Oba recepty jsou nejsou úplně správné., hlavně ten s 25 litry šťávy. Takové víno by bylo výrobně enormně drahé. Navíc rybíz obsahuje tolik neodbouratelných kyselin, že v koncentrovatelném stavu by bylo nevypitelné.
Ten první recept je reálnější, 2 litry šťávy a 2 kg cukru na 10 litrů může dát docela slušné stolní víno. U takového vína musí být v rovnováze kyseliny a malý zbytkový cukr. Ale protože většinou neumíme změřit kyseliny, byl by výsledek dost riskantní a pravděpodobně nepříliš chutný
Optimální poměr je 2,5-3 litry šťávy a 2,25 kg cukru, tedy připravit spíš polosladké dezertní víno.
Velkým problémem je ale získat rybízovou šťávu. Použití parního hrnce je sice efektivní, ale vařená šťáva tratí na chuti a těžko se měří naředění párou. Lisování rybízu zastudená získá místo šťávy rosolující dřeň. Proto se častěji víno vyrábí macerací z celých bobulí.
