Připojit reakci
Text příspěvku, ke kterému připojujete reakci:

Zdravím všechny bazénáře, já používám vodu ze studny. Bohužel jako většina studní tvoří velmi tvrdou vodu  (zásaditou) >21,01°dH, 7,6 pH,  celkovou alkalinitu >240 mg/l.Tak mám vystaráno na začátek sezóny.
SRAŽENÍ pH: Po sražení pH v bazénu dávám kyselinou solnou - chlorovodíkovou (v drogerii 2l asi 50Kč)  Klidně tam dám 2l - plastový kýbl na 10l naberu vodou z bazénu, naleju do toho tu kyselinu - opatrně na výpary!! Nikdy obráceně!!! Promíchám a rozleju do bazénu. Zapnu filtraci ať se to promíchá. Po 1/2 hodině je kyselina zneutralizovaná a po 3 hod. se dá koupat. PH spadla na 6,8 pH a alkalinita spadla na 80 mg/l a podle výsledku buď opět přidám přiměřeně kyselinu, nebo jestli se srazí PH moc (což pochybuju) časem se o trochu zvýší tak opět zase znovu (podle toho jakou máte alkalinitu). Pozor  (HCI) snižuje pH skokově. Logaritmická závislost zase určuje fakt, že při pH lišícím se o jeden stupeň se koncentrace H+ liší desetinásobně, při hodnotách např. 6 a 8 je pak rozdíl v koncentraci H+ už stonásobný.
Kyselina sírová 38% (zastarale též vitriol) - obvykle pro snížení pH bazénové vody platí: 30 ml kyseliny sírové sníží pH 1000 l (1 m3) vody o 0,1. Kontrolujte pH 1x týdně, ale postačí i 2 x do měsíce – snažte se pohybovat v rozmezí pH 6-8 (optimální pH: 6,5 - 7,4).
Ph znížíte kyselinou chlorovodíkovou (HCI) nebo sirovou (H2SO4),jsou silnější (dá se tam míň na litry), než kyselina octová, může i kyselinu citrónovou (finančně se nevyplatí).Jinak řečeno, bazén máte v hodnotě 7,6 pH a to v několik m3, smícháním s menčím pH se sníží.Destilkou, dešťovou která má okolo 7pH bude te potřebovat několik m3.Běžná dešťová voda má pH asi 5,6! Ve znečištěných oblastech s vyšší koncentrací oxidu siřičitého v ovzduší dochází k podobné reakci za vzniku kyseliny sírové. Taková srážková voda má pH velmi nízké (cca 3 nebo i méně) a je označována jako kyselý déšť Kdežto kyseliny se pohybují okolo 0 – 1 pH, tak tam dáte pár litrů.Nebo můžete vodu hnát přes rašelinu (ta je taky kyselá), ale kdo by se koupal v rašeliništi.Nebo můžete obohacovat vodu CO2 je oxid uhličitý, sloučenina, jejíž molekulu tvoří dva atomy kyslíku a jeden atom uhlíku.CO2 se vyskytuje v atmosféře ve velmi nízké koncentraci (0,036 %) a ze vzduchu se dostává do vody. Je poměrně dobře rozpustný a ve vodě tvoří část jeho molekul kyselinu uhličitou (H2CO3), což má za následek např. nízké pH dešťové vody – kapky vody se při průchodu atmosférou obohatí o CO2 (a o další látky). Podobně se při styku se vzduchem obohacuje jakákoliv voda, včetně destilované – proto její pH klesne, necháme-li ji v neuzavřené nádobě.
Pozor na běžné domácí změkčovače vody – většinou fungují tak, že Ca2+ a Mg2+ nahrazují dvěma kationty Na+. To nás sice zbaví tvrdosti, ale vzroste celková mineralizace a vodivost, Proti vodnímu kameni sice tyto změkčovače zabírají, sodík není řešením!!!
Nebojte se po 3 hodinách se můžete koupat kyselina se neutralizuje s rekcí sloučenin vápníku a hořčíku.
Při prvním napuštění dávám modrou skalici 2-3 g na 1000 l. Modrá skalice je fungicid, brání rozvoji řas (=bazén nekvete). Dávkuje se jednorázově na počátku sezony. Modrá skalice je, aniž se to všeobecně ví (a už téměř vůbec to nepřiznají prodejci bazénů a příslušenství) běžnou součástí tzv. "Trio" tablet. Kromě kyseliny trichloisokyanurové obsahují zpravidla ještě asi po 2% síranu měďnatého a síranu hlinitého. Je otázkou do jaké míry může být měď rozpuštěná v bazénové vodě škodlivá, bohužel se to pozná až po určité době. Doporučuji vzít v úvahu a použít selský rozum. Je dobré položit si otázku, v jaké koncentraci se měď běžně vyskytuje v okolním prostředí, v potravě, vodě atd. a jakou máte v bazénu.
Když váš bazén dostane jinou barvu  (zelenou, šedou, kalnou) nepadejte panice. Kupte si Síran Hlinitý Al2(SO4)3,(známej jako kamenec). Používá se především jako flokulační (vločkovací) činidlo při čištění pitné a odpadní vody a jiné. V důsledku hydrolýzy klesne pH. Běžná dávka se dává 0,1 – 10,0 mg/l, může te i více podle znečištění. Rozředit v teplé vodě v kýblu a rozlít po hladině. Rozmíchat vodu a hlavně vypnout filtraci. Voda se zakalí do bílé barvy, jako kdyby to bylo mléko. Nechat 24 h. ustát., nabalí na sebe nečistoty, které vysajete. Já vodu netlačím přes filtr ale ven. Voda dostane jiskru, je jako křišťál a změkne. Koupíte to u dobré drogérii. Já ji nakupuji váženou v drogéri v ul. Zlatnická, okolo 40 Kč za kilo. Ale pozor podle EU musíte mýt kyblíček označený i s logem jak značí bezpečnostní list. Už to není že vám to dali do igelitky. Jinak nádobu vám prodají ale bude vás to stát jako 1 kg vločkovače.
Chlor, ač ničí bakterie a má oxidační účinky, není pro bazénovou vodu právě ideálním dezinfekčním prostředkem. V reakci s organickými sloučeninami (pot, moč, organické nečistoty) vytváří takzvaný vázaný chlor, který způsobuje podráždění, alergie, ale také charakteristický nepříjemný chlorový zápach. Kromě negativních vlivů na lidské zdraví chlor ničí povrch bazénů a vytváří různé sloučeniny, tzv. trihalogenmetany, které zvyšují riziko rakoviny jater, tlustého střeva, konečníku, ledvin i močového měchýře. Proto už ho nepoužívám, dříve za totality jsem používal Chloramin 2g na 1 m3.
Chlordioxid (ClO2) se stává čím dál více vyhledávanější alternativou pro oxidaci a dezinfekci vody jako náhrada za doposud používaný chlor. univerzální dezinfekční prostředek - ať je to dezinfekce pitné nebo průmyslové vody, dezinfekční účinek není závislý na pH hodnotě vody, i při vysokých hodnotách pH, dlouhotrvající dezinfekční účinek díky mnohem déle než Chlor, jeho dlouhodobé stabilitě v potrubí redukce biofilmů v potrubích a zásobnicích, dokonala ochrana systémů před  řasami ale i Legionelami nereaguje se čpavkem netvoři chlorfenoly a jine páchnouce sloučeniny, tak typické produkty chlorace netvoři sloučeniny typu THM ani jiné chlorované uhlovodíky (AOX) a jine, které jsou všeobecně považované za rakovinotvorné. Biofilmy jsou vrstvy mikroorganizmů a mimobuněčných látek. Tyto, často slizovité nebo houbovité vrstvy jsou kolonizovány bakteriemi legionel, pro než je toto prostředí ideálním k jejich dalšímu množení. Hlavní problém: biofilmy jsou extrémně odolné vůči běžným dezinfektantům.Na rozdíl od chlornanu jsou směsné oxidanty schopné odstranit nejen vlastní biofilm, ale také polysacharidový substrát, který biofilm vytváří, aby se přidržel na podkladu. Takže odpadnou šlemy na stěnách a hlavně v rozvodu vody k filtraci.
Chlordioxid je poměrně nestabilní plyn a je proto obtížné jej skladovat nebo transportovat. Jedině co se prodává, tak jedna německá firma, si dala patentovat roztok který se dá transportovat, jmenuje se Duozonu 100L.
Já si tento koncentrovaný Chlordioxid vyrábím na místě, mám z dvou složek (40 ml), 4 litry (ClO2). v normě 252-2004 Sb. v platném znění říká že Oxid chloričitý max 0,8 mg/l (0,8 ppm)  v pitné vodě. Dávkování se udává 1-3ml/m3 - pro pitnou vodu, 5-10 ml/m3 - pro vodu v plaveckých bazénech, 5-25 ml/m3 - pro chladící a užitkovou vodu. Při koncentraci 0,3 ppm je schopno už spolehlivě zredukovat bakteriální zatížení z hodnoty okolo 1000 KTJ/ml prakticky na nulu v průběhu několik minut.

Text příspěvku:*
Při psaní textu neukončujte jednotlivé řádky, text se v odstavci zalamuje automaticky.
Obrázek:
Vybrat soubor:
Název:
Popis:
Vkládat lze pouze obrázky typu JPEG a PNG. Maximální rozlišení obrázku je 12 megapixelů (4920x3218 obrazových bodů). Maximální možná velikost obrázku je 10 MB.
Kontrolní řetězec:*Sečtěte prosím číslo 14 a číslo 20.
Výsledek vložte do následujícího políčka:
* Bez vyplnění políček zvýrazněných tučným písmem nebude možné formulář odeslat.
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika