Hořké třešně

Dobrý den, prosím zkušenější o radu.Před několika lety jsme koupili zahradu se spoustou starých stromů.Jedním z nich je i krásná vzrostlá třešeň,která co do velikosti směle konkuruje ořešáku.Je každý rok doslova obsypaná středně velkými třešněmi, které jsou však tak hořké, že se dají jíst jen s velkým sebezapřením.Ví někdo, co to je za odrůdu a k čemu je to dobré?Podotýkám, že to nežerou ani ptáci.Děkuji za odpovědi.Andrea

Mírně nahořklá je Germersdorfská. Ale ta hořkost je tak jemná, že tato odrůda se řadí k nejchutnějším. Jsou-li Vaše plody hořké tak, že se nedají jíst, pochybuji, že se vůbec jedná o třešeň.

Andreo, ptáte se k čemu mohou být dobré hořké třešně? Zkuste z nich vyrobit sladký likér, tam je určitá hořkost žádaná.

Tak jsem trochu pátrala, protože mi to vrtalo hlavou a nemůže jít o třešně Marasca? Je psáno, že strom dorůstá 8 m.

Nebyl původní majitel zahrady nějaký likérník, výrobce sirupů, vín, esencí nebo něčeho podobného?

Podobné odrůdy jsou totiž pro takové lidi pravým požehnáním. Plody nesežerou ptáci, což je mi trochu divné, ale budiž. Strom neočešou a nepolámou zloději ani nezbedné děti a žena nebude mít snahu takové plody zavařovat nebo je jinak "znehodnotit". Tudíž zůstanou uchráněny a zachovány pro původní účel.

*

Ale teď vážně. Nejsem žádný pomolog, ale myslím si, že třešně podobných vlastností se u nás nikdy nepěstovaly. Že je to jen nějaká ptáčnice, tedy semenáč vzniklý pokřížením různých odrůd a který se povedl tak, že vypadá více jako třešeň na rozdíl od svých jiných divokých druhů jež mají dužniny minimálně.

Rafael.

Pokud jsou třešně určené k pálení, je rozhodující obsah zkvasitelného cukru a nikoliv harmonie chuti. Třešně jsou na třetím místě z běžně používaného ovoce (za švestkami a meruňkami, avšak před hruškami). Navíc amygdalín a kyselinky napomáhají stabilitě kvasu.

Jinak třešně ptáčnice jsou ve velké míře sladké na rozdíl od pláňat z pecek kulturních třešní, které jsou často hořké, s velkou peckou a tenkou dužinou. Osobně mám na zahradě drobnou bělokorou ptáčnici co má plody slaďoučké a pecičky malé (cca 3-4 mm). Loni když jsem ji sklízel pro pecky k výsevu jsem pecičky osobně čistil rovnou při sklizni konzumací dužiny. Zatímco u třešní odrůdy Jitka by bylo 250 plodů cca do dvoukilového špánku a pecek do pullitru, tak z ptáčnice jsem slabě posvačil a 250 pecek se mi vešlo do dlaně (po usušení se vešly do kelímku "velkého panáka"). Na druhém konci zahrady je semenáč chrupky a ten má vlastnosti, že jej nesklízejí ani ptáci ani já (protože bych na stratifikaci pecek v lednici potřeboval 5× více místa). Strom je ale pařezem na obecním, tak jej nemohu skácet a elektrikáři jej udržují podle elektrifikačního zákona...

SfK.

Pokud jsou třešně určené k pálení, je rozhodující obsah zkvasitelného cukru a nikoliv harmonie chuti. Třešně jsou na třetím místě z běžně používaného ovoce (za švestkami a meruňkami, avšak před hruškami). Navíc amygdalín a kyselinky napomáhají stabilitě kvasu.

O tom, že by amygdalin napomáhal stabilitě kvasu mi není nic známo. Obsah kyselin a aromatických látek je u kulturních odrůd podprůměrný. Že chutnají sladce vůbec nemá vůbec nic s obsahem zkvasitelných cukrů,  toho obsahují málo Svědčí to jen o malém obsahu kyselin.

Proto je velmi těžké vyrobit z kuturních odrůd něco pitného. Sirup, mošt, víno, likér anebo i destilát. Pro ty účely jsou daleko vhodnější odrůdy trpké, nahořklé, kyselé apod. Chuť o obsahu cukru a kyselin moc nevypovídá...

Rafael.