Jaký je rozdíl v čerpadlech



Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.158 (?)
31.12.2017 13:47

To je reklamně zjednodušené tvrzení, které nezohledňuje specifika individuálních zapojení. Obecně může být připojení beztlakové, nízkotlaké (obě gravitační) a tlakové (čerpadlem podpořené).

Skimer je typickým příkladem beztakového připojení, dnová výpust pak typickým příkladem nízkotlakého připojení. S filtrem to má pramálo společného, jde spíše o to, kolik vody při daném rozdílu potenciálů energií je schopno k filtru dotéct.

Protože máte trubky už zabetonované, není co řešit. Prostě to co k filtru doteče, to filtr vyčistí/předčistí. Obecně je voda nejšpinavější u hladiny (a pak ještě jako na dně usazený kal), proto se filtrace připojuje ke skimeru. Pro čištění dnového kalu nepočítejte s dnovou výpustí, ale s vysavačem (i za cenu, že bude fortifikovaný 35W pračkovým čerpadlem).

Úspěšný vstup do Nového roku přeji...

SfK..

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 72.176 (?), 29.12.2017 22:56

Asi se shodneme že čím ta látka bude jednodušší, tím lépe.  Jednoduchým uhlíkem v předchozím příspěvku byl myšlen nějaký jednoduchý cukr nebo alkohol. V případě testu bych se asi na přirozeně vyskytující se organiku moc nespoléhal, špatně by se to měřilo.
Ale tím myslím dost utíkáme od původního tématu diskuze :)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.158 (?), 29.12.2017 23:45

Jsou různé stavy systému jezírko+čerpadlem podporovaná filtrace.

Optimální sestava je taková, která dává maximální užitek za minimum peněz (investičních i provozních). Pro laiky se často vyplatí kupovat kompletní sestavu technologie, kde je často jediným parametrem "objem jezírka do". No ale pokud kupujete místo sestavy komponenty, tak u každého je nějaký parametr "maximální průtok Q". Pokud nejsem odborník, je lepší koupit vše se stejným Qmax, než předimenzovat jednu část a pak se to snažit dohonit regulačními prvky. Tedy vrátím se k tomu, že máte jistý bubnový mechanický filtr s Q max - pak i čerpadlo raději volím se shodným Qmax a rezervu mám spíše v dopravní výšce. Např k fyzickému spádu mezi hladinou horního a dolního jezírka připočtu vtokovou ztrátu na skimeru (pokud nevím dám 1 m) výtokovou ztrátu prameníku (pokud nevím dám opět 1 m). a pak tlakové ztráty na jednotlivých filtrech. Zpravidla Vám vyjde hodnota kolem 7 m.  Pokud pak systém spustíte, nějakým způsobem dojde k samoregulaci a systém funguje. Pokud ale nakoupíte čerpadlo o 50% předimenzované, tak se vám musí podařit systém doregulovat mechanicky (škrtící ventil apod.) nebo elektronicky. V každém z těchto případů ale zvýšíte buď prvotní investici nebo provozní náklady.. Pro hydraulicky přetížený bubnový filtr nemusí správně pracovat oplachovací automatika a nebo budou kaly mělněny na velikost protlačovanou mikrosíty.. U hydraulicky přetížené nitrifikace dochází k odtrhávání biofilmu z podložky (deslové nosiče a husí krky) a_nebo ke vzniku zkratových proudů (pěnové médium). Pro hydraulicky přetíženou denitrifikaci pak nedochází k potřebnému zdržení vody v anoxické zóně a vynášení kalů vířením k hladině.

Pokud předimenzujete celý systém filtrace i oběhu, budou bakterie hladovět a celý proces bude mít nízkou účinnost.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 118.212 (?), 30.12.2017 16:56

Všem, kteří mi radili a byli ochotni diskutovat děkuji za srozumitelnou formu. Za to si zaslouží hodně zdraví do Nového roku. A to z toho důvodu, že ještě založím diskusi k tvaru jezírek a jejich břehů, Prošel jsem spoustu obrázků, jsem rozpolcen a chtěl bych znát důvody těchto řešení. Připadá mi, že se asi hledá kompromis mezi funkcionalismem a estetikou.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Beny2 - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (759) - 150.232 (?), 30.12.2017 17:04

Tak na takovou diskuzi se těším. Na to tema mám celkem radikální názor.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 72.176 (?), 30.12.2017 18:27

V přetížení biologické fitlrace bych si s Vámi Stando dovolil nesouhlasit.  Myslím že tohle má smysl řešit při velkém zatížení, běžném v ČOV. Ve velké většině jezírek je zatížení biologické části filtru řádově nižší, a k odtrhávání biofilmu dochází tak jako tak, spíše než hydraulikou jeho stářím. Při vhodně volené filtraci jste pak schopen celkem velkou část tohoto biofilmu separovat prostou sedimentací na konci komor. Ve filtrech s plovoucím mediem pak obvykle přímo na dně samotné komory - aspoň u Proficlearu se to děje určitě a počítám že podobné to bude u Nexusu.
U denitrifikace dokonce myslím že se anoxické zony tak jak popisujete nevyskytují v běžném filtru vůbec (předpokládám tedy 24 hodinový režim) a denitrifikace probíhá jinak než v ČOVkách. Zlé jazyky dokonce tvrdí že v jezírkovém filtru neprobíhá vůbec :)
Nemyslím že by předimenzování fitlrace bylo na škodu, biocenoza filtru má myslím docela velký adaptační potenciál a dokáže se včas přizpůsobit.
Přeju pěkný Nový rok

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 118.212 (?), 30.12.2017 21:33

Ještě když jsem brouzdal na netu a četl popisy k bubnovým filtrům tak u bubnového filtru KD-30 Deluxe který má maximální průtok 35 kubíků a má dva vstupy 110 mm je německy uvedeno a google překládá, že jeden vstup 110 mm u dnové vpusti při gravitačním zapojení je schopen dát maximálně 10.000 - 12.000 l za hodinu (u skimru takovýto průtok vůbec nelze dosáhnout) a pokud budete chtít větší průtok je nutno dát další 110mm připojení. Potom já s jedním 110mm vstupem z guly a jedním 110 mm vstupem ze skimru (a zvláště když já hlupák tam mám jedno 90-ti stupňové koleno) nemohu zatížit AEM Easy Drum (max.20 kubíků) na maximum.

Umí někdo Německy jestli to ten google dobře přeložil? 

německý popis
německý popis
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 72.176 (?), 30.12.2017 23:40

Počtem vstupů se netrapte, zapojte dno i hladinu. Uvedené hodnoty jsou bez popisu potrubí nic neříkající, nenechte se jimi znervoznit. Pokud Vám vedou k filtru dvě 110-ky, zapojte je do filtru obě a případně pak regulujte tažnými uzávěry.

Já obecně trochu zpochybňuju ty hodnoty průtoků - nepřijde Vám divné že ty hodnoty jsou skoro vždycky kulaté číslo - 10, 20 atd.? Teď to nemyslím na Váš plánovaný filtr konkrétně, týká se to většiny výrobců. Berte tu hodnotu jako orientační, plus mínus přesnou,  ne striktně jako kvantitativní údaj. U jednoho z posledních projektů projektant - vodař ztráty počítal, a stejně tam je rezervní vstupní potrubí. Prostě pro jistotu :)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.158 (?), 31.12.2017 13:47

To je reklamně zjednodušené tvrzení, které nezohledňuje specifika individuálních zapojení. Obecně může být připojení beztlakové, nízkotlaké (obě gravitační) a tlakové (čerpadlem podpořené).

Skimer je typickým příkladem beztakového připojení, dnová výpust pak typickým příkladem nízkotlakého připojení. S filtrem to má pramálo společného, jde spíše o to, kolik vody při daném rozdílu potenciálů energií je schopno k filtru dotéct.

Protože máte trubky už zabetonované, není co řešit. Prostě to co k filtru doteče, to filtr vyčistí/předčistí. Obecně je voda nejšpinavější u hladiny (a pak ještě jako na dně usazený kal), proto se filtrace připojuje ke skimeru. Pro čištění dnového kalu nepočítejte s dnovou výpustí, ale s vysavačem (i za cenu, že bude fortifikovaný 35W pračkovým čerpadlem).

Úspěšný vstup do Nového roku přeji...

SfK..

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 20.91 (?), 4.1.2018 16:35

No ona denitrifikace taková celkem probíhá i v jezírku ale nesmí si to člověk představit jako v ČOV, kde ve vyhnívací nádrži spolu s metanem vznikaly oxidy dusíku a samotný dusík, jelikož hlavni problem jsou anaerobni podminky vyssi teplota a zdroj uhliku (oragnickeho). je to strasne slozity proces kde je mnoho druhu mikroorganismu..v jezirku probiha odstranovani dusiku synergismem mikroorganismu (kdysi pred lety jsem sem dával info mikrobialniho rozboru biofilmu, který se delal genomikou na hmotaku) ony v jezirku jsou dulezite typy bakterií, ktere rychle rostou a tvori biomasu, hodne odbouraji organiky a berou jak "organicky" amoniak tak anorganicky. Před mnoha lety jsem jedne studii jsem cetl, velmi logický záver (tusím byla to japonska studie z intenzivnich rybochovnych zarizeni -cirkulacnich) ze denitrifikace vznika i ve striktne areobnich podminkach (infa od vodaru z ČOV jsou veci co se na VŠ učí 50let dokola stejne věci a v ČR nesjou peníze na novinky tak se pouzivaji porad technologie z minulého století) jde o to ze se vytvori biofilm kde na povrchu jsou aeroby pak jdou fakultativni anaeroby a nakonec striktni anaeroby a dochazi tak k difuzi (chemolitotrofni) substratu k jednotlivym mikroorganismum, zde probiha denitrifikace, redukce zeleza, redukce siranu, metanogeneze... vytvori se "živy mechanismus" tvoren jednotlivymi druhy a serotypy mikroorganismu, uhlik se bere vetsinou z polysacharidove matrice kde jsou treba i volne rozptyleny MO. Ono krásne to lze pozorovat a vysvětluje to proc při zabehnutí filtrace a ockovaní bakteriemy vyletí během dnu a cca tyden se drzí vysoká čisla koncentrace dusitanů, je to celkem zajimavy proces a hlavne vsude probyha jinak a v kazdem jezirku je uplne odlisny a jedinecny mikrobiont biofilmu jak z kvantitativniho tak kvalitativního zastopupení.

MH

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 53.212 (?), 8.1.2018 10:31

Ještě bych neuzavíral pro mne toto vzdělávací téma. Někde mi to Beny radil ať si udělám filtraci sám ze sudů. Byl jsem v hornbachu a viděl jsem tam velké sudy i hranolového tvaru. Potom by neměl být problém s průchodkou. Ale zakousnul jsem se v průtocích vody, které mi tady Standa vysvětloval ale i tak já jsem to úplně nevstřebal. Na teoretickém příkladu bych to pochopil. Budu mít jezírko hluboké 2 m. Na dně bude gulová vpusť 110 mm ústící do šachtice. Ta je 1 m hluboká a horní hrana je 5cm nad úrovní hladiny v jezírku. Z ní je u vrchu výstup do bubnové filtrace v gravitačním zapojení . Když v šachtici zaústím gulovou vpusť z jezírka u dna bude přítok vody z jezírka stejný jako bych do šachtice zaústil gulovou vpusť 50 cm ode dna šachtice? Rozum mi říká, že ano a to z toho důvodu, že se hladina v šachtici vyrovná s hladinou v jezírku a až potom přetéká do bubnového filtru. Současně mi intuice říká, že když dám do šachtice čerpadlo a bubnový filtr zapojím v čerpadlovém zapojení tak výkon čerpadla způsobí výrazný pokles hladiny v šachtici a ta rychleji dotéká z jezírka. Potom je vždy čerpadlové zapojení výkonnější na průtok než gravitační.

Jsem úplně mimo?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika