Cherry KGB-KYM green bush

Na jare po zasazeni zkratime stromek na 50-60 cm.  Do prvnich dnu leta nam vyroste 4-6 kolmo rostouci vetve ktere zkratime na priblizne 12 cm tim do podzimu ziskame 3 nasobny pocet kolmo rostoucich vetvi.  Tenhle zakrok opakujeme pristi jaro a leto az dosahneme 25-30 vetvi.  Pristi jaro vybereme nejlepsi vetve-gisela okolo 15 ptacnice 25.  Postranni vetve se odstrani a nechaji se jen "pruty"- vetve na kterych budou rasit kvetni pupeny.  Vyska se udrzuje na  2 . 1/2  m.  Proto ze jsme odstranili bocni vetve. Strom bude vzdusny a prosvetleny.  Tento zpusob se velice rozsiruje v sev. americe a v australii.  Priste- postupne omlazovani stromu (kere).

mate aj osobnu skusenost s takymto pestovanim?dakujem za podrobny popis pestovanie, tiež to chcem skusit na podpniku vtacnica odrodu kaštanka... skuste este dodat podrobny opis zmladzovacieho procesu a udrziavaceho rezu takto pestovaneho stromu(kra)vopred dakujem

Uplně tomu nerozumím. Počítá se teda s plodností na jednoletých kolmých loňských výhonech? U broskvoní by to šlo, ale u třešní se mi to moc nepozdává. Asi mi něco uniklo.

V.

no ceresna nebude rodit na jednorocnom dreve skor si myslim ze tam ide o precizny strih vyhonov a obmenu cize sa to musi stale udrzovat dobrym strihom kedy nove vyhony budu nahradzat stare a takto nejako to udrzat na tu vyskovu uroveň

Ne, počítá se s tím, že se na jednoletých prýtech nechá narůst plodonosný obrost a jakmile se plodonosný obrost stane tříletým, keř/stromek se seřízne na hlavu, zapěstuje se nové "koště" a letním řezem se pokusí donutit k vytvoření předčasného plodonosného obrostu. Pokud se to podaří je výpadek v plodnosti jen jednu sezónu. Pro lidi co se snaží nejprve zapěstovat korunu nepochopitelné, ale pro krátkověké intenzívní sady je "keř" ideální.

Za prve-zapomente na klasickou tresen.  Mluvime tady o KGB! Podle australiskeho pestitele kYM Green ktery tento system vypestoval a nazval.  Tim ze odstranime bocni (leteral) vetve strom si vytvori kvetni a listove pupeny podel celeho prutu-"vetvi", viz obrazek z tresnemi. Bjehem 2 let vypestujeme strom s dostatecnymi vetvemi.  3 rok pri kvetu nechame vetve priblizne stejne velikosti a odstranime nejvetsi vetve,-tim dosahneme stejnomerny rust, vetve zastrihneme na zadanou vysku, bocni odstrihneme.  Nechceme pestovat velke drevo-(na to muzeme jit do lesa).  5 rok -zmlazovani!!!.  2-4 nejvetsi vetve zkratime na 30 cm. timto zakrokem se vetve obnovi a omladi.  Ostatni se zase zkrati do zadane vysky.  Tenhle jednoduchy zasah se opakuje kazdy rok do nekonecna.  Timto zpusobem omladime cely strom bjehem 5 let. Vetve jsou stale mlade a produktivni.

Stando, nevím. Podle pana Macha tam není roční výpadek. Jen seřízne nejsilnější větve na čípky, kde si zapěstuje nové dřevo. Použitelné tam nechá. Připadá mi to spíš jako variace na řez Pillar.

V.

To je otázkou, co je pro intenzívní výsadbu ekonomicky zajímavější. Jestli mít výpadek na 20% plochy ale jednodušší pravidla pro péči (zmlazujeme každý 5tý rok), nebo mít kontinnum při složitější péči. Ono zmlazrní na hlavu motorovkou je produktivnější práce, než vybírat jednotlivé 5 leté "proutky" k obmněně. Navíc při seříznutí na tu hlavu se po prvním (a dalším zmlazení) udělají ty typické 1,5-1,8 m dlouhé prýty. Protože se vystříhává šablonovitě prodlužující obrost, je množství vypěstovaného dřeva ku sklizni plodů výrazně ve prospěch váhy plodů. Řez je specifický právě pro třešně a sladkovišně. Morela pozdní by takto nešla.

No, pátý omlazovací rok byl od startu, kdy se první dva roky zapěstovával hlava. Další roky už snad není třeba tvořit hlavu.

Nejsem přesvědčen, že brutálně zmlazená třešeň, která už měla nějaký objem koruny bude po razantním zákroku druhý rok ochotně plodit.

Snad se k tomu vyjádří pan Mach. Teoretizovat tu je celkem o ničem.

PS: Zažil jsem ruční probírku třešní na cca 6m vysokých stromech. Nemyslím, že vyřezat každý rok nejsilnější větve by byl proti tomu problém.

V.

Jenže seříznutí na hlavu zvládne i Dežo Vyskoč s inteligencí "třešňového harvestora", natož pak jak bude vypadat produktivita stroje kde se na začátku sadu nastaví parametry dekapitovnaného "keře". Při délce prýtů řádově x desítek centimetrů se provede opět osečkování strojně s produktivitou v ha/den...

Ale jako polokmen a vřeteno u jabloní jsou technologicky nesrovnatelné, bude i KGB prostě na naše podmínky jednoho či několika stromů na zahradě mírně řečeno JMM ("jaksi mimo mísu").