Stratifikace peckovin



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
               
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1406) - 179.2 (?) 
16.4.2017 15:43

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem.S pozdravem Karel Hajda.

Osobně si myslím, že se takhle hned pozná odborník... lehkým poklepem na hranu velkým kladivemyesenlightenedwink.To jen na zasmání, a doufám, že i p.Hajda vezme můj neospraveditelně chytlavý ton v tom lepším slova smysle.

1)Ale abych raději přešel k k tomu, čemu jsem prvně směřoval, a to... Jak jsem si zajistil materiál pro letošní očkování.Jednak jsem použil pecky z naší (zelené)rengloty, pak broskvoňové pecky z Krasavy a Suncrestu, což jsou pozdně zrající odrůdy, a v případě Krasavy odrůdy bělomasé.Sama odrůda Krasava vznikla z náhodného výběru semenáčků.V neposlední řadě jsem loni chozením z práce domů nosil plody, pecky myrobalánů, na které jsem cestou natrefil u cest a mezí.Nebudu říkat špendlíků, či mirabelek, protože věřím, že to jsou námezní myrobalány, ale vy si tomu říkejte, jak chcete... Takže mám pecky z tří jedinců myrobalánu.Jeden měl obzvláště chutné plody, takže bych o něm uvažoval i jako o adeptovi na donora odrůdových oček.

2)Všechny tyto pecky jsem dal(asi v listopadu) stratifikovat ve vlhkém písku pod povrch zeminy, a zasypal.Letos jsem po odhrábnutí zjístil, že všechny typy, druhy pecek byly v jiném stupni vývoje.Myrobalánové malinké pecičky byly v nejpokročilejším stupni narašení.Většina jadérek měla klíčky, z nichž byli jedinci, kteří měli 3-4-5 Cm klíčky.Broskvoňové pecky se probudily také, ale měly klíčky menší.Některé broskvoňové pecky jsem vylouskal ve svěráku.Z mého pohledu, nejlépe dopadly pecky rengloty, protože jsou ještě "zavřené" v pecce, takže ještě budu mít čas je vylouskat.Myrobalánové, a broskvoňové jádra jsem musel už urychleně zapravit do namíchaného substrátu, aby nehrozilo riziko vylomení, zaschnutí naklíčených jáder.

Nyní mám dostatek "materiálu"pro letošní očkování, a budu čekat, co mi z toho "vyleze".Kdo opomenul si zajistit loňské pecky peckovin má možná ještě letos šanci najít pod stromy loňské pecky, a doufat, že z nich něco bude.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                  
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 153.135 (?), 16.12.2017 15:20


Taky jsem téměř opomenul. Ve středu jsem však namočil (na 24h) nalezené suché plody mahalebky a dal jsem je stratifikovat v garáži na okně. Věřím, že v březnu vyklíčí a že výsledné naštepované stromy budou o něco menší než na ptačce.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Jiří 1968 - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1422) - 137.210 (?), 16.12.2017 18:17

Letos jsem měl v plánu vysít pecky mirabelky Nancyské, jenže na jaře všechny květy zmrzly.Místo ní jsem na zkoušku vysel 250 ks pecek mirabelky Miragrande.Před výsevem jsem pecky opral a namočil na 24 hodin do roztoku Sulky (někdy v půli října).Do nízké bonsajové misky jsem namíchal pemzu s kopostem a potěrákovým štěrkem.Na povrch jsem rozložil pecky a zasypal asi 2cm substrátu, pořádně zalil, přes misku přehodil perlinku zahrabal do záhonu a místo označil.Na jaře se ukáže jaká bude úspěšnost (něco shnije, něco přeleží).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 198.185 (?), 10.7.2018 20:04

Dobrý deň, oživím starú tému. Chcem sa opýtať, či je to skutočne až tak veľký problém, ak stratifikáciu začnem povedzme ešte v lete a ukončím ju ešte koncom jesene (podzim)? Chápem, že sa všetci snažia (prečítal som si dnes všetky témy o stratifikácii 10 strán dozadu a ďakujem Vám všetkým za úžasné informácie!!!) to načasovať tak, aby sa stratifikovalo cez zimu a hneď zjari sa mladé semenáče mohli vysadiť na záhon, ale čo ak mi rastliny vyklíčia skôr? Je to na veľkú škodu rastlín, alebo to komplikuje život iba pestovateľovi? To druhé by som ešte skusol. Narazil som na rôzne názory pri prechádzaní tém: 1. že rastliny sa cez zimu vysilia a zahynú, ďalej, 2. že sa budú ťahať za svetlom a budú vytiahnuté a to asi nie je dobré?!?, ďalej, 3. že musia byť v nejakom skleníčku s riadenou klímou, aby prežili zimu. Čo z toho je prosím najrelevantnejšie? 

Som amatér. Chcel by som si výhľadovo vypestovať semenáče čerešne-vtáčnice a tie skúsiť očkovať v lete budúceho roku očkom višne, na višňu by som chcel cez medzištiepenie časom navrúbľovať čerešňu. V literatúre som našiel info, že kôstka čerešne po založení do pôdy vyklíči za 240-270 dní, stratifikácia sa pri takom komplexnom vysvetľovaní, nie v prípade čerešne, spomína iba ako alternatíva, nie nutnosť. Pred troma týždňami som teda na základe týchto info pár kôstiek divých skorých čerešní založil do kelímku so substrátom, do hĺbky tak 2x priemeru kôstky (info z literatúry), pravidelne zavlažoval (ale nie príliš) a nechal na okne, však 240-270 dní je dlhá doba. Po prečítaní tém o stratifikácii na fóre som pochopil, že musím stratifikovať v chlade a vlhku, takže predvčerom, po 3 týždňoch na okne som kelímky so substrátom a vlhčenými kostkami presunul do chladničky, kde je tých 5°C. Jeden kelímok som nechal aj naďalej na okne, na aké-také porovnanie. Ak by stratifikácia čerešní v chladničke prebehla úspešne a trvala povedzme 90-120 dní, semenáče vyklíčia koncom jesene. Do jari ich musím udržať v byte/dome resp. v pivnici - myslíte, že je to veľký problém? To je to, čo ma najviac zaujíma. Dnes som sa po prečítaní ďalších tém rozhodol aj pre záložný plán. Nazbieral som si ďalšiu porciu kôstok a podľa toho ako dlho bude trvať vyklíčenie prvej várky semien, by som načasoval stratifikáciu druhej dávky, aby som semenáče mohol vysadiť na jar... ale to je len záložný plán. Rád by som vedel názory skusenejších, či semenáče vyklíčené už na jeseň majú šancu prežiť zimu a čo preto spraviť, aby sa tak stalo. Vopred Vám ďakujem za cenné informácie. 

Podotázka: Ak sadenice vyklíčia už v jeseni, budú pripravenejšie na očkovanie v lete ako tie čo vyklíčia až na jar, alebo ani nie? Je vôbec reálne mať čerešňu pripravenú na očkovanie v lete budúceho roka? Myrobalán - nie je problém, pochopil som po prečítaní fóra, vyklíči za 60-90 dní a v lete sa dá očkovať, ale čo čerešňa? Srdečne ďakujem. Igor

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?), 10.7.2018 20:41

Sazeničky by neměly vyrašit na podzim. Asi by nepřežily zimu. Doporučuji vysít namočené pecky nyní do země do řádku. V květnu přirozeně vyraší. Pokud je chcete stratifikovat v ledničce, dejte je tam až na podzim. Jinak vyklíčí už v zimě a není to vhodné. Pokud je už v ledničce máte, můžete je vysít venku nenaklíčené na podzim. Vyraší ve vhodnou dobu na jaře. Sazeničky mladší než jeden rok se špatně očkují. Musel byste hodně hnojit, zalévat a okopávat, aby byly sazeničky do září vhodné k očkování. Štěpování "nití" není efektivní. Je to spíš experiment.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 198.185 (?), 10.7.2018 21:51

Mimmo, ďakujem! Možno ich skúsim nechať v chladničke 1,5 - 2 mesiace, aby sa čiastočne stratifikovali, ale ešte nevyklíčili. Možno sa tým niečo nové dozviem? Ak nevyklíčia v chladničke za 2 mesiace, tak v 9. mesiaci ich dám do hriadky, mohlo by byť vonku ešte teplo a prijateľne a cez zimu dokončia proces stratifikácie a hneď ako sa oteplí by mohli vyklíčiť. Ak náhodou vyklíčia za tie 2 mesiace v chladničke - aspoň budem mať odskúšané koľko asi trvá stratifikácia v chladničke a založím podľa toho do chladničky 2. várku, aby vyklíčila až na jar. A samozrejme skúsim o už vyklíčené zabojovať cez zimu v bytových podmienkach  - možno zase niečo odpozorujem. Vysadiť ich teraz do riadku - ak by nakoniec vôbec nevyklíčili, tak mi to neposkytne žiadne nové info. A áno, súhlasím, vtáčnica-višňa-čerešňa je experiment.      

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 10.7.2018 22:25

Semena stratifikuji přes zimu venku v květináči s pískem. Pokud květináč vysypu v únoru až březnu, jsou jadérka povětšinou naklíčená. Růst semenáčků lze urychlit vysetím naklíčených semínek do skleníku. Tak získáte rostlinky s pravými lístky dřív než by venku rozmrzla půda. Včasným pikýrováním, zálivkou a hnojením se dají vypěstovat podnože, které se dají očkovat ještě tentýž rok.
   U třešní a višní to ale velký význam nemá. Jednak ta námaha nestojí za to, je lépe rok počkat. Navíc u tohoto ovoce je lepší vypěstovat kmínek z podnože a odrůdu naštěpovat až v korunce. A toho dosáhnout v roce výsevu asi nejde.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 168.81 (?), 10.7.2018 22:54

No, osivo peckovin jsem nikdy nestratifikoval a nebudu, tak bych do vaší diskuze neměl „kecat“, ale jak vidíte, „kecám“. Mám na to odlišný názor: jestli nepotřebujete semenáčků hodně a zároveň vysokou klíčivost osiva, tak se na milou stratifikaci (skladování osiva atd.) vykašlete a pecky vysejte na záhonek hned. Budete dál bez práce a starostí. A nějaké semenáčky by na jaře vzejít měly.
Záměrně jsem takto sel švestky. Vzešlo cca 10%. Ořešáků cca 70%. Třešně vyrůstají samovolně pod nocležišti ptáků (i jinde). Stratifikaci si zařídí kompletně příroda. Stejně angrešt, rybíz, jeřáb, líska, myrobalán. Pod stromy v sadu zase švestky a jablůňky.
Letos na konci prázdnin zaseju pecky St. Julien tak, že sním s dětmi cca 50 přezrálých plodů a pecky hned „zahrabu na záhonek“. Nepotřebuji 30 a víc semenáčů, ani nechci, bohatě mi postačí 3-4. JG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 11.7.2018 7:06

pecky vysejte na záhonek hned. Budete dál bez práce

To je trochu hra na náhodu. Nevím jak u Vás, mně neochráněná semínka spolehlivě přes zimu sežerou hraboši. Navíc vysetí na záhon není úplně bez práce. Plevel roste rychle.
  Ale je to taky možnost.
  Funguje to u broskvoní. Jejich jádra asi hlodavcům nechutnají, semenáčky často rostou pod samotnými broskvoněmi jen z popasdaných plodů. U třešní tolik ne. Chodívám pro třešňové podnože do starého sadu a to, co vyrůstá pod stromy, bývají odnože od kořenů bez vlastních kořínků. Takže je lepší vypěstovat podnože z vysetých jáder ptáčnic. Pokud možno bělokorých.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 6.58 (?), 11.7.2018 8:41

Rozmýšľam, že asi zostanem nakoniec pri tej stratifikácii v chladničke. Kôstiek založených v substráte v chladničke mám presne 17 ks a nebudem riskovať, že ich požerú myši na záhrade (myši máme). Možno dotiahnem (na skúšku) ten proces stratifikácie v chladničke v prvej várke úplne do konca a aspoň uvidím, čo z toho vyjde. Ak zo 17 ks vyklíči povedzme štvrtina-tretina, tak to budem považovať úspech. V jeseni by som potom už "na istotu" založil druhú várku. Pomohli ste, ďakujem yes . Igor

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika