Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Slivoně > Stratifikace peckovin

Stránky: 1, 2, 3, 4   

Stratifikace peckovin


borax (85) - xxx.xxx.82.71 (?)
21.11.2010 16:15, počet návštěv: 34792
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.

Otázka zní- jak dlouho trvá stratifikace pecek slivoní (mirabelek a duranciíí).U jabloní jsem se tu dočetl- 100 dní.Je to u peckovin stejné??Pecky mám uloženy v lednici, v písku.

Následná otázka.Rád bych si stromečky předpěstoval, než je dám na záhon.Kdy je tedy zasadit do truhlíku? V únoru, nebo později...

Připojit reakci   
recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
   

Stratifikace peckovin


Rony (1072) - xxx.xxx.175.250 (?)
21.11.2010 17:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předně musím poznamenat, že stratifikace není až tak nutná. Dá se téhož účelu dosáhnout přímým výsevem do půdy a to tak, že se semneno co nejdříve po vypeckovaní namočíme a pak zasejeme u slivoní 3 cm do hloubky. Hloubka je důležitá. Taky pecku narušíme na kraji pilníkem, bruskou nebo mírně narušíme mezi čelistěmi svěráku. Pokud stratifikujeme v písku a chladu, tak u slivoní 120 až 150 dní.

V. Urban, Škola ovocnáře.

Připojit reakci
      

Stratifikace peckovin


Milan Fiala (196) - xxx.xxx.95.236 (?)
8.3.2011 20:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nazdarek chcem sa spitat či sa daju visadit pecky slivky teraz zakupene try tyždne volne vysušene na noinach nemam stim skusenost.
Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


vyslouzil (17085) - xxx.xxx.65.50 (?)
8.3.2011 21:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vysadit se dají (spíš vysít), otázkou je, zda vyklíčí. Půjde nejspíš o plody z jižní polokoule, kde nyní končí léto.  Pokud stihnou stratifikovat,  vyklíčí později.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.61.106 (?)
8.3.2011 22:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Není správné pecky sušit, třeba u broskví nesmí vůbec vysychat. Od těch sliv by je hned zasadil do květníků a umístil ven. U některých druhů pecky mohou přeléhat do dalšího roku, běžné např. u dřínu - Cornus mas. 0.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.235.249 (?)
9.3.2011 0:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak rozhodně se dají vysít, ale nejspíš nevyklíčí, pokud ano tak příští rok. Ideální je na podzim přímo na místo kde chcete stromek mít.

Připojit reakci
            

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.221.155 (?)
15.1.2012 15:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jen takový postřeh ke stratifikaci slivoní.

Během šesti let jsem zkoušel vysévat různé pecky myrobalánů, zelených, wangenheimovy, durancií a broskví, ale vždy bez úspěchu. Výsledkem bylo několik málo vyklíčených semen, třeba 5 ze sta pecek. Upozorňuju že jsem stratifikoval různě: v chladničce v perlitu a rašelině, přímo v záhoně(podzimní výsev) nebo ve skleníku v květináči s pískem a td. V záhoně mi např nevyklíčilo téměř nic, nebo myrobalány klíčily v průběhu asi 3 let postupně.  Proč? Většina problémů s neklíčivými peckami je způsbena nedostatečným nabobtnání semene, případně houbovými chorobami. Pecka je totiž pro vodu špatně propustná a jak je známo, stratifikace probíhá pouze za vlhka! Enzymatické změny proběhnou pouze v nabobtnalém semeni. Můžete mít suchá semena v lednici třeba rok a stejně klíčit nebudou. Podobné je to se semeny ve vlhkém materiálu, jehož vlhkost ale nepronikne peckou k jádru. V takovém případě následuje zklamání z neklíčících pecek a další rok ztrátu času.

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem. Uslišíte typický zvuk prasknutí v místě spoje dvou polovin pecky. Jádro přitom zůstane nepoškozeno. Jádro má ještě hnědý tenký obal, který ale nepředstavuje pro vodu prakticky žádnou bariéru. Semena stačí vylouskat někdy kolem vánoc a uložit je do chladničky s nějakým vlhkým substrátem, např perlitem a rašelinou. Důležitým bodem zde je také chemické ošetření. Jádra by mohla v průběhu stratifiakce uhnít, nebo by uhnil pouze klíček, což je také špatné. Zkoušel jsem zatím jen ridomil gold a zdá se že funguje dobře, ale v nabídce jsou i jiné fungicidy, jako previcour, bavistin, fundazol, champion, a td. Semena by se měla občas v sáčku provětrat otevřením, lehkým promícháním a kontrolovat jejich zdrav. stav. Chemické ošetření je důležité i při samotném výsevu, klíčící semena jsou náchylná k různým fusáriím a jiným houbovým chorobám, způsobujícím padání klíčících rostlin.

Jádra takto ošetřená se rychle zvětší příjmem vody a po určité době počnou sama klíčit už v lednici. Uvádí se že peckoviny chtějí až 110 dní stratifikace, ale semena mohou začít klíčit i dříve. Je možné je vysít přímo do půdy na jaře, je -li kvalitní,  ale mě osobně se to moc neosvědčilo, protože na valašsku jsou těžké jílovité půdy, na jaře často rozbahněné a studené. Výsev do truhlíku je jistotou, jakkoliv i docela piplačkou. Lépe se vyhnout substrátům obsahujícím pařeništní zem, nebo jíl. Jako ideál se mi zdá substrát na bázi rašeliny s pískem či perlitem.

Takto ošetřená semena klíčí prakticky všechna a vyrovnaně. Pecka(obal) je totiž určitým regulátorem klíčivosti, zajišťujícím klíčení postupně v průběhu více let. Jistým řešením je i tzv. skarifikace, tedy mechanické narušení pecky třeba pilníkem, ale vylouskáním se zbavíte pecky úplně a efektivita je pak maximální.

Stratifikace přitom probíhá při teplotách nad nulou a promrzání pro ni není rozhodující.

Letos jsem takto zkoušel pouze durancie, se kterými jsem ale měl doposud největší problémy. Semena v teple na okně vzešla rychle, stratifikování probíhalo od pol. října do vánoc.

 

S pozdravem Karel Hajda.

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.58.114 (?)
15.1.2012 16:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dřív jsem rozbíjel pecky také údery kladívka, ale těžko se odhaduje síla úderu a mnohá jádra byla poškozená nebo rozdrcená. Nyní používám běžný hobby svěrák připevněný na desku pracovního ponku, jehož sevření se dá velmi plynule a hlavně s citem a pomalu stupňovat až pecka pukne. Jadérka jsou tímto způsobem naprosto nepoškozená. A abych je pak nehledal spadené mezi drtí z pecek všude možně na zemi po dílně, tak hlavu svěráku před každým stiskem obalím kusem hadry, z níž pak jádra snadno vyberu. 

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


vyslouzil (17085) - xxx.xxx.65.50 (?)
15.1.2012 16:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já tedy stratifikuji pecky celé, nevylouskané smíchané s pískem v květináči, který je po okraj zasazený v záhoně přes celou zimu. Pecky vylouskám až na jaře - ne kladivem, ale ve svěráku. Již při louskání bývají jádra mírně naklíčená, ty vysévám do truhlíku. Úspěšnost je pak asi 60%, některé pecky jsou prázdné, v dalších jádra shnilá, další nenaklíčená
 . Je pravda, že se mi párkrát stalo, že některá semena vyklíčila v odloženém truhlíku až další rok. Ale peckou to nejspíš nebylo, protože se jednalo o vedle slivoní i o jádroviny.

Připojit reakci
                  

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.221.155 (?)
15.1.2012 18:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Svěrák jsem používal na třešně, protože tato malá semena je opravdu problém rozbít kladivem bez poškození jádra, ale kladivo se mi zdá opravdu rychlé řešení u myrošů a slivoní jako jsou durancie či zelené renklody a Wangenheimovy. svěrák je určitě jistější způsob. Ono již při louskání před stratifikací se ukáže, že nějaká semena jsou bez jádra, např. Jsou prostě hluchá.  S jádrovinama jsem naopak problémy nikdy neměl a co nevyklíčilo, bylo nejspíš shnilé. To je ale tím že jádroviny nemají tu tvrdou skořápku. 

60% není špatné, ale mě to po zkušenosti s vylouskanými jádry připadá, že je možné touto metodou dosáhnout téměř 100% klíčivosti.  jak jsem psal, závisí to na vlhkosti a ta je přímo závislá na propustnosti skořápky. Za sucha se inhibitorů klíčení nezbavíme. Ono totiž i když se vám podaří stratifikovat celé pecky, je klíčení ve finále směsí klíčících jader a skořápek. Tyto totiž ještě před růstem kořene puknou pod tlakem bobtnajících a zvětšujících se děložních lístků.

Karel Hajda

Připojit reakci
                     

Stratifikace peckovin


Mimmo (1794) - xxx.xxx.95.84 (?)
16.1.2012 20:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Semena peckovin potřebují velmi různou dobu stratifikace při teplotách něco málo nad nulou (2-7st.) a při rozumné vlhkosti. Doba stratifikace zralých pecek je u každého druhu a odrůdy typická. Nejdelší je u broskvoní. Pokud jsou broskvoňové pecky venku (a ne hluboko zakopané v bedně), v průběhu zimy neuplyne celých 150-180 dní při správné teplotě a pecky přeleží. Při správné teplotě a vlhkosti se pecky samy "odemknou" po uplynutí stratifikační doby. Nejde o prasknutí, ale o přirozené povolení švu. Myrobalány mi v ledničce vyklíčily už o Vánocích (60 dní), pak mandle, třešně, švestky, ale broskve se otevřou až v březnu. Zato skoro všechny. Louskání urychlí klíčení špatně stratifikovaných pecek. Při nadměrné vlhkosti jádra vyhnijí. Pecky, které klíčí moc brzy, by se měly skladovat méně důsledně (nebo rovnou vysít), aby klíčily až na jaře.

Připojit reakci
                        

Stratifikace peckovin


Paľo. (1739) - xxx.xxx.147.5 (?)
17.1.2012 9:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nadväzujem na p.Mimma: Nalúsknutie tvrdých kôstok pomocou zveráka je dobrá vec, robil som to tak u mandloní. Problém s klíčením po predchádzajúcej stratifikácii je naozaj individuálny u každého botanického druhu. Napr. semienka veľkoplodého viniča zo supermarketu mi parádne stratifikovali už za pár týždňov vo vlhkom mikroténovom sáčku v chladničke pri 0 až +2. Vo vlhkom perlite v teple pod fóliou potom vyklíčili takmer všetky. Problémy sú s klíčením semienok oskoruší.

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Mikeš13 (1846) - xxx.xxx.0.148 (?)
10.3.2013 21:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Stratifikuji pecky venku v písku i v půdě a teď už pár týdnů nacházím hodně pecek pod stromem zelné renklódy, kde je stačí trochu nohou rozhrnout a hodně už jich je puklých a jádra jsou naklíčená. Sadím je do vnitřních i venkovních prostor.

Obrázky:




Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.155.105 (?)
8.9.2013 19:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, chtěla bych poradit jak si vypěstovat z pecky mandlovníku, který jsem si přivezla z Mallorky rostlinku. Chtěla bych trošu vysvětlit co je stratifikace a jak mám postupovat. Děkuji mockrát!!

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.11.146 (?)
10.12.2013 16:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdrvím, rád bych si vypěstoval myrobalánové podnože na očkování, v mém okolí roste spousta divokých myrobalánů, myslíte že by šlo nasbírat pecky napadané pod strom a po následné startifikaci a výsevu je takhle použít?

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Rony (1072) - xxx.xxx.12.162 (?)
10.12.2013 16:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mne nejlépe vyškolily myši jak stratifikovat. Na dvoře natahaly pod kovovou bednu na nízkých nožkách (taková průmyslová paleta) asi půl kila lískových ořechů. A když jsem paletu odklízel, tak jsem měl nejméně 50 kusů sazenic s krátkým kůlovým kořenem. Část jsem přesadil a těšil se jak rostou a poté jsem je rozdal jako sazenice. Líska to byla velkopoldá. Prostě ořechy byly položeny na hlíně ve vlhku a stínu (úzká mezera) a nějakému mrazu vystavěny a šechny praskly a zavrtaly se kořínkem do země a nahodily i nějaký krátký vršek.

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Mimmo (1794) - xxx.xxx.65.132 (?)
10.12.2013 18:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

K mandlím: koupil jsem nedávno hrst zahraničních mandlí ve skořápce. Byly evidentně loňské se seschlými jádry. Ponořil jsem je bez vyloupání na 4 dny do vody a pak jsem je dal do ledničky. Většina z nich už po měsíci vyklíčila. Letošní mandle by asi klíčily o něco později.

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


rosti&slavik (1016) - xxx.xxx.179.38 (?)
10.12.2013 21:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

host - xxx.xxx.11.146-ano samozřejmě.Pokud jste chtěl na jaře zasadit pecky, jadra myrobalánu, se stratifikací by bylo třeba začít co nejdříve.Já jsem si letos schoval pecky broskví, a zelené rengloty-už se stratifikují v půdě.Před mrazy je budu muset zabezpečit ať už přikrývkou, nebo je přesunu do sklepa, do vlhkého písku.

Pane Mimmo jaké zkušenosti máte s kupovanými mandlemi, jako podnožemi?A copak na ně budete očkovat-broskve?Nebo je vysejete pro výrobu podnoží, nebo jako plodící stromky?

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Mimmo (1794) - xxx.xxx.65.132 (?)
11.12.2013 20:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Názor k mandloňovým podnožím: nestandardní osivo je vždycky maličko rizikové. Používám proto hlavně typové broskvomandle BMVA. Na nestandardní mandloňové podnoži mám jen jeden stromek (mandloň). Ze zkušeností známých však mohu potvrdit, že se nestandardní mandloně uplatní i pod meruňky a broskvoně i do sušší a do vápenaté půdy. Výhodou je také odolnost proti půdní únavě. Nevýhodou je nižší odolnost k silným mrazům  a jílu. Mému sousedovi odešla meruňka na mandloni asi vlivem jílovité půdy. Na jihu Evropy jsem viděl meruňky na švestce (ne na mandloni) - asi také z důvodu výskytu jílu. Na naší teplejší zahradě nebývají silné mrazy (pod -18) - zkusím na podnože naočkovat mandloně, broskvoně i meruňky. Pro mou chladnější zahradu budu očkovat úplně dole - možnost přihrnutí.

Obrázky:
Mandle - předčasně vyklíčené v prosinci 2013
Mandle - předčasně vyklíčené v prosinci 2013
Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.41.143 (?)
13.2.2014 14:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dnes jsem ukončil stratifikaci při myrobalánu, Oulinské a meruňce. Jabloně (Kardinál, Krasokvět) a hrušně (Pastornice, planá) ještě nechávam, protože ještě "spí". Testoval jsem jadrá, tak jsou bílé.  Z jadrovin iba Boscova vyklíčila nejdřív. Klíčivost 45%, nepředpokládám už nárůst. Myrobalán měl klíčivost 90%, Oulinská 65% a meruňka 70%. Stratifikační bedny jsem zakládal v půlce října.

Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2, 3, 4   
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Očkování8718.6.201925601
Mšice na švestkách a rynglích postřik2117.6.20192177
Proliferace a metlovitost výhonů na slivoni 617.6.2019458
Slivoň213.6.2019178
Přehuštění koruny1013.6.2019883
Švestka, choroba plodů 912.6.2019704
Choroba švestky1111.6.20191061
Postřik proti puchrovitosti 2019510.6.20191127
Obaleč švestkový 2019 129.6.20191452
Slivka "Althana"46.6.2019544
Usychající konce větví u slivoně 33.6.2019513
Odrůda Montfortská131.5.2019118
Ringlota zelena-rada 330.5.2019509
Nerezana slivka 930.5.2019893
Mirabelka - kedy strihat 529.5.2019533
Kolko vydrzi slivka? 427.5.2019597
Černé tečky na ještě zelených plodech527.5.2019509
Radikální řez "špendlíku" 826.5.2019844
špendlíky23725.5.2019265080
Zkušenosti se zahradnictvím Limbach3125.5.201916179
TopTaste?18722.5.2019178085
Nancyská mirabelka 421.5.2019475
Bellamira - opad listov a plodov 421.5.20192759
Mšice a dierkovitost listov - Hanita 221.5.2019386
Je slivka Toptaste samoopelivá?2419.5.20198279
Choroba listu nebo škůdce na švestce 719.5.2019947
Goldgau, Gäugold 417.5.2019346
Nancyska mirabelka - ako a kedy rezať? 317.5.2019546
Ulomené větve na mladém stromku 715.5.2019753
Slivoně - monilioza 713.5.2019922
Katinka, Hanita, nebo úplně jiná švestka?912.5.20192482
hybrid švestkomeruňka13411.5.2019202128
Jofela 10610.5.201937334
Typhlodromus pyri349.5.201924435
Probírka plodů u mladých slivoní27.5.2019305
Postřik na pilatku1006.5.201943097
Oskeruše185.5.201910750
Zahradnictví Na Zázvorce (Tatobity)14030.4.2019138757
Moravka šljiva 330.4.2019468
Topfirst poskozeni mrazem?729.4.2019615
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Chov pstruhov6:46
Chov pstruhov17.6.2019
Chov pstruhov17.6.2019
Chov pstruhov17.6.2019
Chov pstruhov17.6.2019
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2019
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů