. Ty samozrejme emigruji k nam, a to ve velkem. Prvni byl tedy boj s msicemi. Nejdrive ekologicky s pripravky na bazi emluze, krere tyto hladove tvorecky jednoduse zadusi. Pripravky funguji krasne, jenze nikdy se vam napodari postrikat vsechny, znicite si kvety na malinach/ostruzinach a tech par zbyvajicich potvurek doplni za tyden, dva s prispenim imigrantu novou souvislou vrstvu na mladych oddencich. Navic ty potvory vydavaji chemicke signaly kdyz se jsou v nebezpeci a ty, ktere to stihnou, zamerne popadaji na zem. Tam je posbiraji pracoviti mravenci pastyri a prenesou je zpatky na rostlinu. Proboha, neverte lidem, kteri vam tvrdi, ze mravenci zerou msice! Mravenci o msice pecuji, brani je, pred vetrelci a za odmenu sbiraji cukrem nasycene vykaly msic - skoro je doji. Tento mutualismus byl u nas ten hlavni problem. Strikat kazdy tyden, krome likvidace kvetu a tim i urody, pro me nepripada v uvahu (prostredky se rychle prodrazi a cas chci venovat necemu jinemu). Poznej sveho nepritele - postudiu zivota maic a mravencu jsem dospel k zaveru, ze se msicema to nepujde. Vyzkousel signalni tabulky, ty zlute lepem pokryte. Zluta barva msice pritahuje, tak hledaji mlade stavnate vyhonky (my sice vidime svetle zelenou, ale ta je ve spektru slozena z urcitehi pomeru modre a zlute, a ta prave maice pritahuje). Prvni bitva vyhrana. Hned na konci dubna (podle pocasi) umistim v rozestupu 2m asi 20-30 cm nad napadand rozstliny zlute tabulky a na rozstlinach nenajdete msici. Zato zluta cedulka se zahy meni na cernou jak je obsypana. Cedulky je nutne po zakryti poloviny plochy vymenit. Nekupujte nove, kupte si dve sady a lep, ktery neni tak drahy a staci jej malo. Stary lep jde dolu krasne benzinem, pozor na toluen a jina rozpoustedla, mohou vam rozpustit i cedulku (podle materialu). Ja uz mam pripravene tyce s raminku, na ktere tabulky pripravnim patentkami. Verte, znacne to zkrati vymenu cedulek. Takze je po msicich, ale co ted? Mravenci se jen tak neodstehuji :) Borax, ano. Pro mravence je silne toxicky, tedy ne jen pro mravence. Pripravte si krmitka, do kterych se dostanou jen mravenci a ne vetsi brouci a jiny hmyz. Nesmi se do nich dostat voda. Jakmile budete mit domecky pripravene, pripravte si “krmeni”. Po jednom dilu mouckoveho cukru, hladke mouky a boraxu. Promichame, naplnime domecky a rozmistime na zahrade. Nemusite se bat, mravenci si domecky na jdou a nanosi si dobrutku i s boraxem primo do hnizda. Zkaza mraveniste je nevyhnutelna. Krmitka je treba kontrolovat, pripadne doplnit nebo vymenit, pokud se dovjitr dostane voda. Rozpusteny cukr mravenci konzumuji na miste a tak vetsinou zahynou nez dorazi zpet domu, zatimco sypky material uspesne odnesou do hnizda spolecne s potravou a na svych nohou. Postupne budete nachazet mene a mene mrtvych mravencu v krmitku, coz je znamkou jejich postupne likvidace. POZOR! Borax je toxicky i pro obratlovce, takze deti, vasi domaci mazlicci se ke krmitkum resp. do nich nesmi dostat. Mnozstvi roznesene po zahrade je zanedbatelne a vase rozstliny jej postupne zpracuji. Rozhodne jim nebude chybet bor, ktery pri dnesnich praktikach pestovani v ovoci a zelenine oproti dobe pred 20-30 lety opravdu chybi. Z testu (prominte, nepamatuji si, kde jsem se k informaci dostal) vyplyva, ze ovoce/zelenina v marketech obsahuje 5-10x mene boru nez bylo drive obvykle. Vas organismus toto oceni, protoze na nedoslatek boru v potrave, ac se o tom nemluvi, nyni populace narazi. Snad to nekomu pomuze, me trvalo 3 roky, nez jsem si vse vyzkousel, nastudoval, otestoval a vyhral tento tezky boj.

Nám nejlépe fungoval na mravence v trávníku Actellic. Bohužel není volně prodejný, pokud máte nějakého známého zemědělce, tak koupit přes něj. Ředilo se tuším 1:4, stačilo přestříkat na povrchu, nebylo nutné nějak rozhrabovat.