Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Slivoně > Stratifikace peckovin

Stránky: 1, 2, 3, 4, 5...> | Zobrazit celou diskuzi   

Stratifikace peckovin


borax (85) - xxx.xxx.82.71 (?)
21.11.2010 16:15, počet návštěv: 33558
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.

Otázka zní- jak dlouho trvá stratifikace pecek slivoní (mirabelek a duranciíí).U jabloní jsem se tu dočetl- 100 dní.Je to u peckovin stejné??Pecky mám uloženy v lednici, v písku.

Následná otázka.Rád bych si stromečky předpěstoval, než je dám na záhon.Kdy je tedy zasadit do truhlíku? V únoru, nebo později...

Připojit reakci   
recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
   

Stratifikace peckovin


Rony (1072) - xxx.xxx.175.250 (?)
21.11.2010 17:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předně musím poznamenat, že stratifikace není až tak nutná. Dá se téhož účelu dosáhnout přímým výsevem do půdy a to tak, že se semneno co nejdříve po vypeckovaní namočíme a pak zasejeme u slivoní 3 cm do hloubky. Hloubka je důležitá. Taky pecku narušíme na kraji pilníkem, bruskou nebo mírně narušíme mezi čelistěmi svěráku. Pokud stratifikujeme v písku a chladu, tak u slivoní 120 až 150 dní.

V. Urban, Škola ovocnáře.

Připojit reakci
      

Stratifikace peckovin


Milan Fiala (196) - xxx.xxx.95.236 (?)
8.3.2011 20:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nazdarek chcem sa spitat či sa daju visadit pecky slivky teraz zakupene try tyždne volne vysušene na noinach nemam stim skusenost.
Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


vyslouzil (17040) - xxx.xxx.65.50 (?)
8.3.2011 21:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vysadit se dají (spíš vysít), otázkou je, zda vyklíčí. Půjde nejspíš o plody z jižní polokoule, kde nyní končí léto.  Pokud stihnou stratifikovat,  vyklíčí později.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.61.106 (?)
8.3.2011 22:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Není správné pecky sušit, třeba u broskví nesmí vůbec vysychat. Od těch sliv by je hned zasadil do květníků a umístil ven. U některých druhů pecky mohou přeléhat do dalšího roku, běžné např. u dřínu - Cornus mas. 0.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.235.249 (?)
9.3.2011 0:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak rozhodně se dají vysít, ale nejspíš nevyklíčí, pokud ano tak příští rok. Ideální je na podzim přímo na místo kde chcete stromek mít.

Připojit reakci
            

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.221.155 (?)
15.1.2012 15:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jen takový postřeh ke stratifikaci slivoní.

Během šesti let jsem zkoušel vysévat různé pecky myrobalánů, zelených, wangenheimovy, durancií a broskví, ale vždy bez úspěchu. Výsledkem bylo několik málo vyklíčených semen, třeba 5 ze sta pecek. Upozorňuju že jsem stratifikoval různě: v chladničce v perlitu a rašelině, přímo v záhoně(podzimní výsev) nebo ve skleníku v květináči s pískem a td. V záhoně mi např nevyklíčilo téměř nic, nebo myrobalány klíčily v průběhu asi 3 let postupně.  Proč? Většina problémů s neklíčivými peckami je způsbena nedostatečným nabobtnání semene, případně houbovými chorobami. Pecka je totiž pro vodu špatně propustná a jak je známo, stratifikace probíhá pouze za vlhka! Enzymatické změny proběhnou pouze v nabobtnalém semeni. Můžete mít suchá semena v lednici třeba rok a stejně klíčit nebudou. Podobné je to se semeny ve vlhkém materiálu, jehož vlhkost ale nepronikne peckou k jádru. V takovém případě následuje zklamání z neklíčících pecek a další rok ztrátu času.

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem. Uslišíte typický zvuk prasknutí v místě spoje dvou polovin pecky. Jádro přitom zůstane nepoškozeno. Jádro má ještě hnědý tenký obal, který ale nepředstavuje pro vodu prakticky žádnou bariéru. Semena stačí vylouskat někdy kolem vánoc a uložit je do chladničky s nějakým vlhkým substrátem, např perlitem a rašelinou. Důležitým bodem zde je také chemické ošetření. Jádra by mohla v průběhu stratifiakce uhnít, nebo by uhnil pouze klíček, což je také špatné. Zkoušel jsem zatím jen ridomil gold a zdá se že funguje dobře, ale v nabídce jsou i jiné fungicidy, jako previcour, bavistin, fundazol, champion, a td. Semena by se měla občas v sáčku provětrat otevřením, lehkým promícháním a kontrolovat jejich zdrav. stav. Chemické ošetření je důležité i při samotném výsevu, klíčící semena jsou náchylná k různým fusáriím a jiným houbovým chorobám, způsobujícím padání klíčících rostlin.

Jádra takto ošetřená se rychle zvětší příjmem vody a po určité době počnou sama klíčit už v lednici. Uvádí se že peckoviny chtějí až 110 dní stratifikace, ale semena mohou začít klíčit i dříve. Je možné je vysít přímo do půdy na jaře, je -li kvalitní,  ale mě osobně se to moc neosvědčilo, protože na valašsku jsou těžké jílovité půdy, na jaře často rozbahněné a studené. Výsev do truhlíku je jistotou, jakkoliv i docela piplačkou. Lépe se vyhnout substrátům obsahujícím pařeništní zem, nebo jíl. Jako ideál se mi zdá substrát na bázi rašeliny s pískem či perlitem.

Takto ošetřená semena klíčí prakticky všechna a vyrovnaně. Pecka(obal) je totiž určitým regulátorem klíčivosti, zajišťujícím klíčení postupně v průběhu více let. Jistým řešením je i tzv. skarifikace, tedy mechanické narušení pecky třeba pilníkem, ale vylouskáním se zbavíte pecky úplně a efektivita je pak maximální.

Stratifikace přitom probíhá při teplotách nad nulou a promrzání pro ni není rozhodující.

Letos jsem takto zkoušel pouze durancie, se kterými jsem ale měl doposud největší problémy. Semena v teple na okně vzešla rychle, stratifikování probíhalo od pol. října do vánoc.

 

S pozdravem Karel Hajda.

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.58.114 (?)
15.1.2012 16:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dřív jsem rozbíjel pecky také údery kladívka, ale těžko se odhaduje síla úderu a mnohá jádra byla poškozená nebo rozdrcená. Nyní používám běžný hobby svěrák připevněný na desku pracovního ponku, jehož sevření se dá velmi plynule a hlavně s citem a pomalu stupňovat až pecka pukne. Jadérka jsou tímto způsobem naprosto nepoškozená. A abych je pak nehledal spadené mezi drtí z pecek všude možně na zemi po dílně, tak hlavu svěráku před každým stiskem obalím kusem hadry, z níž pak jádra snadno vyberu. 

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


vyslouzil (17040) - xxx.xxx.65.50 (?)
15.1.2012 16:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já tedy stratifikuji pecky celé, nevylouskané smíchané s pískem v květináči, který je po okraj zasazený v záhoně přes celou zimu. Pecky vylouskám až na jaře - ne kladivem, ale ve svěráku. Již při louskání bývají jádra mírně naklíčená, ty vysévám do truhlíku. Úspěšnost je pak asi 60%, některé pecky jsou prázdné, v dalších jádra shnilá, další nenaklíčená
 . Je pravda, že se mi párkrát stalo, že některá semena vyklíčila v odloženém truhlíku až další rok. Ale peckou to nejspíš nebylo, protože se jednalo o vedle slivoní i o jádroviny.

Připojit reakci
                  

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.221.155 (?)
15.1.2012 18:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Svěrák jsem používal na třešně, protože tato malá semena je opravdu problém rozbít kladivem bez poškození jádra, ale kladivo se mi zdá opravdu rychlé řešení u myrošů a slivoní jako jsou durancie či zelené renklody a Wangenheimovy. svěrák je určitě jistější způsob. Ono již při louskání před stratifikací se ukáže, že nějaká semena jsou bez jádra, např. Jsou prostě hluchá.  S jádrovinama jsem naopak problémy nikdy neměl a co nevyklíčilo, bylo nejspíš shnilé. To je ale tím že jádroviny nemají tu tvrdou skořápku. 

60% není špatné, ale mě to po zkušenosti s vylouskanými jádry připadá, že je možné touto metodou dosáhnout téměř 100% klíčivosti.  jak jsem psal, závisí to na vlhkosti a ta je přímo závislá na propustnosti skořápky. Za sucha se inhibitorů klíčení nezbavíme. Ono totiž i když se vám podaří stratifikovat celé pecky, je klíčení ve finále směsí klíčících jader a skořápek. Tyto totiž ještě před růstem kořene puknou pod tlakem bobtnajících a zvětšujících se děložních lístků.

Karel Hajda

Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2, 3, 4, 5...> | Zobrazit celou diskuzi   
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Topfirst poskozeni mrazem?418.4.2019228
Plodový myrobalán3716.4.201957268
Koromila - velmi skory velkoplody myrobalan dozrievajuci pred Burlatom?516.4.20192447
Pilatka švestková 3515.4.201922158
Lipnická švestka18114.4.2019131527
Toptaste22813.4.2019125478
Rozkvétání slivoní5911.4.201923148
Jaký je správný termín řezu peckovin?811.4.20191429
Nancyska mirabelka - ako a kedy rezať? 110.4.2019190
Stratifikace peckovin629.4.201933559
odrůda blumy199.4.201927155
Zanedbaný řez 39.4.2019451
Kdy roubovat za kůru155.4.20191654
Azura 124.4.20194860
Střih mladé slivoně Stanley 44.4.2019514
TopTaste?18431.3.2019174692
Aký ovocný strom doporučujete? 531.3.2019641
Postřik proti puchrovitosti 2019430.3.2019773
Ví někdo o ryngli/slívě zvané paví oko?1428.3.20196533
Určení ryngle 328.3.2019360
Aká je slivovica zo sliviek toptaste?1527.3.201918151
Hálčivec švestkový (Phytoptus similis) 5726.3.201953342
Předpěstování slivoní v jutových pytlích 324.3.2019402
Višeň jako podnož224.3.2019220
Crvena Ranka 222.3.2019447
Hanita - střih 1221.3.20191304
Založení ovocného sadu1321.3.20191381
Bluma cukrářská1320.3.20192033
Pilatka svestkova5620.3.201968421
Švestka odolná proti zimě420.3.2019496
Tŕňovka býčia / Ostnohřbetka ovocná 217.3.2019399
Z kvasu se nic nevypalilo1017.3.20191178
Slivka do 660 m.n.m616.3.20191096
Herman 1515.3.20192636
Duranzia zo skolky alebo zo "starej slivky"1112.3.20191900
Odrůda švestek na povidla1011.3.20192341
Špendlík jako podnož410.3.2019545
Výchovný rez kedy sa má strihať248.3.20192978
Mirabelka Malvazinka a Nancyská 208.3.201922046
České ovocnářství zní: Titanik se potápí a na palubě se zpívá767.3.201924686
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Chov pstruhov19:58
Zpracování zabitých kuřat11:35
Německý krátkosrstý ohař - je vhodný k dětem?11:18
Chov pstruhov6:43
Chov pstruhov6:42
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2019
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů