Tvar a kolmost stěn jezírka

Co se týče technologického vybavení jezírek mne už zdejší praktici vzdělali do té podoby, že mám názor a Vím co chtít. Ale při výběru techniky ve speciálce mi technik řekl, že jsem začal z opačného konce, Nejprve si mám udělat představu o velikosti a tvaru jezírka a potom uvažovat o technice. Tam jsem začal procházet fotky realizací ale to není ono. Tak to vypadá, když se jezírko založí. Jenže pak nastanou pravidelně se opakující úkony a všichni začnou říkat, že to kdyby věděli tak svoje ezírko udělají jinak.  Využil bych toho, že jsou zde staří praktici (Beny, Exn atd.), mladí vzdělaní teoretici (Standa) a prvorepublikoví řemeslníci (pan Hrkal atd.) a chtěl bych znát jejich názory k této otázce. Nejhezčí jezírka jsou ty, které se nejvíce podobají přírodě. Příroda vždy vymodeluje tvar co nejvíce se podobající lavorovitému tvaru. To znamená, že břeh postupně klesá a jak voda šplouchá vytvoří se postupná patra. Dá se namodelovat a vyložit folií. Přesto když se na fotky jezírek dívám jdou stavitelé cestou kolmých stěn a rovného dna. Stále uvažuji co je k tomu vede. Jedině mne napadá, že na stejné ploše chtějí mít co největší objem a jednak je to pro údržbu nejjednoduší možná jedině možné řešení. Ale obětují vzhled. Není nic esteticky rušivějšího než viditelná folie. Jak z toho ven. Jestli jsem si dobře všimnul tak Exn vyložil dno folie placáky vloženými do betonu. Tím není vidět folie na dně. Sice jsem neprokouknul jak to udělal s gulou ale esteticky to má velice zdařilé. Ale jak to udělat s kolmými foliovými stěnami? 

Vím, že třeba v Hbch prodávají pásy fólie s nalepenou vrstvou hrubého písku /drobného štěrku o šířce cca 0,5m, ale jsou hodně drahé, chtěla jsem jimi překrýt hranu laminátové nádrže, ale upustila jsem od toho a vyřešila to jinak.           Lída

Folie Vám bude sloužit pro vytvoření nepropustné vany. Pokud dodržíte určité technologické postupy, můžete klidně vystavět kolmé stěny. Fantazii se meze nekladou.

Pro inspiraci posílám jednu fotku z výstavby mého jezírka

Úplně nejdříve je nutné si stanovit, k čemu bude jezírko sloužit. Ke koupání, pro chov kaprů a nebo jen na lekníny. Pokud chcete jen lekníny, nemá cenu to přehánět s hloubkou (stačí kolem 1 metru). Pokud chcete Koi kapry, je dobré mít hloubku přes 2 metry a dno více skloněné ke gule. V případě chovu jeseterů zase dno co nejrovnější a co nejméně rostlin, do kterých se mohou zamotat.

Osobně považuji zakrývání fólie čimkoliv za zcela zbytečné a dokonce nevhodné. Černá fólie se po zprovoznění do několika měsíců pokryje drobnou řasou (stejně jako vše, co se nasype na dno) a vše nabere jednotný přirozený vzhled. Navíc pokud plánujete i lekníny, tak během sezóny vám pokryjí jejich listy většinu vodní plochy.

Jestli myslíte viditelnou fólii na okraji jezírka (která vychází z vody na vzduch), tak to je příklad nevhodně udělaných břehů. Fólie by neměla viditelně vycházet nad vodu. V části nad hladinou by měla být vedena např za obezdívkou z kamenů. Takže po napuštění jezírka by jste (kromě čištění) neměl mít příležitost nějakou fólii spatřit.

Čím je jednodušší tvar jezírka a dna, tím je snadnější údržba. Snažit se o co nejpřírodnější tvar u malého jezírka (pod 100 m³) není správná cesta, protože v tak malém měřítku některé přirozené věci správně nefungují. Proto se užívají kolmé stěny a rovné dno bez kamenů, které se při čištění jen opláchnou vodou. V porovnání s tím je údržba velkých mělčinových zón nesmírně pracná. K osázení rostlinami stačí jen úzká police podél okrajů jezírka. U menších jezírek (s kvalitní filtrací) platí, že čím méně rostlin a ryb budete v jezírku mít, tím bude voda čistější.

jak píše Beny, čím méne prvků (kameny, kačírek, schody, mělčiny) tím méně času stráveného udržbou a běháním kolem jezírka. Kolé steny jsou značka ideal a zakrití oněch stěn z folie je když dáte po obvodu kamney placate které presahují přes okraj a váží cca přes metrák, ato tak že i když si 100kilový jezírkář stoupne na okraj tak se kamen nepřeváží a pokud pod tím budete mít cca 30cm k hladině tak ani kočka neodnese jedinou rybu ;), ten přesah bude dostatečný, že z pohledu z protější strany vůbec neuvidíte folii vystupující nad hladinu, jinak folie se krasne pokryje biofilmem a vytvori přirozenou "patinu"

MH

Ještě jsem zapomněl zadat základní parametry. Jezírko okrasné s několika rybama, objem 20 kubíků, největší hloubka 1,5 m, 10 ks karasů, 2 ks jeseterů, 2 ks velenosů, 2 ks koi. Pro mne by byl ideální vzhled na vypůjčených přiložených obrázcích. Zdá se, že kolmé stěny nechali bez obložení. Fotka je ale vždy hezčí než realita a nedovedu si představit jak vypadá folie pokrytá biofilmem. V tom případě je ale správné volit vždy černou barvu folie. Potom na ní nejou vidět případné čmouhy na biofilmu.  Taktéž jakto, že váha kamenů neprotrne folii. Znamená to, že nejenom stěny je potřeba vybetonovat ale i dna mezipater?

Tady je finální vzhled. Snad se na mne nebudou autoři díla hněvat, že jsem použil jejich fotky z veřejného webu a zvláště pokud je považuji za mimořádně esteticky podařené dílo.

Dno mezipatra je obvykle tvořeno horní vybetonovanou plochou prstence obezdívky ze ztraceného bednění. Pro vytvoření okraje není obvykle nutné vytvářet tak širokou polici, jako na obrázku.

Podkladová tkanina (Arabeva, geotextílie, umělohmotný filc, podkladovka, atd.) se vyrábí v několika gramážích, tedy tloušče. Při hrubší, méně upravené hornině, která tvoří stěny jezírka, se používá silnější (např. 800g) a nebo několik vrstev slabší. Pokud je povrch tvořený stěrkou na bednění a nebo jsou stěny jezírka kompletně vybetonovány a vyhlazeny, lze fólii podkládat bez tkaniny. Při menších sklonech stěny se používá k vyrovnání písek.

V místech, kam se umisťují velké kameny, se fólie podkládá více a další vrstvy tkaniny se pokládají mezi fólii a kámen (při větší váze kamene se ukládá do betonového lože). V realizacích se dají spatřit opravdu velké kameny, takto umístěné a nebývá s tím problém.

Objevil jsem na jedné diskusi popis stavitele, který si biologický filtr vyzdil v zemi ze ztraceného bednění a pak jej nechal vyvařit folií. Do dna komor dal gulu se vzduchováním, která slouží jednak k prubublávání filtrační hmoty a jednak k odkalení. Aby ale dole v komoře udělal rošt tak navrtal dva hliníkové L profily a přišrouboval je ke stěně na hmoždinku a šrouby utěsnil tmelem. To utěsnění si nedovedu představit. Chápe to někdo?

Já nemyslím že existuje něco jako universálně správný tvar jezírka. Že je momentálně "více v modě" stavění kolmých stěn neznamená že jsou objektivně nejlepší možné. Viděl jsem typy nádrží kde by kolmá stěna vypadala jako pěst na oko a klasické stupňovité schody plní jak estetický tak funkční účel. Aniž bych je hájil. 
Totéž platí o folii, jejímu přiznání nebo naopak skrytí pod kamennou nazdívkou. V prvním příspěvku píšete o tom že esteticky je folie rušivá. Souhlas. Je.  Viděl jsem ale na vlastní oči před Vánoci nádrž vyzděnou na folii krásným čedičem. Fakt kamenická nádhera. Hloupé bylo že nádrž po roce začala téct někde v izolacích. Pořád je ta rušivost folie na škodu? To už je otázka úhlu pohledu
Lída píše o folii s kamenným posypem. Bral bych jí jen opravdu v nejhorší, ale fakt nejhorší nouzi. Jen málokterá část jezírka vyžaduje právě tenhle materiál nezbytně, většinou si poradíte i bez ní.