Jaký je rozdíl v čerpadlech



host - 135.233 (?)
29.12.2017 22:28

na redukciu dusicnanov nemusite mat len uhlik, ale akukolvek organicku latku rozpustenu vo vode. A tej je v jazierku vela a casto robi problemy.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.158 (?), 28.12.2017 0:32

Osobně nechápu, proč potřebujete u jezírka honit přes filtry více vody než by to bylo u bazénu s intenzivním provozem.

Ne vždy je více = lépe. Při předpokladu, že v jezírku jsou mrtvé kouty a naopak že tam vznikají zkratové proudy, pak se v polovině objemu jezírka bude voda obměňovat 2× za hodinu. Při této rychlosti pak budete mít spíše biotop říční než jezírkový. Obecně volba filtru není špatně, ale špatně je, že jej chcete průtokově zatěžovat nad limitní hodnoty.

Podle dalších příspěvků soudím, že nemáte ani tucha o základech hydrauliky, protože jinak by jste se neptal pt-fóra, jaká je rychlost výtoku z roury KG 110 mm pro průtok Q=30 000 l/hod.  Přitom stačí dosadit do vzorečku Q=S×v a spočítat si že v= Q/S = (30.000/3600)/(0,11*0,11*pí/4)=0,9 m/s tedy laicky, za každou sekundu se v metrovém kuse potrubí vymění celý obsah vody. Obecně je ale lepší, když budou rychlosti v nízkotlakých potrubích kolem 0,5 m/s avšak rychlejší než 0,2 m/s Tedy pracovní oblast čerpadla by měla být někde mezi 6000 a 16000 l/hod.

atd.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 118.212 (?), 28.12.2017 9:07

Děkuji Standovi von Konigratz za názor a ochotu diskutovat s laiky. Musím se přiznat, že jsem ho musel třikrát přečíst než jsem pochopil co je za číslo 3600. Pro mne je nejsrozumitelnější Váš výklad, že za každou sekundu se v metrovém kuse potrubí vymění celý obsah vody.

Pokusím se zařadit tuto zákonitost do svého rozhodování i když čím více čtu tím více docházím k názoru, že každé jezírko je originál a neexistuje jednotné programátorské řešení

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.158 (?), 28.12.2017 11:59

Ano, 3600 je rébus pro ty, kteří jen čtou reklamní průpovídky k prodávaným komponentám. Obec ně v profesionální praxi je lepší mít vše v základních jednotkách a tedy průtok čerpadlem v m/s a nikoliv jako l/hod (tedy místo 30000 l/hod mít 8,3 l/s nebo lépe,00833 m3/s). Ale jistě chápete, že v reklamě kde potřebuji prodat kvantitu nemohou mít parametr  "nulacelá nula nic".

A počet pokusů a omylů se snižuje s množstvím relevantních informací jako jsou Q-H křivky. případně i křivky závislosti mezi H a příkonem nebo mezi H a účiníkem.

SfK

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 118.212 (?), 27.12.2017 13:47

Někde v diskusi jsem vyčetl, že aby se pohla hladina u skimeru 110 mm je potřeba průtok minimálně 20.000 l. Takže koupím čerpadlo o výkonu 30.000 l a ono beztak pojede méně než na dvacet jelikož bude tlačit do výše 1 m. Ubrat na výkonu čerpadla jde ale přidat nejde. Taková je moje laická úvaha.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 118.212 (?), 28.12.2017 10:01

Ještě mám rozzuřený dotaz laika k biologické fitraci. Tam v podstatě jde o bilologický proces ve dvou fázích. Nejprve nitrifikace jejímž úkolem je rozložit NH3 na NO3-. Potom denitrifikace jejímž úkolem je rozložit NO3- na N2. Toť vědecký popis procesu mající všichni jezírkáři na svých webech včetně Banata. Z rovnice vyplývá, že je snaha aby procesy navazovaly na sebe a když se to podaří bude příroda fungovat. Můj do taz zní: Proč má jezírko Škrovád ve své biologické fitraci nitrifikační komoru až za denitrifikační?

- i mistr tesař se utne

- vědci zapomněli říci, že nezáleží na pořadí nitrifikace a denitrifikace

- je to jedno, jelikož to nějak tak funguje ale v podstatě nikdo přesně neví proč

Která odpověď je správná? 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Beny2 - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (759) - 150.232 (?), 28.12.2017 11:39

Ten popis výměny vody v trubce je trochu zavádějící. V praxi je ve hře ještě mnoho proměnných (kromě již zmíněných ztrát i proměnlivý průtok vlivem zanáčení filtrace, sít a mřížek). Takže přesně se to předem stanovit nedá.

Na jezírku je prima, že se skoro nikdy není dokonalé na první pokus. Takže je prostor k dalším rekonstrukcím a vylepšování.

Jestli si to dobře pamatuju, tak Jarda vycházel z běžně používaného pořadí filtračních náplní ve více komorových filtrech (v té době). Začínalo se mechanickou předfiltrací (bubnový filtr), pak jemné dočištění (molitan, rohože) a nakonec např. biokuličky probublávané kompresorem. Já to mám také tak. Tak to bylo ještě loni na všech zobrazeních. Nyní (Tripond) je pořadí molitanu a kuliček obráceně. Děkuji za upozornění, to je zajímavé!

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 53.212 (?), 28.12.2017 15:14

Ještě mi praktici parafujte počet komor a proudění vody v biologickém filtru. Už se budu muset nějak definitivně rozhodnou a začít sekat a betonovat ve sklípku. V lednu mám přislíbenou odezvu z Německa k možnosti zakoupení AEM EASY drum bubnového filtru u nich a přivezení do Čech. To znamená, že vycházím z toho, že voda je mechanicky dostatečně vyčistěna a už zbývá pouze biologická filtrace. A tu umístím ven a vybetonuji. A teď uvažuji nad počtem komor. Aby to bylo co nejjednodušší tak si myslím, že by stačily 2. Asi nezáleží na počtu komor ale na objemu filtračního materiálu v nich. První komora nitrifikační a druhá denitrifikační. A teď mají mít obě svojí samostatnou odkalovací výpusť? Kdyby obě se spojily do jedné trubky tak by stačilo jedno šoupě. Ale jeho otevřením by se odkalovaly obě najednou. A tu z praxe nevím zda četnost odkalení není rozdílná u jednotlivých komor. Výtok vody z jedné komory do druhé by měl být vrchem ale nátok vody z jedné komory do druhé by měl být ze dna. Při zhotovení takovýchto komor z betonu trochu složité a asi by to mělo fungovat stejné když přepážku projdu trubkou u vrchu a následně koleno 90 stupňů a prodloužení až ke dnu. Tím by voda protékala komorou ode dna nahoru. Nebo se to řeší nějak jinak v případě betonových filtračních komor?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.158 (?), 28.12.2017 12:39

Laicky k biologickému čištění - jde o to uzavřít koloběh živin tak, aby jste mohli více krmit pro větší rybí obsádku a přitom Vám nepřerůstaly řasy, které nejsou v potravním řetězci. Suchozemci vydechují oxid uhličitý (CO2) a ryby vydechují nikoliv sodovku, ale "čpavkovou vodu" tedy jednoduše ten NH3. V extenzívním biotopu dokáží řasy (i sinice a bakterie) konzumovat jak nitráty, tak amonné formy (čpavek). Na pořadí nitrifikace-denitrifikace záleží a je to zejména tak, jestli potřebujete se dusíku zbavit (jezírka bez rostlinstva), nebo jej jen přeměnit na rybám neškodnou formu.

Mechanické předčištění je jednoduché v tom, že dusíkaté látky odstraňuje jako celek, tedy kal který není potřeba rozložit. Pokud je mechanické čištění jako jediné (nebo jen se vzduchováním a UV lampou), pak maximalizace průtoku není zcestnou myšlenkou. Jakmile je ale součástí oběhu i biologická sekce, není rychlost oběhu vody zase tak zásadní.

SfK

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 72.176 (?), 29.12.2017 21:58

Debata se nenápadně přesunula od hydrauliky k biochemii, a Standa to v předchozím příspěvku hezky propojil. 
Začnu těmi komorami - je zcela iluzorní se domnívat, že tak jak má Jarda ze Škovádu řešené komory (tzn. nitrfi a denitrifikační) znamená že se v každé děje právě ten jeden proces.  Vaše odpověď  "je to jedno, jelikož to nějak tak funguje ale v podstatě nikdo přesně neví proč"   má jednoznačně k pravdě nejblíž. Uvědomte si jak rychle voda komorami protéká a jak asi může probíhat v tomto na kyslík nesporně bohatém prostředí denitrifikace.  Když to ještě trochu zkomplikujeme, k redukci NO3 potřebujete docela dost uhlíku, který se někde musí vzít. Počítám že dotovat systém uhlíkem nebudete a tudíž se musí odněkud vzít. Tady Vaše odpověď "nikdo neví proč "  získává zbovu body do soutěže o nejlepší popis funkce jezírkové filtrace.  Přidejte do toho činnost dalších živých organismů v jezírku - a teď nemyslím ryby, ale spíše řasy, houby, plísně a další nenápadné pomocníky - a máte v tom dokonalý guláš.  Jeden můj známý, zkušený chemik-vodař, se nad označováním míst kde se co odehrává ve filtr při koloběhu dusíku jen potutelně pousmívá... :)

Souhlasil bych s Vaším tvrzením že biologický filtr by měl být co největší, za mě se možná trochu příliš zabýváte jeho vnitřím řešením.  Soustřeďte se na objem, důkladné mechanické předčištění a snadné čistění nosiče biomasy uvnitř biologického filtru. Uvědomte si, že hned za Vaším budovaným biologickým filtrem se nechází jeden mnohem, mnohem větší a mnohem výkonější - samotné vlastní jezírko.

K poslednímu příspěvku Standy fK mám jednu připomínku. Nesouhlasím s tvrzením že pokud je součástí oběhu biologická sekce, není rychlost oběhu zas tak zásadní.  Podle mých zkušeností se drtivá většina nosičů biomasy chová i jako mechanický filtr -  a platí to i pro marketingově modní materiály typu Kaldnes.  Z tohoto úhlu pohledu soudím že "čím více tím lépe". Bohužel jsem nikde nenašel nějakou studii či práci která by dokazovala něco jiného a nepotvrdilo se nám to ani při měřeních které pravidelně děláme s dejvickými chemiky.  Pokud o něčem takovém víte, budu moc rád za odkaz.
Svého času jsem vážně přemýšlel o testu s "pomalým filtrem" dotovaným jednoduchým uhlíkem v pečlivě dávkovaném množství a průtoku, právě na redukci NO3, ale z finančních důvodů to nedopadlo. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 135.233 (?), 29.12.2017 22:28

na redukciu dusicnanov nemusite mat len uhlik, ale akukolvek organicku latku rozpustenu vo vode. A tej je v jazierku vela a casto robi problemy.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika