Přidávám výsledky z měření účinnosti Siporaxu, jak jsem slíbil.
Kolona je tvořena dvěma paralelně zapojenými sudy, průtok skrze každý sud je 6 l/min. Vodu odebíráme, a následně vracíme, do koupacího jezírka s velmi malým počtem ryb.
V prvním sudu je 88 litrů media Siporax pond, v druhém sudu 105 litrů klasické filtrační houby. Podle údajů výrobců materiálu o aktivní ploše máme v sudu si Siporaxem 23.760m2 plochy (270m2/ litr media), ve druhém pak 260m2 (2,45m2/ litr media). Myšlenka testu byla taková, že při téměř 100 násobném udáváném rozdílu aktivních ploch budeme schopni naměřit rozdílné hodnoty N-NOx na výstupech z obou sudů. A takhle dopadla měření :
Zdroj vody (koupací jezírko pH 7,9)
N-NO3 0,38 mg/l
N-NO2 0,005 mg/l
Sud se Siporaxem (měřeno na výstupu ze sudu)
N-NO3 0,35 mg/l
N-NO2 0,009 mg/l
Sud s filtrační pěnou (měřeno na výstupu ze sudu)
N-NO3 0,37 mg/l
N-NO2 0,004 mg/l
Výsledky testu hodnotíme s rozpaky, očekával jsem, že díky téměř 100 násobné ploše a době zdržení vody v mediu (průtok 6l/min) bude rozdíl významně větší. Napadají mne tyto důvody, proč :
- udávaná aktivní plocha u medií není správná, a prakticky se neliší
- u nízkých koncentrací N-NOx to funguje jinak než u vyšších
Pokus se chystáme zopakovat v uzavřeném systému, kde nadávkujeme větší koncentraci dusičnanů, a poměříme rozdíly. Měření prováděli chemici z Ústavu technologie vody při VŠCHT, a chyby v měření tedy prakticky vylučuji.
PS - pro Chemického Alího - ty VISOCOLOR měřáky jsou na takhle nízkých koncentracích v mých nechemických rukou hrozně nepřesné :)