podívejte se na internetu na výrobce plastbetonů - je jich celá řada, plastbetonové podlahy se dělají již mnoho desítek let. Jsou odolné vůči chemikáliím, používají se i tam, kde je požadavek na bezprašnost podlah a dokonale hladký povrch. Nejsou ale odolnější na vnější klimatické vlivy. Jedna expozice v mrazáku nic neznamená.  Smysl by mělo, pokud byste vzal například masivní betonovou dlaždici, ještě lépe třeba metrový překlad, na takový betonový předmět chodníčkovou hmotu nanesl a šoupl do mrazáku, nechal zmrznout, rozehřát, a to opakoval třeba sto- dvěstěkrát. Takovému namáhání bude chodníček vystaven i během jedné, dvou zim.

Plastbetony se aplikují na penetrovaný podklad v tloušťce do 5-7mm, existuje jich celá řada. Od stěrkovaných po samonivelizační, či strojně hutněné. To co se nabízí na chodníčky mi hodně připomíná  "sypané systémy"  zde je na podklad aplikována penetrační pryskyřice. Do čerstvého, nezavadlého primárního nátěru je proveden zásyp sušenými křemičitými písky požadované frakce (nejčastěji s velikostí zrna 0,6-0,9 mm).Na tento adhezní můstek je nanesena gumovými stěrkami následující vrstva epoxidové pryskyřice, která je přesypána probarvenými křemičitými písky, ty je možné momést, nebo na ně nanést další vrstvu pryskyřice.

Osobně jsem přesvědčen, že tyto systémy mají své místo v průmyslových provozech, bezprašných halách, podlahách Baumaxů - jinak je to do exteriérů pěkný fujtajbl, na stránkách výrobců plastbetonů najdete stovky referencí průmyslového použití v interiérech hal, výstavišť, hangárů, atd. Ale jen jedinou referenci na exteriér -  jde o zalití písmen k sousoší Nejsvětější Trojice v Olomouci -Aplikace epoxidového elastomeru k zalití písmen pochozí informační tabule umístěné v dlážděném povrchu na Horním náměstí v Olomouci.

Obecně plastbetony při prudkých změnách teplot pěkně pracují - koneckonců nosným vehikulem je organická sloučenina polymerového charakteru.

V poslední době se komerčně nabízejí i systémy s barevnými písky a barevnými chipsy na bázi zinku. Systémy s barevnými písky - systém vyvinutý jako mechanicky a chemicky velmi a finální vrstva aplikovaná dvojnásobným bezbarvým nátěrem prosypávaný kombinací barevných křemičitých písků. Stěrky mohou být prováděny v hladké nebo protiskluzné úpravě. Zákazník si může sám zvolit vhodnou kombinaci barevných písků ze vzorníku. Stěrka musí dobře vyrovnávát povrch stávajících podlah, jelikož se aplikuje v tloušťce 3-4 mm. Používá se v provozech se středním a těžkým zatížením, jako je strojírenský, dřevozpracující průmysl, skladové haly, ale i jako reprezentativní podlahy v chodbách a místnostech administrativních budov.

Systém s barevnými chipsy -Tyto materiály umožňují dodávat tzv. dekorativní úpravy podlah. Tato technologie spočívá v kombinaci rychle tuhnoucích houževnatých a mechanicky i chemicky odolných pryskyřic s barevnými chipsy na bázi zinku.

Obecně všichni výrobci hovoří pouze o interiérech a neradi tyto systémy aplikují v exteriérech. Podkladem je vždy vyzrálý , suchý, hydroizolací chráněný beton, přesněji železobeton (nearmovaný podklad pracuje nestejnoměrně), vzhledem k tomu, že polymerbetonový, polymerkeramický potěr (nic jiného dotazované chodníčky nejsou)  má odlišné parametry roztažnosti , než podklad - nebude to z hlediska životnosti  při aplikaci na vnějších chodníčcích nejspíš žádná hitparáda. Navíc je to opravdu chemický produkt, je to stejné, jako kdybyste  do pergoly položili lino. Ale na druhou stranu, proti osobnímu vkusu žádné výhrady.  Jistě by bylo zajímavé zjistit, jakou záruku dává výrobce a dodavatel na provedené práce, podotýkám, že napříkladu fasádních systémů se stěrkovými systémy dostanete u renomovaných výrobců na materiálové závady záruku i v délce dvaceti let... Pokud si výrobce chodníčků opravdu věří, jistě bude poskytovat větší záruku než je standardní. Osobně by mě také zajímalo, jak se dodavatel popral s odolností vůči UV.. Otazníků panuje celá řada . Jeden otazník na závěr - polymerbetony, či platbetony jsou tím odolnější, čím menší je zrno pojené  licí pryskyřicí, čím hrubší je zrno, tím je odolnost vůči dilataci , vypraskávání a následné erozi  menší. 

Je více než logické, že pro materiály s hrubostí směsné frakce od 3 mm výše v podstatě není možné dodat solidní údaje o dilatačních parametrech, prostě proto, že se materiál bude s vysokou pravděpodobností chovat v dilatací nelineárně.