Zdar, před týdnem jsem se stejnou akcí skončil, zapouštěl jsem do země 4m perforovanou trubku o průměru 200mm určenou do vrtů.  Vrtání v písku nad hladinou spodní vody šlo hladce, když jsem dovrtal k vodě nastaly potíže. Začal jsem vrtat jednozávitovým šnekem vyrobeným z kotouče na řezání kamene do rozbrusky o průměru asi 20cm, průměr jsem zmenšil na cca 18cm, do půlky rozřízl a rozevřel do šneku, přidělal z gumy klapku a z hasicího přístroje udělal soudek jako plášť. Špici vrtáku tvoří starý asi 24mm vrták do železa. Pro vrtání ve vodě se ale nejvíc osvědčil jen samotný šnek o průměru asi 16cm (vypůjčený od známého) na který jsem po jeho obvodě ještě navařil asi 6mm drát, jako ohrádku aby se materiál nesesypával při tahání vodou nahoru. Vrt až k vodě držel a nesesypával se, zasunul jsem do něj trubku a dál se vrtalo skrz ni. Měl jsem tu výhodu že jsem vrtat začal vlasně cca o dva metry níž pod terénem, v podlaze sklípku skrz průlez, tak že jsem měl konec trubky zhruba u pasu. Osvědčilo se šnekem otočit ve vodě asi tak 1 a půlkrát a tahat materiál ven, většinou se vytáhlo tak 1 až 2 hrsti štěrku, někdy kamení či větší kámen. Tahat nahoru se musí pomalu aby se materiál nesplách. Když se zavrtalo šnekem asi 15 až 20 cm pod konec trubky bylo dobré dlouhým majzlíkem matriál po obvodu trubky rozrušit, pak zase parkrát zavrtat (vyčistit prostor pod trubkou) a zkusit trubku posunout níž. Nejdřív stačilo na trubce zaskákat ale pak jsem do ní bušil přes fošnu palicí. Ve finále jsem 4m trubku dostal celou pod podlahu sklípku tak jsem se vlastně dostal do 6m. Mám cca 2 m sloupec vody, pro malou domácí vodárnu to stačí. Větším benzínovým kalovým čerpadlem jsme vodu několikrát vytáhli a zase nechali dotéct až šla čistá. Na šneku jsem měl 6m hliníkovou trubku a majzlík byl na cca 6,5m železné trubce. Na závěr: je to rasovina ale jde to.