Bubnový filtr made in Škrovád



host - 4.7 (?)
3.12.2013 14:25

Phoslocku je plny internet. Dokonca aj na wiki. Vyvinuli to v CSIRO, firma z AU. Ak piseme o tom istom.

O Vasich experimentoch viem, mate moj obdiv, ale nie kazdy ma na to prostriedky, aby robil relevantny vyskum. Naproti tomu, tu na fóre su 10ky jazierkarov, ktori experimenuju na svojom, hlavne ak sa nieco nedari, su do toho nuteni. Takto to robili nasi predkovia a zistili mnoho veci, ktore dnes objavuju druhykrat vedci. Iba s tym rozdielom, ze nasi dedovia len veci a javy pozorovali a nedokazali ich vysvetlit na vedeckej urovni. 

Dnes to mame lahsie, ze mame dobre znalosti, ak aj nemame prostriedky na experimentovanie. A mozeme aplikovat tzv. sedliacku logiku. Ak mi mechanicky filter zachyti za mesiac 5 kg rias, dalsich 5 kg povysavam z dna, o niekolko kg narastu vodne rastliny a ak v biofiltracii nenarastie za mesiac skoro nic, potom sa budem zamyslat, co to vlastne viaze ziviny pritomne vo vode. Ci ma zmysel mat biofiltraciu, ak biomasa vznika niekde inde.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
host - 4.7 (?), 3.12.2013 13:02

Viem si predstaviť test v tom istom jazierku. Jednoducho odstavením biofiltra. Iste, testovalo by sa čisto subjektívne. Ale o subjektívnu spokojnosť nám ide. Ak by ste nepozorovali veľké zmeny, tak by ste to nechali tak. Nakoniec, takto nejak ste sa rozhodli odstaviť aj UV lampu. Zistili ste, že keď sa napr. vypálila, nenastal očakávaný problém, jazierko si žilo bez zmeny aj s vypálenou Uv-čkou. Preto ste ju už ani nezháňali... Takto testujeme všetci. Nik nemá rovnaké dve jazierka.

Phoslock je lantanitá forma bentonitu? Mal by sa zrážať fosforečnan lantanitý a ešte viazať jednobunkovú riasu. Efekt by mal byť podobný ako flokulátory hlinitých solí. Zrážať fosforečnany môžu ak koncentrácia fosforečnanov prekročí určitú limitnú hodnotu. Bentonit sa môže podielať na adsorpcii. Zaujímavé je, že rozpustnosť fosforečnanu fosforečného klesá s teplotou a pKs hodnota presahuje 26. To je rádove koncentrácia nasýteného roztoku niekolkych mikromol/L. Je to dosť veľa, ale pri nejakej havárii a zamorení vôd to vidím reálne. Hlavne jazerá, v ktorých sa nečistoty hromadia celé roky, tam môže byť aj viac. Na záhradné jazierko asi nie. Na druhej strane, lantanité ióny na bentonite sa môžu správať odlišne. Je vyššia koncentrácia na časticiach ílu a môže dôjsť ku precipitácii a flokulácii spoločne s časticami bentonitu. Reakcia môže nastať aj pri nižšej koncentrácii fosforečnanov.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 3.12.2013 13:46

Já abych řekl pravdu moc ne. Aby měl test opravdu nějakou vypovídací schopnost, měl by být od začátku nějak systematický - třeba jako proběhlý test na jezírkové kaly. Alespoň nějaký objektivní faktor by tam měl být vždycky. Teď třeba čekáme na výsledky vyhodnocení různých nosičů biomasy, a tam se také snažíme o možnost objektivního měření a porovnávání. U toho subjektivního posouzení totiž hrozí to, že to nakonec vyjde, jak jste si dopředu naplánoval :)

Na Phosslocích aspol. většinou nebývá uvedeno složení, ale pokud vím, tak žádný z výrobců tam s lanthanem nepracuje

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 4.7 (?), 3.12.2013 14:25

Phoslocku je plny internet. Dokonca aj na wiki. Vyvinuli to v CSIRO, firma z AU. Ak piseme o tom istom.

O Vasich experimentoch viem, mate moj obdiv, ale nie kazdy ma na to prostriedky, aby robil relevantny vyskum. Naproti tomu, tu na fóre su 10ky jazierkarov, ktori experimenuju na svojom, hlavne ak sa nieco nedari, su do toho nuteni. Takto to robili nasi predkovia a zistili mnoho veci, ktore dnes objavuju druhykrat vedci. Iba s tym rozdielom, ze nasi dedovia len veci a javy pozorovali a nedokazali ich vysvetlit na vedeckej urovni. 

Dnes to mame lahsie, ze mame dobre znalosti, ak aj nemame prostriedky na experimentovanie. A mozeme aplikovat tzv. sedliacku logiku. Ak mi mechanicky filter zachyti za mesiac 5 kg rias, dalsich 5 kg povysavam z dna, o niekolko kg narastu vodne rastliny a ak v biofiltracii nenarastie za mesiac skoro nic, potom sa budem zamyslat, co to vlastne viaze ziviny pritomne vo vode. Ci ma zmysel mat biofiltraciu, ak biomasa vznika niekde inde.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 3.12.2013 15:30

Já jsem pod Phoslock aspol. myslel všechny přípravky snižující obsah fosforu v nádržích. Vy asi myslíte tento, a bohužel ani u něj jsme nikde nenašli nějakou tabulku či graf závislosti schopnosti sorbce na koncetraci fosforu ve vodě.  A právě v té je zakopaný pes.  Třeba jeden (vybírám namátkou) z přípravků je v návodu popisován takto :

"Velmi elegantní a moderní metodou průběžného odstraňování fosforu z jezírkové vody je použití našeho sorbentu s vysokou schopností nevratně na sebe vázat fosfor obsažený ve vodě..."

A přitom výrobce musí nejméně tušit, že to s tím vázáním fosforu tak žhavé asi nebude. Třeba právě tady je potřeba ten test dělat trochu jinak než selskou logikou, protože jen jednoduchými okometrickým hodnocením můžete dojít snadno k nepřesnému závěru, jako se mi stalo už mnohokrát.
Jinak myslím nejsme v rozporu, i já páchám některé testy stylem, po kterém odborníkům na katedře cukají koutky úst. Tyhle pseudopokusy jsou pak ale návodné pro nějaká další přesnější meření, udávájí směr.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
ospaly - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (97) - 28.245 (?), 1.3.2014 20:06
Zdravim. V prvom rade chcem tak ako ostatni vyjadrit obdiv a podakovat za inspiraciu. Som natolko tym povzbudeny ze uvazujem o niecom podobnom. Videl som video a mam este niekolko otazok. Ako casto dochadza k pootoceniu bubna (to video chapem ako demonstracne takze som to nestopoval). O kolko dojde k pootoceniu (mam na mysli ciastocne pootocenia). A o kolko otacok dojde k pootoceniu ked sa spusti ostrekovanie? Rozmyslal som neostrekovat filter cerpadlom ale vodou z vodovodu a spustat to nejakym elektroventilom. Trocha chlorovej vody ktora prenikne do jazierka hadam nebude vadit. Myslite ze by to mohlo fungovat? (Neviem ci caste spustanie ostrekovania nevadi cerpadlu) Aka je cca spotreba vody na jedno ostrekovanie? (Ak by som realizoval variant s cerpadlom tak planujem vypustanie do odpadu a aby som mal predstavu ci nedojde k vyraznejsiemu znizeniu hladiny jazierka - nekde mi o tu vodu, nastastie vodu mam zo studne, len bude treba postrazit doplnanie) Ake su rozmery filtra s ohladom na velkost bubna (mam na mysli, ze pod bubnom treba xy cm a po ztranach xx cm atd) Zatial je to vsetko dalsie otazky ale asi budu nasledovat nakolko v tom este nemam uplne jasno :-) dakujem
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
ospaly - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (97) - 227.51 (?), 3.3.2014 10:38
Zdravim. Este mam dotaz. Ten elektromotor ma iba 9w? Staci to? Kolko otacok/min? A na kolko otacok je sprevodovany? Nasiel som na nete 250w motor s tyristorovou regulaciou. Je to dobre riesenie, alebo by bolo lesie riesenie s prevodom cez remenicu ako to mate Vy. A ako vyzera ten zlab v bubne, aky ma tvar a rozmery? Ake su rozmery bubna? Nezvacsovali ste ho? Priemer sa menit neda, ale nakolko sa sietka vystuzovala z vnutra aj z vonku profilmi a nitovanim, tak ak by sa dali dlhsie profily mohla by sa zvacsit hlbka bubna a tym aj velkost cistiacej plochy. (Bubon by stacilo pootacat s nizsou frekvenciou, nadruhej strane by hrozilo zasychanie) Vdaka.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Jarda Slatinany - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (275) - 227.69 (?), 12.3.2014 20:37

Sorry, dlouho jsem tu nebyl, nějak není čas všecko sledovat.
Otázek tu padlo hodně, zkusím to nějak shrnout.
Motorek, převody i způsob přenosu energie na buben je na každém kutilovi. Jak si to udělá, tak to bude. Já jsem chtěl jen udat směr, malý příklad, že to jde vyrobit na koleně. Ono to má spoutu much, není to vychytaná věc. Musím semtam čistit okraje odkalovacího žlabu, na který se postupně nalepuje vrstva mazlavého, smradlavoučkého humusu, vevnitř bubnu se za ostřejší hrany zachytává dlouhá řasa, oboustranné nýtované žebrování způsobuje mechanickou únavu síta, které se už na třech místech natrhlo a musel jsem opravovat... Je toho víc, co budu muset doladit. Nejvíc mě trápí to síto. Trochu závidím profi výrobcům to, jak mají vymakané žebrování a výztuhu síta tím oboustranným proplastováním, což je hladké, pevné a nic se za to nezachytí. Ohledně čerpadla a tlaku vody. Běžný tlak v řádu je kolem 5 barů, což by mělo stačit. Jen bych doporučil selenoid s velkým průtokem, nebo pro každou trysku, maximálně pro dvě, samostatný elektromagnetický ventil z automatky. Já mám sice samostatné čerpadlo, ale je to jen z toho důvodu, že jsem to chtěl vyzkoušet a taky proto, že bych k filtraci musel vybudovat silnější přípojku od vodárny, aby to stačila zásobovat. Taky mě trochu děsila představa, že mi to může protékat.  Ostřik síto sice pročistí, ale i tak nazaškodí občas použít wapku a celé to projet dokonale. Rozměry bubnu, který kdo sežene, limitují minimální rozměry bedny, kterou je potřeba postavit okolo. Samozřejmě s dostatečnou vůlí pro žebra, prostorem pro ostřikové trysky... Odkalovací žlab je prostě žlab s nějakým sklonem a zvednutými okraji. Nemám universální návod. Spíš záleží na možnostech a technickém řešení konkrétního tvůrce bubnu. Hloubka bubnu a tím i filtrační plocha nemusí být uměle zvětšována. Podle mně stačí vyjít prostě z rozměrů a konstrukce bubnu pračky, který kdo sežene, nebo si vyrobit nějakou jinou variantu. Inspirace na netu je dost. Já mám jezírko 35m3 a dovoluju si tvrdit, že by mi stačil i menší buben, než ten současný. Když buben funguje, do jezírka nepadá moc nečistot a filtr čistí jen to, co jezírko a ryby vyprodukují, má i menší buben rezervy. A voda bude celkem čistá. Netvrdím, že bude křišťálově čistá, ale na dno vidět bude.
Frekvence pootáčení bubnu vychází z logiky. Co na to říct. Já ho pootočím o kousek asi jednou za půl minuty. Asi 6 pootočení je celá otáčka. Buben neosychá a to je hlavní. Při ostřiku je potřeba zvolit takovou dobu, která zajistí zhruba dvě otáčky s ostřikem, jak to mají myslím všichni. Spotřebu vody jsem neměřil. Vodu beru z poslední komory biologické filtrace a chybějící vodu do jezírka doplňuje automatika. Vyfiltrovaný bordel jde do kalfasu s mřížkou na boku. Voda prosákne ven a zmizí v zemi. Zahuštěný kal dávám do kompostu, nebo ke kytkám. Ale jen k těm venku, dost to smrdí. Spínání čerpadla není až tak časté. Já mám ostřik naprogramovaný jednou za půl hodiny v sezoně a jednou za hodinu mimo sezonu. Když je síto plné, sepne ostřik plovákový spínač hlídající hladinu vevnitř bubnu, takže full automat. Jen to občas očistím ručně, nebo tlakovou myčkou. V létě sahám do žlabu asi jednou za týden, wapuju tak jednou za měsíc až dva. V biologické části viditelně nic nepřibývá, čistím až na podzim a pak jednou důkladněji na jaře.
Jak jsem už zmínil, párkrát jsem spravoval síto. Že je v něm škuba se pozná snadno, zakalí se voda. Spravím ho a voda se bleskově pročistí. Dobré síto = čistá voda. Jen jeseteři odírají dlouhé řasy, které se pak vznáší ve vodě a hromadí se na určitých místech na dně. Semtam vezmu podběrák a vyberu to. Odkalování už neprovádím. Kdo má buben, gule a skimmer, vysavač nepotřebuje. Včera jsem natočil video. Kdo chce pěkně relaxovat, tak ať si to pustí ve fullhd na velké televizi. Tam je to nejhezčí. Tak ať se daří, kutilové.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 95.10 (?), 28.4.2016 22:47
stare vlakno ale chtel bych reagovat zadna bubnova filtrace nehradi biologickou filtraci
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 10.3.2014 10:12

K tomu ostřiku - v továrním řešení od Oase je tlak na ostřiku 6-ti barový, a buben se během jednoho cyklu otočí 2x. Nevím, jestli z běžného vodovodního řadu půjde tlak docílit tak, aby to fungovalo.
Spotřeba vody na jeden ostřik je tuším 8 litrů, celková spotřeba (počet ostřiků) je tam nastavená buď časově, nebo plovákem - a pak reaguje na zanešení síta plynule, podle "míry špinavosti" vody z jezírka

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 189.72 (?), 10.3.2014 23:08

mam spraveny bubon s ostrekom z vodovodu, mam tam tlak 4bary, na otacanie bubna mam motorcek zo stieracov, otacanie a ostrek riadim pomocou casovacov 555,  moje riesenie nevyzera profesionalne ale hlavne funguje!! a stalo to stotinu z ceny profi bubnoveho filtra

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika