Impregnace lávky přes jezírko



tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?)
15.7.2008 10:27

Biocidní nátěr by měl být účinný - zde několikrát zmiňované boritany se tomuto požadavku zcela vymykají...

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

Stránky: 1,  2,  3   
host - 196.151 (?), 13.7.2008 23:22, zobrazeno: 22002x

Dobrý den, lávku mám hotovou, přemýšlím čím ji šetrně impregnovat vzhledem k vodě v jezírku. Na srmkové trámy jsem našrouboval olšové kuláče o průměru asi 6 cm. Poraďte čím...?

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 235.12 (?), 14.7.2008 10:16

V řempu vám poradí ekologické řešení z mnoha laků a mořidel.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 77.39 (?), 14.7.2008 20:26

Ať natřete lávku čímkoli prodávaným (nemyslím vyjetý olej atd.), nebude-li ve vodě ponořená, do jezírka se po zaschnutí významnější množství nátěru nedostane, ani deštěm.
   Ve Vašem případě bych ale s nátěrem váhal. Olše je sice poměrně tvrdé dřevo, musí se ale nařezat v zimě, nejlépe na jejím počátku. Pokud stromy již raší je trvanlivost dřeva horší než u jehličnanů. Kulatina často vlivem vysychání  podélně praská  a do puklin zatéká voda bez ohledu na nátěr. Tomu lze částečně předejít použitím půlkulatiny.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 248.54 (?), 14.7.2008 21:51

Pokud je lávka pochozí a nepřichází do styku s pitnou vodou použil bych některý z ochranných nátěrů na stavební dřevěné konstrukce, na trhu je jich celá řada tzv. BIOCIDNÍCH přípravků. Jedná se o biocidní přípravky -

1. s aktivními složkami boritých sloučenin, chrání proti dřevokazným houbám a hmyzu, nejrozšířenější typ.

2. s aktivními složkami boritých sloučenin a kvartérních amoniových solí,

3. s aktivními složkami kvartérních amoniových solí, deltamethrinu a propiconazolu.

Vybírejte ty typy, které jsou určeny pro profi použití a které deklarují možnost hloubkové penetrace materiálu. Typ.1. a 2. jsou k mání jak ve třídě "hobby", tak i "profi", kupujte zásadně profi, jsou sice výrazně dražší, ale dřevo jimi ošetřené vydrží v násobcích více a to i takové pekelnosti jako zapíchnutí do země. Typ 3 pouze v třídě profi, pokud se nemýlím.

Toxicity se nemusíte bát, všechny tyto látky jsou certifikované i na použití v interiéru, neměly by se jimi samozřejmě natírat konstrukce, které jsou v kontaktu s pitnou vodou, ale pokud například na lávku zaprší dojde k teoretickému "opršení" do jezírka, pak se nic neděje.Těmito biocidními přípravky ošetřené dřebo je možné (Ale nikoliv nutné) dále natírat.

Výrobků je celá řada, od různých výrobců, ale obsahové látky jsou stále stejné, podívejte se na web DenBraven ,či QUALICHEM, s.r.o.,nebo, BOCHEMIE, a.s. Bohumín, Bayer, Lamirsa, atd. atd., Komerční názvy látek jsou například Ochranný nátěr Plus, Lignofix, Pregnolit, atd, atd.

Dále existují látky, které se přimíchávají do laků a dřevo opět chrání (např. Mirecide), nebo se přimíchávají do penetrace - např. Bilep.

Poznám ka pana kolegy Vysloužila je naprosto k věci, zároveň je nutné zdůraznit, že při použití kvalitního biocidního přípravky se takřka smazávají rozdíly v životnosti materiálu, vyplývající z doby pokácení.

Pokud byste chtěl pokračovat a lakovat, pak musíte konstrukci dál lazurou, či lakem,(lze je chápat i jako základní nátěr) dobrý je Eterfix, či dokonce ideální LAKSIL ... silikon-akrylátový lak. Ředí se xylenem nebo S6005. Jiným ředidlem nelze. Pryskyřičné dřevo se musí nejprve zbavit z povrchových partií pryskyřice vymytím ředidlem C6000. Jako jeden z mála je vhodný i pro použití i pod vodu. Lak je atestován pro dlouhodobou expozici v pitné vodě, pro přímý styk s potravinami i pro povrchovou úpravu dřevěných hraček.

Pokud by i Vám i toto nestačilo, je možné provést po jemném přebroušení vytvrzené základní barvy nátěr systémem kompletujícím vhodný email.

Nejlepší jsou rozpouštědlové emaily : např. BI SIL ( silikon-akrylátový email atestován pro ochranu povrchů hraček, trvalý styk s potravinami i pro přímý trvalý styk s pitnou vodou )., případně disperzní akrylátové ( vodné ): email ETERFIX , oceněn „CZECH MADE„, ... atestován na ochranu povrchů hraček i pro přímý styk s potravinami),osobně bych dal přednost BISILU.

Uvedené výčty berte prosím jako popis principů ochrany dřeva, v žádném případě nejde o vyčerpávající výčet všech dostupných systémů. Úmyslně jsem vypustil řadu barev, které jsou často definovány jako "i exteriérové" , ale rychle opelichají a jsou k ničemu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 1.251 (?), 15.7.2008 0:39

Olše je jedno z našich nejměkčích dřev a je velice snadno napadána houbami, takže venku moc nevydrží. Pokud nebyla získána za levný peníz, nebyla to vhodná volba.

Borité sloučeniny a kvarterní amoniové soli jsou látky rozpustné ve vodě, deštěm se budou vymývat a to i tehdy, pokud budou ve dřevu uzavřeny dalšími nátěry. Tyto prostředky na ochranu dřeva jsou určeny na dřevo pod střechou kryté před deštěm.  Deltametrin patří mezi pyrethroidy, které jsou sice pro teplokrevné živočichy velice málo toxické, ale ukládají se v tukových tkáních živočichů, takže i s s jeho použitím bych váhal. Obecně toxické "jedíky" se na ochranu dřeva přestaly už dávno používat, takže odhaduji, že prakticky jakýkoliv přípravek na impregnaci dřeva se sice deštěm bude do jezírka vymývat a bude v něm, ale nezpůsobí totální otravu živočichů v jezírku, ale způsobí určité zamoření jezírka, citliví živočichové, třeba žáby, by mohly hynout.

Já bych lávku napajcoval obyčejnou fermeží. Pokud se nekupuje po půllitrových plechovkách, ale po 4  - 8 kilech, dá se koupit za dost zajímavou cenu, třeba v Řempu a až na stopový obsah kovů jako sikativ je to přírodní materiál s dobrou úrovní ochrany dřeva. Části smrkových trámů, které leží na zemi, bych pořádně opálil plamenem a nechal fermeží opravdu důkladně nasáknout. Lávku bych postavil na vyvýšených kamenech a vegetaci kolem ní pečlivě vytrhával, aby lávka nebyla ve stínu a vlhku. Co se týká menších dřevěných kousků, mám ještě na ochranu jeden typ. Včelaři momentálně zavádějí máčení dřevěných dílů v roztaveném parafínu při teplotě 150 - 180 st C. Při takové teplotě během pár minut dřevo nasákne parafínem do hloubky a zároveň uvolní slabě vázanou vlhkost, dřevokazné houby a hmyz potom tento materiál už nepovažují za dřevo a obvykle ho nenapadají.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 1.251 (?), 15.7.2008 0:44

Jinak by možná bylo vhodnější řešení, i když dražší, použít dřeva méně napadaná hnilobou než olše a smrk. Třeba dub, modřín, prosmolené borové dřevo, akát... Ze "zahradních" zdrojů švestka, jabloň, hrušeň, šeřík, magnólie...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 196.151 (?), 15.7.2008 8:15

děkuji za reakce, vyhraje to u mne asi fermež, to mi doporučoval truhlář

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 166.66 (?), 15.7.2008 10:09

V podstatě máte pravdu, nicméně zvažujete -li penetraci, plochu lávky a reálnou diluci solí do jezírka- tedy absolutní množství vymyté do objemu jezírka, koncentrace konzervačních solí bude skutečně HOMEOPATICKÁ, totéž platí o permetrinu (pokud má tazatel kočku, nebo psa a jednou mu vystříkal pelech sprayem, nebo pokud v blízkosti zahrady permetrinem likvidoval hnízdo vos, expozice jeho i jeho rodiny bude mnohonásobně výšší. Z Pyretroidů bych měl obavy, pokud by bylo jezírko malé a byly by  vněm ryby, pro ně jsou pyretroidy mnohem toxičtější, než pro teplokrevné živočichy.

Jistě není bez zajímavosti , že Permetrin je derivátem přírodní látky - Pyrethrea -jde o přírodní insekticid používaný v Evropě již od 20.let tohoto století. Byl získáván z květů kopretiny starčkolisté. Pro komerční účely je tato rostlina pěstována dodnes v Keni, na Kavkaze, v Japonsku a jinde. Časem byly vyvinuty syntetické pyrethriny a podobné látky, souborně nazývané pyrethroidy.Pyretroidy jsou fotostabilní a termostabilní, ve vodě nepatrně rozpustné. V půdě se váží (s výjimkou tetluthrinu) na půdní částice a ztrácejí účinnost. Do povrchových ani podzemních vod se nevyplavují. Jsou lipofilní.
Obavy z jeho kumulace by byly na místě, pokud by uživatel  celé jezírko vypil (a to nezvažujeme biodegradaci, které permetrin do určité míry přece jen podléhá). Naštěstí se po požití v trávicím traktu teplokrevných  rozkládají.

Jestli -že by tazatel měl opravdu obavy a použil by přípravky pouze s obsahem boritých solí, v jezírku by byla o několik řádů nižší koncentrace - a tedy i nebezpečí expozice jeho a jeho blízkých (i kdyby stejné množství konzervační látky do jezírka přímo vylil!), než když si namaže ruce borovou mastí.

Fermež bude jistě do určité míry konzervovat , ale nesrovnatelně méně než zmíněné konzervanty. Pokud by ale tazatel měl fobii z použité chemie , pak může konzervanty ve dřevě uzavřít zmíněnými základními laky, či emailovými systémy.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 196.151 (?), 15.7.2008 8:17

ještě mne napadá jestli by šla po použít i zelená skalice? Používám ji na mech na asfaltu tak by mne zajímalo jak to působí. Píšou že v 0,5 % roztoku je to hnojivo

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?), 15.7.2008 10:27

Biocidní nátěr by měl být účinný - zde několikrát zmiňované boritany se tomuto požadavku zcela vymykají...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika