Získaní odkopku z koruny



host - 151.19 (?)
29.1.2020 1:22

díky, něco podobného jsem myslel...

prostě jsem to blbě napsal. Nechci kupovat stromek, na místo kde se to hemži hrytci a chodí si tam srnci na špacír (pro chytráky, je to místo které nelze z praktických důvodu oplotit, ani dávat kolem stromku dvoumetrové pletivo).. Když tam nahážu "odkopky" nebo nějake zakořeněné výhonky, tak mě to po sežrání hryzcem zase tak moc mrzet nebude. A když tam za pár let bude šárka, tak taky nebudu až tak smutný (už tam mám i jine odrůdy, odolnější)

 

R.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2   
      
host - 151.19 (?), 29.1.2020 1:22

díky, něco podobného jsem myslel...

prostě jsem to blbě napsal. Nechci kupovat stromek, na místo kde se to hemži hrytci a chodí si tam srnci na špacír (pro chytráky, je to místo které nelze z praktických důvodu oplotit, ani dávat kolem stromku dvoumetrové pletivo).. Když tam nahážu "odkopky" nebo nějake zakořeněné výhonky, tak mě to po sežrání hryzcem zase tak moc mrzet nebude. A když tam za pár let bude šárka, tak taky nebudu až tak smutný (už tam mám i jine odrůdy, odolnější)

 

R.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 168.81 (?), 29.1.2020 11:08

Možná rozumím. Taky by mi asi vadilo, sázet kupované stromky na riziková místa.
A co takhle jiný postup, než „odkopky z koruny“?
Začátkem března už začnou pukat a klíčit pecky myrobalánu. Co třeba trošku pecek posbírat a pár hnízd pecek zasít? Pak zapěstovat a naštěpovat (myrobalán je standardní slivoňová podnož a asi nikde jej zvěř ještě nezničila). Taky mladé plané hruštičky, v terénu dlouho živoří, ale nic je nezničí. Pak naštěpovat. Taky se mi zdá, že i na semenáč ořešáku, taky nic moc nejde. Taky mám rád lískáče. I jabloňová pláňka něco vydrží. Taky hloh. Jde na něm mišpule. Náramně. Taky mám na hlohu jabko (zatím jen tři roky). Pan doktor Vysloužil štěpoval na hloh hrušky a další. Třeba by mohl poreferovat, co se v terénu daří.
Myslím, že jiných a lepších možností je hodně. JG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 29.1.2020 11:59

Je-li terén přírodní - zatravněný s volným přístupem srnců, pak snaha eliminovat myrobalán, aby nebyl velký strom, je trochu kontroverzní. Menší stromy trpí ožerem i vytloukáním víc. Myrobalán je vitální podnož, která si nejlépe dokáže poradit s drnem i chudší nekultivovanou půdou. Navíc nechutná hryzcům.
  Hrušně mi rostou na hlohu dobře. Akorát stromek nad místem štěpování víc sílí, takže je riziko zlomení podnože.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 151.19 (?), 29.1.2020 21:10

Děkuji za reakci pane Vysloužil,

To mě taky napadlo, je nevím jak dlouho bych čekal na nějaké plody (i když mě to až tak neštve). Ale v roubování jsem téměř nepolíbený :). A mam strach s podrůstání těch mirobalanu. Není lepší třeba duracie? Některé ze čtyř stávajicích (z asi devíti nasázených) jsem musel kompletně znovu pěstovat korunky. pak jsem to pokoušel obalit pletivem, ale zase špatně se to seka, nebo to vrůsta do toho pletiva. Je mi to ale líto nechavat to jen tak, bez nějakého užitku.

R.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Lysenko - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (180) - 238.28 (?), 29.1.2020 21:56
Říká se tomu vzdušné hřížení. Naříznete letorost v místě, kde chcete, aby pustil kořeny. Ošetříte stimulátorem a kolem uděláte takovou jitrnicui -igelitový obal a uvnitř rašelinu okolo naříznutí větve. K použití je to nejvíc na různé keře, kde je ale i jednodušší varianta. Větev se ohne na zem a zatíží cihlou. Přes léto zakoření. Co nevíme / nevíte, jak je na tom Vaše odrůda s kořeněním a kořenovým systémem vůbec.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 189.109 (?), 30.1.2020 7:26

Pokud místo sekáte, jak píšete, pak bych se asi podrůstání nebál (o případné mladé výhony přijdete při sekání), a dal tam myrobalán. Naroubovat na jaře kopulací není nic složitého. Nevím, co myslíte tím "čekat na plody" - mně všechny stromky na myrobalánech plodí druhým - třetím rokem po zasazení (navzdory tomu, že chytré zdroje uvádí vždy frázi "myrobalán oddaluje plodnost"). A to pletivo - tím přeci obalíte kmínek (pletivová roura o průměru cca 10 cm) a sekání nijak nepřekáží. A po deseti letech, až nebude potřeba ochrana, pletivo odstraníte, nic nezaroste. Korunu zapěstujete v 1.5 m a tam srny nedosáhnou. Mě užíraly stromky vždy jen do výšky prsou, výš ne.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 189.109 (?), 11.6.2020 6:58

Dobrý den, můžete mi poradit - je lepší použít k roubování odkopek nebo semenáč vypěstování z pecky? Mám na mysli, která z variant bude mít kvalitnější kořenový systém a lepší a zdravější růst.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 91.196 (?), 11.6.2020 9:41

Semenáč.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 236.1 (?), 17.6.2020 23:59

To nelze jednoznačně říci. Každá z podnoží - odkopek i semenáč - mají své výhody a nevýhody. Záleží jak na původu odkopku, tak na naštěpované odrůdě, resp. intenzitě jejího růstu a citlivosti k PPV. Podrobněji je to rozvedeno na novém fóru.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika