Vysazení třešně

Teď tomu nasadím korunu.To bych nebyl ani já.Na všechno používáme kompost.Píšu v množném čísle, protože já, nejsem velitel.Neříkám, že občas nevidím nadřízenou, když kolem jahod pocukruje pár kuliček nějakých granulí.

Třešeň,tak tu máme taky.Čím si zasloužila u paní Safronie takovou péči.Nám je celkem na obtíž.Co je platné, že v obchodě stojí kilo50-90kč, když u nás např.děti to nevezmou do pusy, známí každou rozpůlí a pokud najdou červa je konec.Nevzdávám to, tahám žtafle, načešu košík vybírám obdarované, uklízím štafle, ne aby si někdo nenačesal, to nehrozí.To jen aby je někdo neukradl.Třeba červi letos nebyli.Nějaké plány a záměry?Až dozrajou max.?To přiletí špačci a za hodinu je hotovo.Višeň,jsme měli místo toho tenkrát vysadit.

Už jsem to psal v prvním příspěvku.Záleží jaký je to kompost.Vždy se však musí počítat, že ten co vysazuje má kompost spíše horší, nevyzrálý atd.Takže bych neradil vysazovat stromky jen do kompostu s přidáním písku.P

Třešeň,tak tu máme taky.Čím si zasloužila u paní Safronie takovou péči.Nám je celkem na obtíž.Co je platné, že v obchodě stojí kilo50-90kč, když u nás např.děti to nevezmou do pusy, známí každou rozpůlí a pokud najdou červa je konec....buďte rád, aspoň zbude víc na vás. Děcka u nás taky nic se zahrady nejedly, no a co? Aspoň zbylo víc na mne a na moji Berušku.

Ona není třešeň jako třešeň - Rivan, Karešova, Kaštanka, Burlat...- tam červíka nenajdete, leda u silně přezrálých. A rané třešně májovky, dozrávající 20.5. - neznám dítě, které by odolalo! Ptáci si vyberou svou daň, ale u vzrostlého stromu ozobou vršek a spodek je pro nás. J.

Jenže ve svém úvodním příspěvku paní Saffronie napsala:

"... v hloubce cca 30 cm posalili doprostřed třešeň (vhodná hloubka vzhledem k délce jejích kořenů),..."

Obávám se, že stromek na vrchol kopečku vysazen nebyl. Pokud totiž byla zmiňpovaná hloubka "30 cm" vztažena k úrovni okolního terénu, což je celkem logické, tak je to chyba. Už o tom psali kolegové. Pod stromkem jsou vrstvy, které se postupně výrazně slehnou (drny, listí, kompost) a stromek klesne huboko pod úroveň terénu. Určitě nejméně o 10 cm. Takže podle mého názoru by bylo nejlepší stromek vytáhnout ven, podsypat a znovu jej zasadit tak, aby vyrůstal na kopečku vysokém zhruba 30 cm. Až se kopeček časem slehne, bude třešeń na úrovni terénu a nebo nepatrně nad, což není na závadu.

A neni to cele trochu jinak? Ja u rostlych starsich stromu vidim spis problem v tom, ze postupne puda nad koreny vystoupa nahoru. Ono koreny predstavuji slusny objem, takze je to logicke, ze tlaci pudu nas sebou. Takze osobne si myslim, ze to minimalne vyvazi pripadne slehani pudy. No a v sussich oblastech nemusi byt zasazeni do mirneho doliku vubec naskodu. Nebo cemu to principialne vadi? To sazeni do kopecku mi prijde jako dalsi zahradnicky mytus. Samozrejme nemluvim o utopeni stromku jako takoveho.

Když stromek utopíme pod úroveň okolního terénu, a terénní mísa kolem kmínku nebude trvale udržována v bezplevelném stavu, hrozí nebezpečí, že místo štěpování zaroste travou a vlivem působení půdních živočichů a travin se časem ocitne po povrchem půdy. Strom pak zpravokoření.

Tam, kde je pouze malá vrstva kvalitní ornice a při výsadbě stromku dopustíme jeho propadnutí pod úroveň okolního terénu, zbytečně a natrvalo zhoršíme celoživotní vegetační podmínky stromu.

To máte recht, ale my za a) nevíme jak vysoko hluboko je stromek zasazený, b) nevíme, jak je šlechtěný. Tedy uzávěry jsou obecně platné, ale v tomto konkrétním případě nevíme jak to je a co se tím pádem stane. 

Stane se to, že její stromek se postupně propadne, tak jako se propadne každý jiný stromek po výsadbě. A každý takový stromek se propadne tím víc, čím byla výsadbová jáma hlubší a rovněž podle toho, jak načechraný a sléhavý půdní substrát byl pod daný stromek umístěn. Dopředu míru propadnutí nelze zcela přesně určit, ale je vhodné s tím předem počítat a nějak to "citem" odhadnout. Začátečníci tuto skutečnost neznají, ostatně i já jsem to kdysi podcenil a své prvé stromky jsem si nevysadil úplně dobře. Takže si myslím, že je vhodné to tady občas připomenout

Tady musím opět Wimpiho slova podtrhnout.  Je to největší chyba, která se u výsadby stromků dělá. A hlavně tam, kde chce pěstitel udělat pro svou sazenici co nejvíc - tedy vykopat co největší jámu a přidat do ní kompost, hnůj, listí, substrát, rašelinu, tedy materiál, který je kyprý a kterého časem v jámě ubývá. Jistým řešením je vůbec nevyměňovat zeminu v jámě za jinou lepší  (nebo přísně kolečko za kolečko) a všechnu vykopanou po promísení s kompostem či substrátem do jámy vrátit. Netřeba se děsit z ohromné kupy navršené nad jámou, do 2 let bude stromek jen těsně nad terénem Propadlé stromky špatně rostoucí,  trpící mrazem a rakovinou jsou největším problémem neinformovaných pěstitelů, zejména v obnovovaných starých zahradách.