Pokud se takové víno, nazvu ho - vyrobené z netradičních surovin, vyrobí jen z vylisované šťávy, moštu, macerátů či výluhů a pokud nejsou tyto procesy z těchto důvodů neúměrně protáhnuté a pokud je včas stáhnuto z kalů a mrtvých kvasinek a dostatečně dlouho zraje a harmonizuje se, k žádným "ranním bolehlavům" dojít nemůže. Tím myslím i jeho dostatečné vyčeření, tzn. 2-3x ho během zrání stáhnout. Pokud se nepoužije tlaková filtrace nebo odkalovacích srážecích přípravků tak perfektní čirosti samovolně ani dřív většinou dosáhnout nejde.. * Pokud po požití většího množství "pálí žáha" obsahuje velké množství kyselin - chyba v přípravě. * S nízkým obsahem kyselin v bílém rybízu absolutně nesouhlásím - musí se řešit - snížit! Taktéž s tvrzením, že je k výrobě méně vhodný. Naopak tvrdím, že je to jedna z nejvhodnějších surovin z ovoce k výrobě bílého vína. A těch moc není! * Na druhou stranu musím přiznat, že většinou se k výrobě takového druhů nápojů spíš hodí ovoce trpké, kyselé, hořké a v normálním stavu těžko poživatelné. Ale tím nemyslím nezralé!!! S ovocem sladkým, lahodným se většinou dobrých výsledků nedosáhne. Výsledný nápoj bývá fádní, nevýrazný a mdlé chuti. Na rozdíl od např. trnek, jeřabin, višní kyselek, třešní ptáčnic, šípků, bylin, květů, už zmíňovaných rybízů apod. Je to podobné jako v likérnictví... Rafael.