Záchrana staré třešeně



host - 0.200 (?)
23.6.2015 14:58

Roub jsem omotal klasickou PE páskou. Utáhl jsem tak, aby se roub nehýbal a zavázal na uzlík. Jestli moc silně netuším, nejsem v tomto znalý.

Jak jsem psal výše. Roub se nějak ujal a nyní druhým rokem má opět listy a "žije". Jen ty přírůstky jsou malé. Myslím, že je to právě tou špatně zvolenou podnoží a špatného postupu roubování - na jaře vykopáno, naroubováno a zasazeno do půdy.

Spíš se obávám, jestli se jedná opravdu o "Velkou černou chrupku". Podle archivu odrůd by měla zrát od 11. - 22. července. Jenže ona je už skoro zralá teď. Tedy ještě se plně nevybarvila, ale plody jsou už sladké a tak do týdne budou zralé. Jinak barvou a tvarem se podle laického oka shodují.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2   
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 15.90 (?), 23.6.2015 12:13

Máte někdo zkušenosti s touto legendární polochrupkou o které Říha napsal, že v době jejího zrání je jakákoliv jiná odrůda zbytečná?

Říhovi se to psalo. V době zrání Troprichterovy (3. třešňový týden) tehdy jiné odrůdy prakticky nebyly. Mezi skorými srdcovkami (Rychlice, Karšova, Kaštánka) a pozdnějšími chrupkami (Granát, Napoleonova, Hedelfingenská, Schneiderova) byla pauza. Dne ji vyplňují (kromě částečně i Burlat) Kassandra, Jacinta, Helga, Merchant a další odrůdy, které se Troprichterově přinejmenším vyrovnají. Měl jsem ji dřív, černé plody spíš měkší než typické chrupky, dost velké, sladké, rychle přezrály. 

C o se týče roubování na semenáčky třešní. Tam, kde nerostou vzrostlé ptáčnice, semenáče rostou z pecek šlechtěných třešní. Tyto nebývají dobrými podnožemi - netvoří rovný bělokorý kmen, často trpí mrazem, klejotokem, třešně hůř plodí (jak časté stesky zde na fóru!). V tomto případě jsou lepší výmladky od kořenů, které mají stejný genetický základ jako podnož matečného stromu. Vzhledem k horší kořenové výbave je lepší odkopky nejdřív nechat rok zakořenit a vyrůst na záhoně nebo naroubovat tam, kde vyrostly. Samozřejmě platí, že čím dál je odkopek od matečné rostliny, tím lépe. Vykopat na podzim semenáček či výmladek a na jaře jej štěpovat je obvykle odsouzeno k neúspěchu, v lepším případě k ujmutí bez přírůstku.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
J.f.K - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (322) - 244.2 (?), 23.6.2015 12:29

Je otázkou, jestli se dané úsilí "získat repliku z vlastního genetického materiálu" vyplatí. Pán to má 20 minut autem tam a 20 minut zpátky k prodejci, který má zdravotně kontrolovaný matečný strom a kvalitní výsev ptáčnic. Při ceně 120 Kč/kus a možnosti výběru (v podzimní prodejní sezóně) kvalitního vitálního stromku, je nákup hotového prostě sázkou na jistotu. 

Problém malého přírůstku na odkopku může být i ten, že zdrojový strom (podnož i štěp) nemají potřebné zdravotní předpoklady.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 15.90 (?), 23.6.2015 12:36

O tom není sporu. Navíc stromky ze školek jsou tak nadopovány živinami, že síly jejich letorostů v domácích podmínkách nikdy nedosáhnete.
  Ovšem zachránit odrůdu, kterou zde vysadil dědeček a my jsme ji milovali jako děti - to má pro mnohé jinou hodnotu než dvě stovky za stromek a za 40 km benzínu. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
J.f.K - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (322) - 244.2 (?), 23.6.2015 12:53

Velká černá chrupka je v dané oblasti, kde tazatel bydlí, krajovou odrůdou a to je pro něj výhoda. Při tradici, kterou odkazovaná zahradnická škola má, je možné, že strom tazatele pochází ze stejného matečného stromu jako mají u daného prodejce. 

To spíše mne zaráží, že pan Fidla se poprvé setká s polochrupkou zrající v 3TT a je si jist, že je to Troprihterova.

cool

Ano, zachraňovat třešeň z vlastního genofondu je nutné, pokud nevíme s dostatečnou jistotou odrůdu a nebo to co víme není v kraji dostupné v takové míře, aby nešlo o záměnu. Já mám například klon získaný výběrem z Germersdorfské, a protože pán co prováděl selekci již umřel, nevím v čem je klon lepší než původní. Tak jsem nucen kvůli choroši na mezištěpovaném kmeni a také kvůli zastínění ořešákem provést "samovýrobu". náhrady. Když už jsme u toho, volili by jste raději podnož vegetetivně množenou (COLT) nebo slaběji rostoucí ptáčnici a nebo silně rostoucí kříženec ptáčnice s chrupkou?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 157.239 (?), 23.6.2015 11:22

Jak moc-čím jste podnož a roub omotal, svázal, utáhl? Příliš těsný, nebo naopak volný úvaz může nepříznivě ovlivňovat další růst z roubu. S.P.,Ch.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 47.253 (?), 23.6.2015 13:16

Ondro, Troprichterovu mám. Zrovna začíná zrát (400m.n.m.). Spíš mi přijde jako pevnjší srdocvka než polochrupka. Cením si jejího zvláštního nahořklého aroma, plodnosti, naopak vcelku ráda praská a hnije.

P.S.: V zimě můžem provést výměnu Troprichterovy za Vlkovu obrovskou - ta loňská byla už hodně narašená a neujala se.

Zdraví Mittwoch

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 0.200 (?), 23.6.2015 14:58

Roub jsem omotal klasickou PE páskou. Utáhl jsem tak, aby se roub nehýbal a zavázal na uzlík. Jestli moc silně netuším, nejsem v tomto znalý.

Jak jsem psal výše. Roub se nějak ujal a nyní druhým rokem má opět listy a "žije". Jen ty přírůstky jsou malé. Myslím, že je to právě tou špatně zvolenou podnoží a špatného postupu roubování - na jaře vykopáno, naroubováno a zasazeno do půdy.

Spíš se obávám, jestli se jedná opravdu o "Velkou černou chrupku". Podle archivu odrůd by měla zrát od 11. - 22. července. Jenže ona je už skoro zralá teď. Tedy ještě se plně nevybarvila, ale plody jsou už sladké a tak do týdne budou zralé. Jinak barvou a tvarem se podle laického oka shodují.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
J.f.K - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (322) - 244.2 (?), 23.6.2015 15:25

Nezbyde tak než natrhat si vzorek (s větvičkou) a dojet do Libverdy porovnat s matečnými stromy. Je to dost blízko, aby doby zrání byly totožné podle TT a pokud nebude shodná s jejich matečnými stromy, můžete si dohodnout, v kterém termínu dovezete rouby nebo očka. 

U velmi starých stromů je riziko, že než dopěstujete vlastní podnož, tak strom nemusí existovat. Pro pocit, že jste stromek udělal vlastníma rukama se dá dohodnout i to, že si jej ve školce pod odborným vedením "odpracujete".

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 23.6.2015 17:24

Jestli jste Velkou černou chrupku určil podle toho, že byla velká a černá, tak to příliš spolehlivý znak není.
   Jinak - že jste na jaře podnož vykopal, narouboval a zase zasadil (tzv. roubování "v ruce" - běžné v profesionálních podmínkách u jádrovin), tak je div, že roub má vůbec nějaké listy. Špatně zvolená podnož to nebude (jaká by byla správně zvolená?) a špatný postup roubování taky ne (pokud se roub ujal). Jak stromek zakoření, povyroste. Jen dbejte, aby plané výhony z podnože nepřerůstaly roub.
   Při vší úctě ke starým odrůdám třešní - nevidím velké rozdíly oproti novým odrůdám. Snad jen menší velikost plodů, větší citlivost na jarní mrazíky a a nejistá plodnost. Skutečně stojí za to kvůli nim nepouštět do zahrady moderní třešně, když chuť jejich je víceméně stejná?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 208.34 (?), 23.6.2015 19:41

Nesnažím se za každou cenu sehnat jen staré odrůdy. Nicméně tato nám vydržela 70. let, jsme s ni spokojeni, chutná nám a hlavně je přizpůsobena místním podmínkám. Tedy pokud ji znovu použiji, je velká pravděpodobnost, že nový strom tu bude zase další desetiletí a naše děti a vnuci z ní budou mít radost. Navíc nesmíme zapomínat na dědictví našich otců a dědů, kteří na nás také mysleli a zanechali nám zde tyto dobré stromy. Řekl bych rodinné bohatství.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika