Roubování - vhodný termín?

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat zkušenějších zdali je na stromy - třešeň a hruška- viz foto - které jsou v tomto stadiu rašení ještě roubovat.

Děkuji

K hrušce: Na obrázku je asi starší, méně vzrůstná hrušeň. Nevíme, zda je myšleno přeroubování celého stromu nebo jen vroubování několika roubů. Hrušňových roubů jsem narouboval málo, asi 20, ale nestalo se, že by se některý neujal. Na stromečku, stromku, starém stromu. Hrušňové rouby se tedy ujímají výborně. Špatně se „vyřezávají“, třeba sedélko, jsou totiž velmi tvrdé. Řez jedním říznutím, jako u jabloně, se mi nedaří.

Na starší podnoži, větší průměr větve, bych uvažoval jen roubování za kůru. A na to je ještě hodně času. Při silných roubech bych rouby řezal na sedélko. Ale při jejich tvrdosti je to dost protivné. Letos se chystám jen k vroubování cca 2-3 roubů na starší větev, kterou přeroubovávám už druhý rok za kůru (nedostatek roubů).

Třešeň: Přeroubovávání starší třešně za kůru se vyhýbám. Dělal jsem to jen jednou a na polovině koruny. Většina roubů se ujala. Rouby ale byly v mikroténových, zastíněných pytlících. Třešňové stromečky raději očkuji. Skoro do síly palce. Je to jisté a načisto brnkačka. Tu na fóru popisují jiní roubování kopulací na prut jako velmi úspěšné. To můžete hned. Takto jsem ale nikdy třešeň nerouboval. A to prostě proto, že se mi nikdy nesešla konstelace šikovně tenké podnože, zmlazené větve s výhony v síle roubů. Na třešeň a višeň se také letos chystám. Bude to za kůru na kmínek síly cca násady smetáku. (Pláňky holt „trošku“ přerůstají a je mi líto je zrušit.) Bude to s pytlíky, takže vopruz. JG

Krátce: : ještě je příliš brzy na přeroubování takovýchto stromů.
1. U hrušně - zkuste, jestli se odlupuje kůra. Až to půjde, dá se roubovat. Ale klidně můžete počkat měsíc nebo dva.
2.Třešeň za kůru roubujte až po odkvětu. Rouby byste měl mít nařezané od prosince či ledna.
   Pokud chcete roubovat kopulací (na jednoleté výhony), pak je už měsíc vhodný termín. A ještě dlouho bude.

Děkuji za reakce.
- rouby mám od ledna a jsou zabalené v potravinářské folii. Dal jsem je do pytle od ganulí, k nim trochu sněhu a dal jsem je do kamené maštálky, kde je kolem 3°C / nyní možná trochu více/.
- třešeň budu asi roubovat na silnější větev 1 až 3 rouby a chci do stromu naroubovat ještě jinou odrůdu / Burlat a Napoleonova/
- u hrušky chci jednotlivé rouby na cca stejně silnou větvičku a také se jedná o vroubování další odrůdy do stromu
IvanHorseman

Pamatujte, že odrůda vroubovná do stromu by neměla být uvnitř, nýbrž na povrchu koruny. Jinak neporoste.

pan vyslouzil, dakujem za info, pre mna novinka.

cez vikend som z mladej krvavky a tatarky zastepil do razstepu na starsiu hrusku,, zo stromu na strom, vruble zostali po predjarnom reze, tak experiment 

umiestnenie v korune som vybral asi najhorise ake sa dalo (spodna vetva na severnej strane) 

Jestli sever nebo jih, to je stromu, resp. jeho apikální dominanci, celkem jedno.  Ropubování ze stromu na strom je u hrušní v pohodě.
   Uřízneme-li spodní větev v půli, obvykle již nedoroste, ať už naroubovaná nebo ne. Pokud roubuji jinou odrůdu do koruny, tak buď na její okraj nebo seříznu zbylé větve tak, aby se roub ocitlnul nahoře.
Roubovat hrušeň do rozštěpu nemá žádný smysl. Rozštěp je hodně surová metoda, hrušeň navíc tvrdé dřevo.  Jádroviny se dobře ujímají za kůru, což se snadněji roubuje i rychleji hojí. Rozštěp je alternativou u silnějších větví peckovin, kde za kůru je třeba čekat do či po květu a rouby nemusejí tak dlouho vydržet. I tak mám u peckovin lepší výsledky s kopulací na mladé výhony, které vyrazí po loňském zmlazení stromu.