Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Zahradní jezírka > Jaký je rozdíl v čerpadlech

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
11.1.2018 12:45

Dno účiněji odkalíte vysavačem než gulou. Proto je potřeba mít systém navržen tak, aby jste mohli dle potřeby místo odběru přepnínat. U guly vtoková rychlost se rozděluje a přítokový proud strhává nečistoty jen do určitého omezeného okruhu. Při vtokové rychlosti 1 m/s máte ve vzdálenosti 0,3 m od guly rychlost 0,1 m/s a 0,6 m od guly už jen 0,01 m/s atd. (na každých 30 cm klesne na desetinu rychlosti předchozí "sféry").

Každé jezírko je svým způsobem originál už jen různými poměry "rostlinstvo/živočichové+ryby".

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

Partnerem sekce je Oase - koupací a zahradní jezírka
Nejnovější příspěvky v tomto vláknu:
S vysavačem přes skimmer Stando nemáte pravd..., Martin Hrkal, 14.1.2018
myslim, že tomu tak nebude pokud pokud si hy..., host, 13.1.2018
Ano, cca 60 cm od gule se kal po dně posunuj..., Standa von Königgrätz , 12.1.2018
Standa:"Při vtokové rychlosti 1 m/s máte ve ..., host, 12.1.2018
Jestli jsem Vás správně pochopil pak lze ze skimru..., host, 12.1.2018

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
18.12.2017 20:00, počet návštěv: 4061
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Mám dotaz na zkušené jezírkáře. Jsem ve fázi rekonstrukce jezírka. Bude mít odjem 20 m. Na hrubo už je vykopánove svahu. Nad ním bude malé jezírko velikosti 5 m. Rozdíl výše hladiny mezimalým horním jezírkem a větším spodním je 1,5 m. Z malého jezírka bude voda padat kolmo do většího. Ve větším už jsou položeny dvě kanalizační trubky 110 mm. Jedna pro gulu a druhá pro skimer. Ve sklepě je již zabetonovaná čerpadlová šachta 60x60x80 s přívodem 110 mm od guly a 110 mm od skimeru plněna vodou gravitačně. Na obou přívodech je šoupě. Původní záměr šachtice byl pro čerpadlo na mokro. Změnil jsem koncepci a nadchnul jsem se bubnovým filtrem AEM EASY DRUM. Maximální výkon 20 kubíků za hodinu. V plastové šachtici dodatečně v prostoru kde mělo být čerpadlo udělám opět dva průchody 110 mm a odtud poteče voda gravitačně do bubnového filtru. Za filtr umístím čerpadlo, které musí vytlačit odfiltrovanou vodu do horního malého jezírka (výše 1,5 m), které bude biologickou filtrací. A teď si kladu otázku jakého typu a jak výkonné čerpadlo. Intuice mi říká 30000 l/h. Výška 1,5 m utlumí výkon. Brouzdám na internetu a došel jsem k závěru, že už by mělo být úsporné. V podstatě jsem došel ke dvěma tipům a nerozumím tomu jaký je v nich rozdíl, že je tak velký cenový odtup. První favorit Aqua Forte DM-30000 Vario má výkon 30000 l a maximální výtlak 8 m. Druhý favorit je Agua Forte ECO 320 má menší výkon 25000 l a i menší výtlak 7 m. Přitom to druhé je třikrát tak dražší. Proč? A jaké z těch dvou bude lepší při použití na sucho? Děkuji za rady.

Připojit reakci   
   

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
19.12.2017 9:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Oba motory parametry obstojí, otázka je zda potřebujete tak pokročilou regulaci jakou čerpadlo má.  Cenový rozdíl může být způsoben zčásti právě tím

Připojit reakci
      

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
19.12.2017 9:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já mám řadu Aqua Forte DM taky vybranou na jarní výměnu čerpadla, takže mě to zajímá. Srovnával jsem si obě čerpadla na stránkách jednoho prodejce a tam jsou uváděné skoro stejné parametry množství, výtlaku a spotřeby. Cena druhého čerpadla je jen zhruba dvojnásobná (ale asi je jen na objednávku).

Druhé čerpadlo je novější (na trhu) a pravděpodobně z dražších komponentů. Je otázkou, kolik se to projeví na životnosti. Z vlastního oboru vím, že čerpadlo, které stojí 2 x tolik nemá 2 x delší životnost. 

Připojit reakci
         

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
19.12.2017 11:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji za názory, pro mé rozhodování velmi cenné. Neumím pořádně anglicky a z google to vypadá, že ten druhý má dálkové ovládání regulace výkonu a kvalitnější materiály jak píše Beny. Ten první má regulaci výkonu taky ale ne dálkové. Musel bych do strojovny (sklepa) a tam mačkat tlačítko regulace což mi nevadí.

Připojit reakci
            

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
19.12.2017 12:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pánové, je otázka proč ve statické sestavě potřebujete čerpadlo s regulací výkonu. Pokud nekolísají hladiny nebo nepotřebujete efekty na vodopádu s kolísáním průtoku, pak se prostě vezmou Q-H křivky filtrace a čerpadel a vybere se to nejvhodnější. Počítejte s tím, že navýšení ceny regulací se nezaplatí za životnost čerpadla. zejména proto, že pro filtraci jej budete zřejmě honit v horní třetině regulovaného rozsahu.

SfK

Připojit reakci
               

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
19.12.2017 12:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano to je chytrá otázka. Asi se vždy nechává jet čerpadlo na plný výkon. Ale já neumím nadefinovat potřebný výkon čerpadla a jaká bude ztáta poklesu výkonu při výtlaku do výše 1,5 m. Až po zapojení a vyzkoušení to poznám. proto si mi zdá být správná regulace výkonu, jelikož si optimální hodnotu mohu sám nastvit. Taktéž možná je smysluplné v letních měsících mít výkon vyšší než v jarních a podzimních měsících. To co Vy říkáte je však padný argument, který se musí projevit na ceně čerpadla ale chce to mít více zkušeností.

Připojit reakci
                  

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
19.12.2017 17:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

U filtru je Vám to jedno. Výkon s největší pravděpodobností nastavíte stylem "poprvé a pořád stejně", takže pokročilá forma ovládání mi tam přijde funkčně takové dost zbytečná.  Evidentně je to ale trend, třeba nové Aquamaxy mají také pokročilé formy řízení. Jenže tam je možné jen čerpadlo bez ovladače, a ten pak případně dokoupit. Prostě máte možnost si vybrat.
Mě nějak nenapadá jak bych to u filtrace efektivně dokázal využít, ale třeba u čerpadla pro fontánu je to docela fajn věc.

Jen krátkou poznámku ke komentáři Standa von Königgrätz - asi bych si netroufnul sestavu s bubnem na gravitaci označit jako uplně statický prvek, tam to možná trochu ovlivní propustnost bubnu, v pracích cyklech. 

Připojit reakci
                  

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
19.12.2017 19:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Moc chytrá otázka to není. Pokud se začnete zajímat o tento druh čerpadel, tak zjistíte, že v tomto segmentu se skoro jiná nevyrábí. Ovládání je takřka vždy řešeno na kabelu. Kromě etremních situací nemá smysl s výkonem čerpadla hýbat. Také s tím u nového čerpadla nepočítám. Výkon čerpadla po zapojení není nikdy zbytečně veliký (kromě totálního nesmyslu).

Připojit reakci
                     

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
19.12.2017 21:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak to máte taky pravdu. Když se dívám na čerpadlo AquaForte PSeries 35000 tak je stejně drahé a regulaci výkonu nemá. Má sice o 5000 l vyšší výkon ale zase má výrazně větší spotřebu. Potom je asi to AquaForte DM 30000 rozumně v daný okamžik rozumný výběr. Děkuji za nasměrování.

Připojit reakci
                        

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
19.12.2017 21:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Hodně jsem se tady na diskusi vzdělal. Mám však ale ještě jednu koncepční otázku v které se dosud i po přečtení diskusí nedokážu zorientovat. Z diskusí jsem zjistil, že úkol filtrace je co nejvíce a co nejrychleji oddělit kal z vody. Momentálně nejlepší výsledky a v dnešní době je smysluplná koncepce bubnového filtru. Ale za mechanickou filtrací musí ještě proběhnout biologická filtrace nebo-li odstranit z vody živiny. To dělají pouze užitečné bakterie, kterým když se vyhradí dostatečně velká plocha tak to stíhají. A tu si kladu druhou koncepční otázku. Mám ve sklípku kde je téměř vyčerpaný prostor hledat umístění pro biologickou filtraci a nebo bych měl obětovat malé horní jezírko 5 kubíků nad hlavním 20 kubíků a z něj udělat biologickou filtraci? Už mám na dně malého jezírka vyvedenou odpadní trubku 110 mm do kanalizace k případnému vypuštění na zimu. Dalo by se nějak esteticky vymyslet biologickou filtraci v horním jezírku? Ke kořenovce jsou výhrady hodně pádné z důvodu nutnosti obtížné výměny štěrku. Jak jinak by to šlo?

Připojit reakci
                  

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
21.12.2017 0:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Protože je zvolený filtr gravitační, bude průtok záviset na přítokové ztrátě a na míře zanesení filtru. Jelikož vybraný filtr má automatiku na oplachovací cykly, bude kolísání průtoku v určitých mezích, které by měla vyrovnat akumulace mokré jímky. V případě čistého filtru v mokré jímce stoupne hladina výše a tak klesne výtlačná výška, což pomůže čerpadlu dostat větší průtok Q do horního jezírka. Pokud filtr bude ucpaný a oplachovací autamatika nebude stíhat. hladina vody v mokré jímce zaklesne a staticky navržené čerpadlo při větším H odčerpá menší Q. Pokud by i tak odtahovalo více vody než přitéká, je potřebnější ochrana proti chodu nasucho než regulace "Q" na přívodu elektřiny. Aby regulace čerpaného množství šetřila elektřinu, nesmí být regulace na úkor změny účiníku a účinnosti. Účiník je poměr mezi elektřinou přeměněnou na mechanickou energii a na tepelnou ztrátu. Účinnost čerpací vrtule je přeměna mechanické energie z motoru na potenciální energii vody.. Správně navržená sestava šetří 2× ; poprvé na investici a podruhé na provozních nákladech.

SfK.

Připojit reakci
                     

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
21.12.2017 10:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Abychom to dostali někam na víc provozní úroveň :)  limitní pro tenhle případ bude myslím propustnost filtru. Na Vašem místě bych si zjistil jak vlastně funguje regulace oplachu filtru, zda má nějaké vlastní hlídání počtu oplachů, zda když se odehraje něco zvláštního jak se regualce zachová atd.  Tam bych viděl možný zdroj problémů, v souvislosti s vyšším průtokem a třebas i špinavější vodou

Připojit reakci
                        

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
22.12.2017 10:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Čím více se nad tím zamýšlím, tím více jsem názoru, že limitujícím faktorem všeho je biologická fitrace a to její průtok. Dívám se na stránky filtrace Oase a zjištuji, že zde uvádějí u prvku Proficlear filtrační houba uvádějí maximální průtok 25 kubíků za hodinu. A to je podle mne nesmysl, jelikož v přiloženém návodu hovoří, že maxilmální průtok jednotlivých modulů je 12500. To zanmená, že pokud bych vzal v úvahu u všech zařízení pro jezírko maximální hodnoty tak: dvěpřívodní trubky 110 (dnová vpusť a skimer) pustí přítok vody do bubnové filtrace zapojené gravitačně v pohodě 20000 l. Bubnová filtrace má maximální průtok 20000 l. Pokud za ní bude čerpadlo na sucho o výkonu 20000 l tak by voda stále měla téci v těchto mezích ale jde do biologické části filtrace a to při maximálním průtoku 12500 nezvládne. A nevím co to znamená. Začne vrchem modulu přetékat voda? Potom veškerý výpočet by se měl odehrávat od maximálního průtoku biologické filtrace nebo vodu z čerpadla rozdělit a pouze část vody filtrovat biologicky a druhou část vracet do jezírka pouze mechanicky přefiltrovanou.

Otázka zní: kývli se u Oase s tím maximálním průtokem?

Obrázky:
maximální průtok
maximální průtok
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


abc (78) - xxx.xxx.239.29 (?)
23.12.2017 13:18
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nebo pouzit v biologicky casti misto filtracnich hub provzdusnovane kaldnes nebo podobna media, u techto typu media neni limitujici prutok, voda jimi proteka prakticky bez odporu
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
23.12.2017 17:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Reakce na xxx.xxx.53.212 z 22.12.2017 10:15
Biologická filtrace v tomhle případě limitní nebude. Udaná hodnota 25 kubíků se myslím týká průtočnosti (a podle mého udané při čerpadlovém zapojení) - což je hodnota kterou do komory můžete načerpat aniž by přetékala voda víkem.  V tu chvíli při tomto průtoku už určitě budou vodu odvádět i bezpečnostní přepady, takže limitem bude vlastně pouze 110-ka na odtoku.

Vy budete mít modul biologické fitlrace zapojený ze čerpadlem, tzn. že pokud by opravdu šlo do filtru množství vody které nebudou stíhat hydraulicky filtrační pěny uvnitř filtru, přetečete přepady a nemusíte nic rozdělovat. 
Pořád si myslím že u Vás bude limitní průtok bubnu, a znovu opakuju myšlenku s pečlivým prozkoumáním logiky oplachu filtru.  Třeba u Proficlearu jsem se už setkal se stavy, kdy se filtr choval podle logiky řídící jednotky, a ta se dost lišila od běžné uživatelské logiky... :)
Zjistěte si, jak má ten Váš buben ošetřeny chybové stavy, zda se nějak nekumulují nebo nesčítají za časový úsek.  Vy totiž atakujete mezní hodnoty průtoku bubnu, nemyslím že by ten filtr byl špatný ale ďábel je skryt v detailu... :)

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
26.12.2017 17:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji za rady pane hrkal. Dalo by se nějak popsat kolik to je průtok 20.000 l/h? Stačí na takový průtok trubka 110 mm? Při takovém průtoku z ní voda volně vytéká nebo proudem stříká?

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
26.12.2017 19:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě dotaz: Když už musím z důvodu nedostatku místa ve sklepě umístit biologickou filtraci ven k jezírku a zcela zapustit do země, a proto pro ní vybetonovat šachtici, není potom správné tuto betonovou šachtici rozdělit přepážkami na 3 díly a vyvařij jí folií a tím nepotřebovat plastovou biologickou filtraci, kterou bych beztak pouze umístil do betonové šachtice? Jaký rozměr by měla mít biologická filtrace na 20 kubíkové jezírko s průtokem 20.000 l/h?

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


abc (78) - xxx.xxx.82.192 (?)
26.12.2017 23:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

ja nevim ale pokladam si otazku zda cerpadlo o vykonu 20 kubiku za hodinu neni zbytecne moc na 20kubikovy jezirko,

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
27.12.2017 9:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Z 1" trubky by voda tryskal, ze 110 KG jen slušně vytékala.

Ono bude hodně záležet na ztrátách. Viděl jsem (čerpadlové zapojení) v akci čerpadlo 8.500 l/h v 8.000 kubíkovém jezírku. Voda z vodorovného přepadu 110 KG, těsně nad hladinou, jen vytékala (čerpadlo po 6 sezónách). Přesněji řečeno, proud vody v ústí trubky byl cca 6 cm široký, voda tedy tekla jen po dně trubky. Voda v jezírku ale byla i tak čistá.

P.S. Jarda ze Škrovádu zde měl před časem pěkné příspěvky o bubnovém filtru. Dělal i tříkomorovou filtrační nádrž (fotoseriál). 

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
27.12.2017 13:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji Benymu za tip. Pohledám tady v diskusích. Prozatím jsem ze škrovádu shlédnul video k bubnové filtraci. Bylo tam vidět jak má biologickou filtraci ale rozměry jsem buď přeslechnul nebo se k ním nevyjadřoval. Autor videa je sice samorost ale odborně bude zdatný a hodně toho umí.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
28.12.2017 0:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Osobně nechápu, proč potřebujete u jezírka honit přes filtry více vody než by to bylo u bazénu s intenzivním provozem.

Ne vždy je více = lépe. Při předpokladu, že v jezírku jsou mrtvé kouty a naopak že tam vznikají zkratové proudy, pak se v polovině objemu jezírka bude voda obměňovat 2× za hodinu. Při této rychlosti pak budete mít spíše biotop říční než jezírkový. Obecně volba filtru není špatně, ale špatně je, že jej chcete průtokově zatěžovat nad limitní hodnoty.

Podle dalších příspěvků soudím, že nemáte ani tucha o základech hydrauliky, protože jinak by jste se neptal pt-fóra, jaká je rychlost výtoku z roury KG 110 mm pro průtok Q=30 000 l/hod.  Přitom stačí dosadit do vzorečku Q=S×v a spočítat si že v= Q/S = (30.000/3600)/(0,11*0,11*pí/4)=0,9 m/s tedy laicky, za každou sekundu se v metrovém kuse potrubí vymění celý obsah vody. Obecně je ale lepší, když budou rychlosti v nízkotlakých potrubích kolem 0,5 m/s avšak rychlejší než 0,2 m/s Tedy pracovní oblast čerpadla by měla být někde mezi 6000 a 16000 l/hod.

atd.

SfK.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
28.12.2017 9:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji Standovi von Konigratz za názor a ochotu diskutovat s laiky. Musím se přiznat, že jsem ho musel třikrát přečíst než jsem pochopil co je za číslo 3600. Pro mne je nejsrozumitelnější Váš výklad, že za každou sekundu se v metrovém kuse potrubí vymění celý obsah vody.

Pokusím se zařadit tuto zákonitost do svého rozhodování i když čím více čtu tím více docházím k názoru, že každé jezírko je originál a neexistuje jednotné programátorské řešení

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
28.12.2017 11:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, 3600 je rébus pro ty, kteří jen čtou reklamní průpovídky k prodávaným komponentám. Obec ně v profesionální praxi je lepší mít vše v základních jednotkách a tedy průtok čerpadlem v m/s a nikoliv jako l/hod (tedy místo 30000 l/hod mít 8,3 l/s nebo lépe,00833 m3/s). Ale jistě chápete, že v reklamě kde potřebuji prodat kvantitu nemohou mít parametr  "nulacelá nula nic".

A počet pokusů a omylů se snižuje s množstvím relevantních informací jako jsou Q-H křivky. případně i křivky závislosti mezi H a příkonem nebo mezi H a účiníkem.

SfK

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
27.12.2017 13:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Někde v diskusi jsem vyčetl, že aby se pohla hladina u skimeru 110 mm je potřeba průtok minimálně 20.000 l. Takže koupím čerpadlo o výkonu 30.000 l a ono beztak pojede méně než na dvacet jelikož bude tlačit do výše 1 m. Ubrat na výkonu čerpadla jde ale přidat nejde. Taková je moje laická úvaha.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
28.12.2017 10:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě mám rozzuřený dotaz laika k biologické fitraci. Tam v podstatě jde o bilologický proces ve dvou fázích. Nejprve nitrifikace jejímž úkolem je rozložit NH3 na NO3-. Potom denitrifikace jejímž úkolem je rozložit NO3- na N2. Toť vědecký popis procesu mající všichni jezírkáři na svých webech včetně Banata. Z rovnice vyplývá, že je snaha aby procesy navazovaly na sebe a když se to podaří bude příroda fungovat. Můj do taz zní: Proč má jezírko Škrovád ve své biologické fitraci nitrifikační komoru až za denitrifikační?

- i mistr tesař se utne

- vědci zapomněli říci, že nezáleží na pořadí nitrifikace a denitrifikace

- je to jedno, jelikož to nějak tak funguje ale v podstatě nikdo přesně neví proč

Která odpověď je správná? 

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
28.12.2017 11:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ten popis výměny vody v trubce je trochu zavádějící. V praxi je ve hře ještě mnoho proměnných (kromě již zmíněných ztrát i proměnlivý průtok vlivem zanáčení filtrace, sít a mřížek). Takže přesně se to předem stanovit nedá.

Na jezírku je prima, že se skoro nikdy není dokonalé na první pokus. Takže je prostor k dalším rekonstrukcím a vylepšování.

Jestli si to dobře pamatuju, tak Jarda vycházel z běžně používaného pořadí filtračních náplní ve více komorových filtrech (v té době). Začínalo se mechanickou předfiltrací (bubnový filtr), pak jemné dočištění (molitan, rohože) a nakonec např. biokuličky probublávané kompresorem. Já to mám také tak. Tak to bylo ještě loni na všech zobrazeních. Nyní (Tripond) je pořadí molitanu a kuliček obráceně. Děkuji za upozornění, to je zajímavé!

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
28.12.2017 15:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě mi praktici parafujte počet komor a proudění vody v biologickém filtru. Už se budu muset nějak definitivně rozhodnou a začít sekat a betonovat ve sklípku. V lednu mám přislíbenou odezvu z Německa k možnosti zakoupení AEM EASY drum bubnového filtru u nich a přivezení do Čech. To znamená, že vycházím z toho, že voda je mechanicky dostatečně vyčistěna a už zbývá pouze biologická filtrace. A tu umístím ven a vybetonuji. A teď uvažuji nad počtem komor. Aby to bylo co nejjednodušší tak si myslím, že by stačily 2. Asi nezáleží na počtu komor ale na objemu filtračního materiálu v nich. První komora nitrifikační a druhá denitrifikační. A teď mají mít obě svojí samostatnou odkalovací výpusť? Kdyby obě se spojily do jedné trubky tak by stačilo jedno šoupě. Ale jeho otevřením by se odkalovaly obě najednou. A tu z praxe nevím zda četnost odkalení není rozdílná u jednotlivých komor. Výtok vody z jedné komory do druhé by měl být vrchem ale nátok vody z jedné komory do druhé by měl být ze dna. Při zhotovení takovýchto komor z betonu trochu složité a asi by to mělo fungovat stejné když přepážku projdu trubkou u vrchu a následně koleno 90 stupňů a prodloužení až ke dnu. Tím by voda protékala komorou ode dna nahoru. Nebo se to řeší nějak jinak v případě betonových filtračních komor?

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
28.12.2017 12:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Laicky k biologickému čištění - jde o to uzavřít koloběh živin tak, aby jste mohli více krmit pro větší rybí obsádku a přitom Vám nepřerůstaly řasy, které nejsou v potravním řetězci. Suchozemci vydechují oxid uhličitý (CO2) a ryby vydechují nikoliv sodovku, ale "čpavkovou vodu" tedy jednoduše ten NH3. V extenzívním biotopu dokáží řasy (i sinice a bakterie) konzumovat jak nitráty, tak amonné formy (čpavek). Na pořadí nitrifikace-denitrifikace záleží a je to zejména tak, jestli potřebujete se dusíku zbavit (jezírka bez rostlinstva), nebo jej jen přeměnit na rybám neškodnou formu.

Mechanické předčištění je jednoduché v tom, že dusíkaté látky odstraňuje jako celek, tedy kal který není potřeba rozložit. Pokud je mechanické čištění jako jediné (nebo jen se vzduchováním a UV lampou), pak maximalizace průtoku není zcestnou myšlenkou. Jakmile je ale součástí oběhu i biologická sekce, není rychlost oběhu vody zase tak zásadní.

SfK

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
29.12.2017 21:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Debata se nenápadně přesunula od hydrauliky k biochemii, a Standa to v předchozím příspěvku hezky propojil. 
Začnu těmi komorami - je zcela iluzorní se domnívat, že tak jak má Jarda ze Škovádu řešené komory (tzn. nitrfi a denitrifikační) znamená že se v každé děje právě ten jeden proces.  Vaše odpověď  "je to jedno, jelikož to nějak tak funguje ale v podstatě nikdo přesně neví proč"   má jednoznačně k pravdě nejblíž. Uvědomte si jak rychle voda komorami protéká a jak asi může probíhat v tomto na kyslík nesporně bohatém prostředí denitrifikace.  Když to ještě trochu zkomplikujeme, k redukci NO3 potřebujete docela dost uhlíku, který se někde musí vzít. Počítám že dotovat systém uhlíkem nebudete a tudíž se musí odněkud vzít. Tady Vaše odpověď "nikdo neví proč "  získává zbovu body do soutěže o nejlepší popis funkce jezírkové filtrace.  Přidejte do toho činnost dalších živých organismů v jezírku - a teď nemyslím ryby, ale spíše řasy, houby, plísně a další nenápadné pomocníky - a máte v tom dokonalý guláš.  Jeden můj známý, zkušený chemik-vodař, se nad označováním míst kde se co odehrává ve filtr při koloběhu dusíku jen potutelně pousmívá... :)

Souhlasil bych s Vaším tvrzením že biologický filtr by měl být co největší, za mě se možná trochu příliš zabýváte jeho vnitřím řešením.  Soustřeďte se na objem, důkladné mechanické předčištění a snadné čistění nosiče biomasy uvnitř biologického filtru. Uvědomte si, že hned za Vaším budovaným biologickým filtrem se nechází jeden mnohem, mnohem větší a mnohem výkonější - samotné vlastní jezírko.

K poslednímu příspěvku Standy fK mám jednu připomínku. Nesouhlasím s tvrzením že pokud je součástí oběhu biologická sekce, není rychlost oběhu zas tak zásadní.  Podle mých zkušeností se drtivá většina nosičů biomasy chová i jako mechanický filtr -  a platí to i pro marketingově modní materiály typu Kaldnes.  Z tohoto úhlu pohledu soudím že "čím více tím lépe". Bohužel jsem nikde nenašel nějakou studii či práci která by dokazovala něco jiného a nepotvrdilo se nám to ani při měřeních které pravidelně děláme s dejvickými chemiky.  Pokud o něčem takovém víte, budu moc rád za odkaz.
Svého času jsem vážně přemýšlel o testu s "pomalým filtrem" dotovaným jednoduchým uhlíkem v pečlivě dávkovaném množství a průtoku, právě na redukci NO3, ale z finančních důvodů to nedopadlo. 

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.135.233 (?)
29.12.2017 22:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

na redukciu dusicnanov nemusite mat len uhlik, ale akukolvek organicku latku rozpustenu vo vode. A tej je v jazierku vela a casto robi problemy.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
29.12.2017 22:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Asi se shodneme že čím ta látka bude jednodušší, tím lépe.  Jednoduchým uhlíkem v předchozím příspěvku byl myšlen nějaký jednoduchý cukr nebo alkohol. V případě testu bych se asi na přirozeně vyskytující se organiku moc nespoléhal, špatně by se to měřilo.
Ale tím myslím dost utíkáme od původního tématu diskuze :)

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
29.12.2017 23:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jsou různé stavy systému jezírko+čerpadlem podporovaná filtrace.

Optimální sestava je taková, která dává maximální užitek za minimum peněz (investičních i provozních). Pro laiky se často vyplatí kupovat kompletní sestavu technologie, kde je často jediným parametrem "objem jezírka do". No ale pokud kupujete místo sestavy komponenty, tak u každého je nějaký parametr "maximální průtok Q". Pokud nejsem odborník, je lepší koupit vše se stejným Qmax, než předimenzovat jednu část a pak se to snažit dohonit regulačními prvky. Tedy vrátím se k tomu, že máte jistý bubnový mechanický filtr s Q max - pak i čerpadlo raději volím se shodným Qmax a rezervu mám spíše v dopravní výšce. Např k fyzickému spádu mezi hladinou horního a dolního jezírka připočtu vtokovou ztrátu na skimeru (pokud nevím dám 1 m) výtokovou ztrátu prameníku (pokud nevím dám opět 1 m). a pak tlakové ztráty na jednotlivých filtrech. Zpravidla Vám vyjde hodnota kolem 7 m.  Pokud pak systém spustíte, nějakým způsobem dojde k samoregulaci a systém funguje. Pokud ale nakoupíte čerpadlo o 50% předimenzované, tak se vám musí podařit systém doregulovat mechanicky (škrtící ventil apod.) nebo elektronicky. V každém z těchto případů ale zvýšíte buď prvotní investici nebo provozní náklady.. Pro hydraulicky přetížený bubnový filtr nemusí správně pracovat oplachovací automatika a nebo budou kaly mělněny na velikost protlačovanou mikrosíty.. U hydraulicky přetížené nitrifikace dochází k odtrhávání biofilmu z podložky (deslové nosiče a husí krky) a_nebo ke vzniku zkratových proudů (pěnové médium). Pro hydraulicky přetíženou denitrifikaci pak nedochází k potřebnému zdržení vody v anoxické zóně a vynášení kalů vířením k hladině.

Pokud předimenzujete celý systém filtrace i oběhu, budou bakterie hladovět a celý proces bude mít nízkou účinnost.

SfK.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
30.12.2017 16:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Všem, kteří mi radili a byli ochotni diskutovat děkuji za srozumitelnou formu. Za to si zaslouží hodně zdraví do Nového roku. A to z toho důvodu, že ještě založím diskusi k tvaru jezírek a jejich břehů, Prošel jsem spoustu obrázků, jsem rozpolcen a chtěl bych znát důvody těchto řešení. Připadá mi, že se asi hledá kompromis mezi funkcionalismem a estetikou.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
30.12.2017 17:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak na takovou diskuzi se těším. Na to tema mám celkem radikální názor.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
30.12.2017 18:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V přetížení biologické fitlrace bych si s Vámi Stando dovolil nesouhlasit.  Myslím že tohle má smysl řešit při velkém zatížení, běžném v ČOV. Ve velké většině jezírek je zatížení biologické části filtru řádově nižší, a k odtrhávání biofilmu dochází tak jako tak, spíše než hydraulikou jeho stářím. Při vhodně volené filtraci jste pak schopen celkem velkou část tohoto biofilmu separovat prostou sedimentací na konci komor. Ve filtrech s plovoucím mediem pak obvykle přímo na dně samotné komory - aspoň u Proficlearu se to děje určitě a počítám že podobné to bude u Nexusu.
U denitrifikace dokonce myslím že se anoxické zony tak jak popisujete nevyskytují v běžném filtru vůbec (předpokládám tedy 24 hodinový režim) a denitrifikace probíhá jinak než v ČOVkách. Zlé jazyky dokonce tvrdí že v jezírkovém filtru neprobíhá vůbec :)
Nemyslím že by předimenzování fitlrace bylo na škodu, biocenoza filtru má myslím docela velký adaptační potenciál a dokáže se včas přizpůsobit.
Přeju pěkný Nový rok

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
30.12.2017 21:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě když jsem brouzdal na netu a četl popisy k bubnovým filtrům tak u bubnového filtru KD-30 Deluxe který má maximální průtok 35 kubíků a má dva vstupy 110 mm je německy uvedeno a google překládá, že jeden vstup 110 mm u dnové vpusti při gravitačním zapojení je schopen dát maximálně 10.000 - 12.000 l za hodinu (u skimru takovýto průtok vůbec nelze dosáhnout) a pokud budete chtít větší průtok je nutno dát další 110mm připojení. Potom já s jedním 110mm vstupem z guly a jedním 110 mm vstupem ze skimru (a zvláště když já hlupák tam mám jedno 90-ti stupňové koleno) nemohu zatížit AEM Easy Drum (max.20 kubíků) na maximum.

Umí někdo Německy jestli to ten google dobře přeložil? 

Obrázky:
německý popis
německý popis
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
30.12.2017 23:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Počtem vstupů se netrapte, zapojte dno i hladinu. Uvedené hodnoty jsou bez popisu potrubí nic neříkající, nenechte se jimi znervoznit. Pokud Vám vedou k filtru dvě 110-ky, zapojte je do filtru obě a případně pak regulujte tažnými uzávěry.

Já obecně trochu zpochybňuju ty hodnoty průtoků - nepřijde Vám divné že ty hodnoty jsou skoro vždycky kulaté číslo - 10, 20 atd.? Teď to nemyslím na Váš plánovaný filtr konkrétně, týká se to většiny výrobců. Berte tu hodnotu jako orientační, plus mínus přesnou,  ne striktně jako kvantitativní údaj. U jednoho z posledních projektů projektant - vodař ztráty počítal, a stejně tam je rezervní vstupní potrubí. Prostě pro jistotu :)

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.158 (?)
31.12.2017 13:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To je reklamně zjednodušené tvrzení, které nezohledňuje specifika individuálních zapojení. Obecně může být připojení beztlakové, nízkotlaké (obě gravitační) a tlakové (čerpadlem podpořené).

Skimer je typickým příkladem beztakového připojení, dnová výpust pak typickým příkladem nízkotlakého připojení. S filtrem to má pramálo společného, jde spíše o to, kolik vody při daném rozdílu potenciálů energií je schopno k filtru dotéct.

Protože máte trubky už zabetonované, není co řešit. Prostě to co k filtru doteče, to filtr vyčistí/předčistí. Obecně je voda nejšpinavější u hladiny (a pak ještě jako na dně usazený kal), proto se filtrace připojuje ke skimeru. Pro čištění dnového kalu nepočítejte s dnovou výpustí, ale s vysavačem (i za cenu, že bude fortifikovaný 35W pračkovým čerpadlem).

Úspěšný vstup do Nového roku přeji...

SfK..

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.20.91 (?)
4.1.2018 16:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No ona denitrifikace taková celkem probíhá i v jezírku ale nesmí si to člověk představit jako v ČOV, kde ve vyhnívací nádrži spolu s metanem vznikaly oxidy dusíku a samotný dusík, jelikož hlavni problem jsou anaerobni podminky vyssi teplota a zdroj uhliku (oragnickeho). je to strasne slozity proces kde je mnoho druhu mikroorganismu..v jezirku probiha odstranovani dusiku synergismem mikroorganismu (kdysi pred lety jsem sem dával info mikrobialniho rozboru biofilmu, který se delal genomikou na hmotaku) ony v jezirku jsou dulezite typy bakterií, ktere rychle rostou a tvori biomasu, hodne odbouraji organiky a berou jak "organicky" amoniak tak anorganicky. Před mnoha lety jsem jedne studii jsem cetl, velmi logický záver (tusím byla to japonska studie z intenzivnich rybochovnych zarizeni -cirkulacnich) ze denitrifikace vznika i ve striktne areobnich podminkach (infa od vodaru z ČOV jsou veci co se na VŠ učí 50let dokola stejne věci a v ČR nesjou peníze na novinky tak se pouzivaji porad technologie z minulého století) jde o to ze se vytvori biofilm kde na povrchu jsou aeroby pak jdou fakultativni anaeroby a nakonec striktni anaeroby a dochazi tak k difuzi (chemolitotrofni) substratu k jednotlivym mikroorganismum, zde probiha denitrifikace, redukce zeleza, redukce siranu, metanogeneze... vytvori se "živy mechanismus" tvoren jednotlivymi druhy a serotypy mikroorganismu, uhlik se bere vetsinou z polysacharidove matrice kde jsou treba i volne rozptyleny MO. Ono krásne to lze pozorovat a vysvětluje to proc při zabehnutí filtrace a ockovaní bakteriemy vyletí během dnu a cca tyden se drzí vysoká čisla koncentrace dusitanů, je to celkem zajimavy proces a hlavne vsude probyha jinak a v kazdem jezirku je uplne odlisny a jedinecny mikrobiont biofilmu jak z kvantitativniho tak kvalitativního zastopupení.

MH

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
8.1.2018 10:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě bych neuzavíral pro mne toto vzdělávací téma. Někde mi to Beny radil ať si udělám filtraci sám ze sudů. Byl jsem v hornbachu a viděl jsem tam velké sudy i hranolového tvaru. Potom by neměl být problém s průchodkou. Ale zakousnul jsem se v průtocích vody, které mi tady Standa vysvětloval ale i tak já jsem to úplně nevstřebal. Na teoretickém příkladu bych to pochopil. Budu mít jezírko hluboké 2 m. Na dně bude gulová vpusť 110 mm ústící do šachtice. Ta je 1 m hluboká a horní hrana je 5cm nad úrovní hladiny v jezírku. Z ní je u vrchu výstup do bubnové filtrace v gravitačním zapojení . Když v šachtici zaústím gulovou vpusť z jezírka u dna bude přítok vody z jezírka stejný jako bych do šachtice zaústil gulovou vpusť 50 cm ode dna šachtice? Rozum mi říká, že ano a to z toho důvodu, že se hladina v šachtici vyrovná s hladinou v jezírku a až potom přetéká do bubnového filtru. Současně mi intuice říká, že když dám do šachtice čerpadlo a bubnový filtr zapojím v čerpadlovém zapojení tak výkon čerpadla způsobí výrazný pokles hladiny v šachtici a ta rychleji dotéká z jezírka. Potom je vždy čerpadlové zapojení výkonnější na průtok než gravitační.

Jsem úplně mimo?

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
8.1.2018 18:01
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mohl byste sem přiložit nějaký jednoduchý obrázek, schéma, jak to myslíte?

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
9.1.2018 8:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Omlouvám se za nákres, ručně to bylo jednodušší namalovat než ve SketchUp. Podstata je v tom, že bubnový filtr jde zapojit dvěmi způsoby gravitačně nebo čerpadlově. A já jsem názoru, že čerpadlově je vždy větší průtok při použití stejného zařízení. Je to tak? 

Obrázky:
gravitačně
gravitačně
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
9.1.2018 8:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Současně se omlouvám všem programátorům SAP ale vložit více než jeden obrázek najednou je složitější než obsluha SAP.

Obrázky:
čerpadlově
čerpadlově
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
9.1.2018 9:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Příspěvek s jedním obrázkem uložíte a po načtení si ho znovu otevřete na editaci. Pak můžete vložit větší počet obrázků.

Osobně si myslím, že v průtoku (pokud je vhodně dimenzované potrubí) rozdíl nebude. Gravitační zapojení se doporučuje z důvodu nižší výtlačné výšky čerpadla (počítá se od hladiny jezírka nahoru). Oběžné kolo čerpadla (přímo určeného na gravitační zapojení) je navržené tak, že čerpadlo nedává takový tlak, ale má schopnost přepravit větší množství vody. Když se podíváte na výkonovou křivku čerpadla v prospektu, je tam závislost mezi výtlakem a množstvím dobře pochopitelná.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
9.1.2018 14:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Volil bych čerpadlové zapojení

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
9.1.2018 14:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jsem názoru, že při čerpadlovém zapojení je větší průtok vody do bubnového filtru než při gravitačním při stejném průřezu vstupu do šachtice z jezírka. To z toho důvod, že rychlost proudění vody je dána rozdílem výše hladiny v jezírku a v šachtici. Jeli šachtice hluboká 1 m a uzavřená vstupním ventilem je prázdná. Oteřu vstupní ventil a začne do ní teci voda z jezírka určitou rychlostí a to tlakem 1 m vodního sloupce. Jak hladina vody v šachtici stoupá voda pomaleji přitéká až se hladiny úplně vyrovnají. Když tedy bude za šachticí gravitační zapojení bubnového filtru s výškou hladiny 30 cm tak voda přitéká do bubnového filtru ze šachtice pouze rychlostí váhy 30-ti cm sloupce vody. Když udělám čerpadlové zapojení a do šachtice dám čerpadlo, které tlačí vodu do bubnového filtru tak ho tlačí určitým výkonem čerpadla poníženým o výškový rozdíl maximálně však do propustnosti vstupu z jezírka do šachtice. Přesto tento průtok vody je při dobře navoleném čerpadlu vyšší než průtok při tlaku 30 cm sloupce vody u gravitačního zapojení.

Toť selský rozum ekonoma hutnictví.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.6.7 (?)
9.1.2018 17:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

ja by som zvazil gravitacne pohanane stlacenym vzduchom.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.118.212 (?)
9.1.2018 19:42
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

První co mne napadlo, že si ze mne děláte srandu. Ale když se nad tím blíže zamyslím tak to technicky realizovatelné je. V ČOV mám přepad vody z jedné komory do druhé přes zahlou trubici do níž ústí vývod z kompresoru. Jak stoupá vzduch v trubici tak tlačí před sebou vodu a tím přečerpává z jedné komory do druhé. Při gravitačním zapojení voda sama dotéká do filtrace a vháněné vzduchové bubliny na vstupu by možná urychlily průtok vody do filtru. U 110 mm potrubí by musely být velké. Hmm. To je diskutabilní myšlenka.  

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
10.1.2018 11:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jj, tady se člověk občas nasměje až k pláči, když porovná zde prezentované doměnky s teorií získanou v předmětech jako je Hydraulika a hydrologie, Balneotechnika, Aquatické systémy v zahradní architektuře a podobných.

Omlouvám se, že nemám více času z důvodu péče o nezletilé děti + práce + studium při zaměstnání. Takže stručně = optimální je odebírat vodu k cirkulaci přes filtraci z hladiny jezírka. Jednak proto, že dnové sedimenty nezhoršují průhlednost hladiny (což je podstatný vizuální benefit čistého jezírka), ale zejména protože hladina svým povrchovým napětím váže na sebe až 75% nečistot (tj. do filtru při přepadu skimerem přivádíme až 3× špinavější vodu než dnovou výpustí). Pokud máme spádové možnosti, je výhodnější čerpadlo zařadit až nakonec celé sestavy, protože v případě předimenzování čerpadla nemusíme nic škrtit a místo poklidného pramenního vývěru budeme mít vizuálně zajímavější vodotrysk (či gejzír)..

PS: dejte fotky stávající dispozice, po skončení zkouškového = v druhé půlce února Vám odpovím.

SfK

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.20.91 (?)
10.1.2018 14:57
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

ke slovum Stabdy "Takže stručně = optimální je odebírat vodu k cirkulaci přes filtraci z hladiny jezírka. Jednak proto, že dnové sedimenty nezhoršují průhlednost hladiny (což je podstatný vizuální benefit čistého jezírka), ale zejména protože hladina svým povrchovým napětím váže na sebe až 75% nečistot (tj. do filtru při přepadu skimerem přivádíme až 3× špinavější vodu než dnovou výpustí)."

doporučuji si pridat volitelné predmety hydrochemie, hydrofyzika a hydrobiologie..nic méně bohužel z praktické zkusenosti z vyuky studijního programu kombinovaného, dálkového ci tzv "univerzita třetího věku" je k pláči za jak chabé požadavky se rozdávají tituly.

MH

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
10.1.2018 15:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nebudeme sem tahat školy a jejich úroveň. Pro toho kdo chce účině provozovat jezírko platí, že do filtrace patří voda ze skimeru, požeráku či jiným přepadem z hladiny přivedená do vyrovnávací jímky. Pokud výškové poměry nedovolují další pokračování vody gravitačně přes filtry, pak čerpadlem vodu dostaneme alespoň do takové úrovně, aby voda z uklidňovací jímky pohodlně gravitačně dotekla přes filtrační sestavu do jezírka.

Ale jak píši výše, čerpat vyčištěnou vodu je provozně i ekonomicky výhodnější než čerpat vodu kalovkou.

SfK.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
10.1.2018 15:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Překvapil jste mne Stando podhalením Vaší věkové hranice. To jste na tom vzhledem k věku v mých očích odborně hodně dobře. Nevím proč ale z Vašeho nicku jsem si vybavil Černé barony a tam hraběte Kinského. Tipoval jsem Vás na staršího aristokrata. Ale k věci. Na bazénu mám skimer a dnové sání. A nemít dnové sání tak neustojím filtrovat vodu pouze přes skimer. To vidím jak se trápí švagr se svým bazénem kde má poue skimer. Takže uvažuji nad Vašimi názorem ale ještě jsem jej nezkousnul.
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
10.1.2018 16:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, je docela trápení, pokud použijete například bazénový skimer s hltností cca 5000 litrů/hodinu a filtrace s čerpadlem je někde nad 25000 litry/hodinu. Není nic jednoduššího, než mít takových skimerů 5-6 a vodu přivádět do jímky z více míst. Trochu odbočím. Jistě jste si všimnul, že moderní plavecké bazény mají přepadové žlaby kryté mříží po obou delších stranách, skokanské dokonce na třech stranách a jen strana u můstků je "stěnou" a předválečné bazény měly jen pár bodových skimerů.

Jistě chápete, že je levnější otočit přes filtraci 120-240 kubíků za den ze skimerů než trojnásobek 360-720 kubíků/den dnovou gulou pro dosažení stejného odběru živin. Přitom ty hladinové nečistoty nejprve budou muset tak 2-3 dny oxidovat v povrchové blance (to je ten útvar, díky němuž bez porušení fyzikálních zákonů běhají vodoměrky po hladině). cca týden sedimentovat, cca měsíc čekat, až je koikapři rytím v sedimentu posunou až ke gule a odtud se teprve dostanou do filtru. Proč je teny nebrat skimerem přímo.

Stará moudrost praví, že řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek. Proto brojím proti prodejcům, kteří se snaží prodat "ještě silnější silný článek" a nedokáží posoudit systém jako celek.

SfK.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
10.1.2018 15:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Přiznávám se, že jsem se ztratil v té odborné diskusi. Překročila můj obor vzdělání. K tématu studiu na vysoké škole jsem se zděsil, když mi dcera přinesla ukázky výuky jazyka C++ z předmětu informatika na oboru elektrotechnika v biomedicíně, tak mi chyběl kyslík. Jeden semestr informatiky s tím, jim naznačí jak takovéto programování asi probíhá a přednášející si zamotával do propletených algoritmů místo aby s nimi přímo na živo řešil jednoduchý případ. Výsledek odpor k informatice a žáci vůbec neví o co jde. Na školách vymřeli staří pedagovové a byli nahrazeni vědátory bez schopnosti učit. Jako starý praktik si musíte při studiu užívat vědeckého výkladu věcí, které jste již v praxi dělal a realizoval.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Beny (749) - xxx.xxx.150.232 (?)
10.1.2018 19:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdá se, že je to i zde. Tady už se asi nic nového (praktického) nedozvíte...

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.20.91 (?)
11.1.2018 11:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Standa...  a rybí exkrementy plavou k k hladine aby diky svemu povrchu, hustote, náboji, udržely na hladine a mohli si v pohodě oxydovat, ikdyž mnohem více než z normálniho kysliku dochazi ke katalyze singletovým kyslíkem v kombinaci UV spektra. Pokud mate jezirko s hloubkou kolem 1,5 až 2m tak skymery nic nevemou a i pritok z filtrace dokaze detritem hnout a z jednoduchych fyzik. zakonu pokud je jezirko vyspadovane do guly se zivyny stahnou a z filtrace odkali. Dale vse co spadne na hladinu tak opet probyha difuze a extrakve viz pyly, zradlo pro ryby atd. co obahacuji vodu o ziviny. Filtrovat se musí celý objem neikoliv čast hladiny to pak postradfa smyslu filtrace a urcite vite ze u objemu jezirek nad 50m3 a hloubek pres 1,5 m plati dalsi fyzikalni zakony a to rozvrstveni hladin vody a vytvoreni "pseudo delenych krystalyckych vrstev vody" pres vodikove mustky ktere se nemíchají. Rozhodne tahanim vody z hladiny se snizuje ucinost filtrace jako celku.

MH

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
11.1.2018 12:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dno účiněji odkalíte vysavačem než gulou. Proto je potřeba mít systém navržen tak, aby jste mohli dle potřeby místo odběru přepnínat. U guly vtoková rychlost se rozděluje a přítokový proud strhává nečistoty jen do určitého omezeného okruhu. Při vtokové rychlosti 1 m/s máte ve vzdálenosti 0,3 m od guly rychlost 0,1 m/s a 0,6 m od guly už jen 0,01 m/s atd. (na každých 30 cm klesne na desetinu rychlosti předchozí "sféry").

Každé jezírko je svým způsobem originál už jen různými poměry "rostlinstvo/živočichové+ryby".

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
11.1.2018 13:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě pořád tu diskusi sleduji a nustále měním projekt ve své hlavě. Sběrná šachtice je ve slepě zabetonovaná, s tím už nehnu. Nastěstí mám v šachtici u vstupu z guly i vstupu ze skimru šoupátko 110 mm. Takže mohu v budoucnu dělat pokusy a ověřovat teorii v praxi. Ctím názor pana Hrkala, že množství protečené vody přes filtraci musí být vždy plus. Taktéž se mi zdá Standův teoren, že základ úspěchu je sbírat a čistit nečistoty z hladiny za asi správný. Do šachtice bude přitékat vody oběmi vstupy ale především gulovým vstupem z důvodu tlaku výše sloupce nad ním. Když budu chtít preferovat skimrový vstup tak musím přiškrtit šoupátko na gulovém vstupu. Tím se mi ale sníží celkový přítok do šachtice a tím i množstí přefiltrované vody za hodinu. Zbylo mi čerpadlo 4500 l/h ze starého jezírka tak jej zapojím v šachtě na skimrový vstup a tím budu vtok vody ze skimru do šachtice urychlovat a nemusím brzdit šoupátkem vtok vody z guly. Tím zrychlím oběh vody z jezírka do šachtice a tím i více vody půjde do bubnového filtru. Od Benyho obšlehnu jak si udělat biologickou filtraci a za ušetřené peníze koupím vysavač jelikož se bez něj asi žádné jezírko s průzračnou vodou neobejde.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
11.1.2018 15:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, asi tak nějak...

jen vysavač se používá tak 2× ročně a tudíž pokud máte poblíž půjčovnu, vyplatí se si jej jen na dva víkendy půjčit. Pak jsou čerpadlem podporované mechanické filtrace, které mají přípojnou obbočku na hadici vysavače a tak stačí jen dokoupit hadici, tyč a hubici.

SfK.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.53.212 (?)
12.1.2018 8:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jestli jsem Vás správně pochopil pak lze ze skimru sundat plovák a místo něj nasadit redukci pro napojení hadice od vysavače. Zavřít v šachtici sání z guly a nechat otveřeno sání pouze ze skimru. Zkusím pohledat tu redukci pro skimer. Ten už mám koupený Oase AquaSkim Gravity. U banata vidím Oase redukce potrubí 110 mm / 2" ale chce to vidět tu hadici od vysavače jakou má koncovku.
Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.20.91 (?)
12.1.2018 19:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Standa:"Při vtokové rychlosti 1 m/s máte ve vzdálenosti 0,3 m od guly rychlost 0,1 m/s a 0,6 m od guly už jen 0,01 m/s atd. (na každých 30 cm klesne na desetinu rychlosti předchozí "sféry")", tohle jste měřil nebo je na to diferencialní rovnice která zohlední 99% faktoru pro vytvorení nejakého koeficientu? tam je dulezitejší objemovy prutok než rychlost proudeni. Voda v jezirku se da povazovat za Newtonskou kapalinu a vasim vyjadrenim by se limit a rychlosti velmi rychle blizila nule, coz ve vyspadovanem jezirku jaksi nekoresponduje. Ta gule a vyspadované jezirko ma predchazet tvorbe detritu a taky se to deje, a jsou jezera ktere maji dobre udelane dnove odtoky do filtrace kde je prerybneno a zadny detrit se tam netvori, již dosti dulezity faktor 1 ryby plujici jezirkme vam tu posloupnost celkem zhati. Je to tak 1000 jezer 1000 ruznych podmínek.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Standa von Königgrätz (640) - xxx.xxx.248.66 (?)
12.1.2018 19:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, cca 60 cm od gule se kal po dně posunuje spíše kvůli spádu a nikoliv kvůli pomalému pohybu vody směrem ke guli.

SfK.

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


host - xxx.xxx.20.91 (?)
13.1.2018 10:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

myslim, že tomu tak nebude pokud pokud si hypoteticky vektory posobeni sil na castici kalu, tak z principu faktor prodeni vody bude dominovat, i pres to ze malo kdo to ma vyspadovane do "trychtyre" s hodne prikrymi stenami. Je to fyzika makrosveta a ta je dana.

mh

Připojit reakci
                           

Jaký je rozdíl v čerpadlech


Martin Hrkal, Vladeko zahradní program (1409) - xxx.xxx.72.176 (?)
14.1.2018 17:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

S vysavačem přes skimmer Stando nemáte pravdu, u jezírek se toto řešení prakticky nepoužívá. Toto řešení, běžné u bazénu vidíte v jezírku opravdu zřídka kdy. Je potřeba si uvědomít, že množství nečistot je u jezírka řádově jinde a filtr by s ním měl dost zásadní problém.  Pomijím pak problémy s hydraulikou u jezírkového čerpadla

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Zapojení bubnového filtru919.1.2018495
Projekt jazierkovy vysavac1717.1.20188865
Vstup do biologické filtrace 816.1.2018425
Jaký je rozdíl v čerpadlech6414.1.20184062
Rost na molitan do filtracie1111.1.2018563
Jezírková zahrada510.1.2018303
Jezírko či rybník cca 1000 m2179.1.201842464
Jazierko na jar, ako začať?12.1.2018159
Pohyb vody v jezírku 330.12.2017717
Pstruzi2127.12.201716961
Skimmer Oase AquaSkim 401919.12.20178066
Teplota vody jezírka v zimě318.12.2017372
Zdroj vody na ostřik bubnového filtru729.11.2017683
Skladovanie techniky cez zimu924.11.2017943
Filtrace nexus14916.11.201722638
Tak jsem si taky vytvořil jezírko39.11.20172075
Schema kořenové filtrace 288.11.20172730
Spuštění filtrace3630.10.20179794
Lepení kamenů227.9.20172742
Koupací jezírko nebo bazén?427.9.2017699
Stvaba zahradního jezírka na otevřené zahradě527.9.2017885
Jezírkové rostliny914.9.2017924
Otravné žáby3311.9.201720330
Dešťovka – „Modrá úsporám“4030.8.20176679
Vrš na odchyt ryb1528.8.20176592
Rybník na zahradě415.8.20171008
Ionizator v jezirku pro potlaceni rustu ras210.8.2017525
Jezírková filtrace pro 15m377.8.20171114
Fotky jezírek a filtrací1466.8.2017207569
Doma dělané filtrace20228.7.2017245525
Jak instalovat jezírko? 315.7.2017670
Ztráta vody z malého jezírka 713.7.20171552
Zelená pěna na hladině 610.7.2017839
Kal v jezírku 128.6.2017890
Nápady na levné fólie či materiály na jezírko18224.6.2017218776
Hnědozelená voda919.6.20171913
Jezirko 30m3 - fitrace Oase BioTec ScreenMatic22914.6.20173670
Golem S338.6.201718982
Jak vyčistit jezírko od řasy.353.6.201755643
Filtracia SunSun CBF-350C52.6.20171923
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Dům a chalupa - stavba, topení, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Kamna club21:16
Kamna na chladnou chalupu20:53
GEBERIT DUOFIX20:48
Kamna club20:40
Co říkáte na Metabo20:31
Motor pro stolní pilu20:00
Olej do řetězové pily19:59
Olej do řetězové pily19:53
Kamna club18:57
Motor pro stolní pilu18:41
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama | Podněty a připomínky
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2018
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů