Záhradná lavička z guľatiny (borovica)



Stránky: 1,  2   
SkyLight - (5) - 20.10 (?) 
15.6.2009 14:03, zobrazeno: 37788x

Dobrý deň všetkým,

kedže v tomto som úplný začiatočník, poprosil by som o radu. Mám niekoľko kúskov čerstvej borovicovej guľatiny 2 m dlhej. Plánujem z nej zhotoviť záhradné lavičky a to prepílením tejto guľatiny na dve polovice s tým, že "nohy" by boli z kovového profilu. Chcem sa opýtať nasledovné:

1/ kedy je potrebné odstrániť kôru (či hneď za čerstva alebo až po nejakej dobe schnutia)  a kedy je potrebné prerezať guľatinu na dve polovice (či hneď za čerstva alebo až po nejakej dobe schnutia)? Aká je doba schnutia?

2/ následne čím túto borovicu konzervovať (moriť, natrieť, lakovať a pod.) a či je to potrebné pred zhotovením lavičky alebo až po jej zhotovení?

3/ privítal by som nejaký návod na zhotovenie takejto lavičky,  nejaký nákres alebo náčrtok, prípadne Vaše skúsenosti a rady pri zhotovovaní takejto lavičky.

4/ ako v ďalších rokoch ošetrovať drevenú časť lavičky.

Ďakujem za odpoveď.

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
   
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6461) - 70.100 (?), 15.6.2009 14:45

1. Kůru ihned, dokud je mokré lýko, jde to dobře loupat. Postavit do stínu, nechat rok vyschnout, pak pořezat.

Další nevím, natírat by se mělo jen vyschlé dřevo.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.212 (?), 15.6.2009 22:30

1., Taky bych loupal hned - pořízem to jde poměrně snadno. Podélně bych dřevo rozřezal hned po oloupání - zabráníte tak do jisté míry podélným puklinám při vysychání
2. Borovice je dřevo bohaté na pryskyřice, které povětrnosti odolává samo poměrně dobře. 
 Znátěrů bych použil kombinaci hloubkové impregnace  (brání i modrání dřeva, na nějž je bor citlivý) a tenkovrstvé lazury, obojí syntetické. Jednodušší je to samozřejmě před sestavením lavičky. Po sestavení bych přidal poslední nátěr viditelných a povětrnosti vystavených ploch, současně se přetřou otvory po vrutech. Silnovrstvou lazuru, ani lak bych npoužíval - špatně se obnovují a nátěr rozpálený na slunci pálí holou kůži.
3. Návod nemám, ale vyvaroval bych se horizontálních ploch. Na nich se drží voda a ta časem pronikne každým nátěrem. Tedy sedák z polokulatin je trvanlivější, byť méně pohodlný, je-li oblinami nahoru. Z takového voda steče. U opěradla je to jedno.
4. Tenkovrstvá lazura se obnovuje prostým přetřením po lehkém přebroušení povrchu po 2-3 letech.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 122.135 (?), 12.4.2010 17:45

Dobrý den,

vyzpovídali jsme člověka z firmy od které jsme si nedávno koupili srubový stůl s lavicemi, takže můžu trošku chytračit :) :

1. vyrábět ze syrového, nevím jak loupat, ale poříz zní dobře, jen z toho příšerně bolí záda

2. borovice prý chutná neuvěřitelně broukům, takže poctivě chránit např. Bochemitem. Nátřené to máme lodním lakem, je vysoce odolný vůči vodě, otěru a UV záření. A nestojí moc.

3. určitě neprobíjet hřebíky z vrchu. My máme pouze na lavičkách zespodu, tak aby na nich nestála voda. Jinak jen kolíky.

Tak snad jsem trochu pomohla..

A.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 65.50 (?), 12.4.2010 19:56

Ze syrového dřeva se vyrábí, pokud vím, jen střešní vazba a možná šindele. Zhotovovat ze syrového dřeva stolařské výrobky mi přijde hodně neprofesionální. Kdo hobloval, lepil nebo smirkoval syrové dřevo, ví, o čem píšu.
  Které brouky měl člověk z firmy na mysli? Lýkohub sosnový potřebuje kůru (lýko), taktéž Tesařík borový. Další tesaříci - fialový, krovový mají stejně rádi smrk. Ten první v hromadě paliva, ten druhý (jak lze tušit podle názvu) v krovech. Impregnaci nezavrhuji, ale víc bych se bál hniloby než brouků. Brouci mají rádi klid, ten v zahradním nábytku nemají. Termiti u nás nežijí.
   Lodní lak je obsolentní nátěr.  Na čistém dřevě je radost sedět. Natřete-li je lodním lakem,  je to jak sedět na laminované dřevotřísce. V teple pálí, v chladnu studí.  Naředěný pryskyřicí pak lepí.
   Hřebíky dnes, v době akušroubováků, používá málokdo. Samozřejmě je pěknější, když žádný spojovací materiál není na desce stolu či sedáku vidět. Což zdaleka nerespektují firmy dodávající stoly a lavice např. do zahrádek před hostince. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 6.16 (?), 12.4.2010 21:26

Zhotovovat ze syrového dřeva stolařské výrobky mi přijde hodně neprofesionální.

Vězte, že existuje celá truhlářská (rustikální) škola, velmi vtipně využívající vlastnosti mokrého dřeva (greenwood). V Americe byli zakladateli této techniky pionýři, osidlující pustinu. Zpravidla nebyli nijak moc nástrojově vybaveni, ale dokázali vyrábět velmi působivé věci, nic neprofesionálního to nebylo, při této technice se hodně využívá např. štípání.

Pokud k výrobě lavičky použijete sedák z mokrého dřeva, do kterého zarazíte nohy z dřeva suchého, vůbec nepotřebujete lepidlo - vysychající sedák se smršťuje a vytvoří spoj pevný jako skála.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 65.50 (?), 12.4.2010 22:17

Jak zajistíte, aby ten sedák při vysychání nepukl? U krovu to nevadí, ale u lavice? Správné sušení dřeva chce své a to nevím, jak uživatel syrového zahradního nábytku dodrží. To raději ty nohy do sedáku přilepím.
  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 122.135 (?), 17.4.2010 9:35

Vážený pane,

nemohl jsem si nevšimnou Vaší reakce na příspěvek o srubovém stole... Vzhledem k tomu, že jsem jich za 4 roky praxe pár vyrobil, mám s tím jisté zkušenosti. Názor na brouky neberu, co červotoč čárkovaný? To je to hlavní nebezpečí, ne tesaříci. (po nátěru máte pokoj). Hniloby bych se vůbec nebál. Je to vada stromů, kterou mají před skácením, to co asi myslíte jsou plísně, ne hniloba. Proti plísním stačí postřik fungicidem, nebo borovou solí.

Dále také čerstvost dřeva... Už jste někdy řezal půlky z prasklé klády? Už jste někdy brousil dřevo s vlhkostí 20%? Kolik má čerstvé? Až začnete opět někomu psát o neprofesionálním přístupu, vezměte si do ruky pilu, flexu, kružítko, pár těch stolů udělejte a potom si pokecáme.

Co se týče nátěru, je pravda že lodní lak sice v létě trochu zapálí, ale na druhou stranu se nemusíte se srubovým stolem v zimě tahat pod střechu, po dešti rychleji vyschne, když na něm něco rozlijete, stačí setřít... Výhod spousta a Vaše názory jsou evidentně mimo praktické zkušenosti. Vzhledem k tomu, že Vaše příspěvky působí jako byste rozumněl naprosto všemu, víte i že srubový nábytek dosahuje váhy mnohdy i přes tunu, neboť na stůl 2x2 m včetně lavic je třeba přes kubík smrku.

Závěrem chci dodat, že jsem doposud neobdržel žádnou reklamaci na stůl, a to byly všechny z čerstvého dřeva, natřené lodním lakem a ošetřené Bochemitem. Všem praktikům zdar a teoretikům zmar

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 61.6 (?), 17.4.2010 13:26

Starý stolař, co mi dělal nábytek vyprávěl, že jeho otec vyráběl ze dřeva, které řezal a chystal jeho děd. Proto jsou prý staré výrobky trvanlivější, nekroutí se. Po kolektivizaci z toho starého dřeva kolchozníci zabednili střechu vepřína.
   K čemu jsou vůbec sušárny dřeva?
   Asi si nerozumíme. Aby kláda podélně nepraskla, rozřezává se samozřejmě začerstva. Dřevo syrové jsem brousil, resp. hobloval, šlo to dost špatně. Po vyschnutí se z desek odlupují ostré lístečky let.
   Lodní lak již léta nepoužívám, čímž netvrdím, že je špatný. V návodu na nátěrových hmotách, které mám, je napsáno, že dřevo má být vyschlé, na 10 - 12%, což syrovému příliš neodpovídá. Dřevo při vysychání taky mění své rozměry, což někomu na nábytku může vadit.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 181.210 (?), 26.4.2010 23:08

Dobrý. Já osobně takový nábytek vyrábím také a praktikuji to tak, že za čerstva pořízem sundám kůru a nechám podle potřeby vyschnout půl až jeden rok.Mezitím kulatina vyschne a na povrchu se objeví drobné větší a menší kapičky smůly které před samotnou prací oškrábu dolů.Kulatinu nerozřezavám, ale ponechávám v celku- podle mě to lépe vypadá a má to i význam z hlediska omezení řezných ploch a tím i samozřejmě větší životnost.Pak provedu vlastní výrobu. Co se týká povrch úpravy používám oleje.Použití laku na takovýto výrobek je podle mě barbarství a nedostatek vkusu.Aby v tom bylo jasno jak je to s tím broušením, tak borové dřevo pěkně hodně zanáší šmirgl a mokré ani pořádně šmirglovat nejde, tak jako se blbě hobluje čestvé.Navíc po rozřezání je řez plný smůly a nejde na to se posadit. natož natírat to za čerstva lakem, který na smolnatá místa nepřilne. Na spojování používám pozink. vruty.

MB

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika