Dubova terasa - uchyceni

Poradil by mne nekdo s uchycenim prken u terasy. Stavim dubovou terasu 4x3m. Dole jsou 3m traverzy 80cm od sebe. Na nich napric je rost z dubovych 4m hranolu 70x50mm. Mel sem jich hodne tak jsou 33cm od sebe. No a ted se na to chystam dat dubova prkna 20x300x3 cm. Vruty mam 70x6mm. Jelikoz jsou prkna sirsi tak resim zda dat tri vruty na prkno/hranolek (tak jak se dava na kraje a k tomu jeste treti vrut doprostred) a jestli prkno chytat ke kazdemu hranolku (tedy kazdych 33cm) nebo ob jeden. Diky

Víc vrutů nezajistí delší trvanlivost terasy. Asi není nutné připevňovat desky 3 vruty každých 33 cm. Zapřemýšlel bych nad dalšími otázkami:
    Podle zadání chápu, že hlavičky vrutů budou na terase přiznané. Nestálo by za zvážení nějak vruty schovat? Třeba uchycením z boku. U palubkových spojů by byl problém v exteriéru se zatékáním
    Dřevo pracuje, ani ne tak v délce jako v šířce. Pokud bude v desce víc než jeden vrut vedle sebe,  mělo by se s tím počítat a otvory by měly být o něco šiší než vruty
   Nerezové vruty vydrží déle než pozinkované, ale jsou o dost měkší.
   Možná by stačil jen jeden vrut do každého hranolku cik cak (střídat kraje desek).

Jedna věc je, že ta terasa časem shnije, s tím počítám, ale čemu se chci hlavně vyvarovat je problémům se různým křivením prken, které se může projevit hodně rychle. Nechtěl jsem to podcenit, protože předělávám starou terasu co byla ze smrkových fošen a hlavnní problém tam byl, že (některá) prkna se vyboulila (jakoby do podoby korýtka) a samozřejmě to vruty utrhlo. 

Ano vruty budou přiznané. Vruty mám nerez A4. 

Jak píši níže, křiví se i se 2 vruty, třetí uprostřed nic neřeší. A když ponecháte mezi trámem a prknem spáru zajištěnou trochu pružným materiálem, dojde sice k mírnému prohnutí (korýtko), ale vruty se neutrhnou - pouze se více zdeformuje pružný materál uprostřed. Mám to takto už pátým rokem a zatím se žádný vrut neutrhnul (tak jako se utrhaly už všechny vuty třeba u vyvýšených záhonů, které jsem sešrouboval natvrdo).

Můžu vám poskytnout pouze moji zkušenost - terasu mám modřínovou, prkna široká do 15 cm. Nosné trámy od sebe vzdálené 50 cm. Chytal jsem je na každém křížení a po 2 vrutech, a to je samozřejmě dostatečné. Jak se bude chovat 66 cm netuším, ale podle mě by to mělo stačit.

Terasa je celoročně na sluci a dešti, přesto není patrná žádná známka vyhnívání, a to ani kolem vrutů. Toho jsem se bál nejvíc. Nicméně dubové dřevo se asi bude chovat jinak než modřínové - mám z dubového plotovky, a i když jsou svisle, tak tam známky vyhnívání kolem vrutů jsou. Ale tam je to možná tím, že jsou plotovky chucené přímo ke kovové konstrukci bez dilatační spáry, takže se tam drží vlhkost.

Dal jsem na doporučení a mezi prkny a trámy jsem nechal malou několikamilimetrovou mezeru (zajistil jsem to tak, že jsem středem trámů natáhl slabý koaxiální kabel, kterého jsem měl desítky metrů přebytky ze starých počítačovách sítí, a až na ten pokládal prkna. Je to perfektní, protože se mezi trámy a prkny nedrží vlhkost a nedochází tak k hnití.

Prkna jsou chycena 2 vruty (vzhledem k šířce prkna v 1/4 a ve 3/4), přesto jsou všechna prkna mírně prohnutá (kraje vystupují výš než střed). Z toho usuzuji, že nemá smysl dávat 3 vruty na šířku prkna, protože střed se stejně bude prohýbat dolů. Ale možná se mýlím, dubové třeba rovinu zachová...

Každé prkno, které není říznuté přesně středem kmene, se časem prohne podle sesychajících letokruhů.  A je, myslím, jedno, z jakého stromu je vyrobeno Dřív podlaháři při pokládání prken a výrobě palubek dbali na to, aby líc desky byl tam, kde se zvedá střed. To na podlaze není tolik poznat, jako když se zvednou kraje. Dnes, když koupíte hotové palubky, to zohledněno vůbec není. Jesli má zadavatel prkna hoblovaná z obou stran, může vhodnou volbou pokládky zvednutí krajů předejít. 

Zadavatel.

Prkna si brousím sám pásovou bruskou. Tretinu prken mám hotovou (stranu jsem vybíral podle prasklin a jiných poškození) - zkusím to ještě zohlednit.

Díky za radu!

Teď jsem našel na jedněch stránkách, že čerstvá prkna se kroutí proti směru letokruhů sesnchutím a naopak prkna montovaná ve vysušeném stavu (což mám já) se kroutí naopak bobtnáním.

Já se schválně podívám, jak to na terase mám. Ale vzhledem k tomu, že jsem pokládal vždy tou stranou, jak mi to nejlíp sedělo k prknu vedlejšímu a podle poškození smůlou a kazy, to bude půl na půl. Nicméně prkna se mi kroutí všechna bez výjimky do tvaru "korýtko", tzn. s letokruhy to vůbec nebude souviset. Ještě ověřím...

Kroucení či prohýbání se - pokud to jde - dá bránit náhradou prken tzv. spárovkou. Na terase to ale asi není účelné a i vyšší cena či pracnost (při zhotovení spárovky vlastními silami) není opodstatněná.

Napadlo mě, jestli prohýbání vždy okraji nahoru nesouvisí s tím že z horní strany jsou jiné poměry (nátěr, vlhkost, působení vzduchu - vysychání, slunce), kdežto ze spodní strany je teplota i vlhkost méně kolísající.