Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Slivoně > Stratifikace peckovin

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.91.93 (?)
7.11.2018 18:00

Obvykle vysiju jeden řádek a nechám ho do září s občasnou zálivkou nebo odplevelením. Odstraňuji také boční výhony semenáčků. Pokud potřebuji štěpovance, vyberu v září ty nejsilnější semenáčky a ostatní nechám na příští rok. Pokud jsou některé semenáčky na jaře už moc silné i na roubování, ustřihnu je kousek nad zemí a v září očkuji to, co potřebuji. Zastřižené semenáčky se silným kořenem mají brzy krásné rovné a dlouhé výhony skoro všechny. Příliš silná podnož se na očkování nehodí. Proto je někdy znovu zastřihnu a koncem dalšího léta očkuji. Nemusím vyhodit nic. Samozřejmě s dražším osivem (např. mandle a broskvomandle) zacházím šetrněji než s běžnými peckami, které se vyhazují.

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty

Stratifikace peckovin


borax (85) - xxx.xxx.82.71 (?)
21.11.2010 16:15, počet návštěv: 27666
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den.

Otázka zní- jak dlouho trvá stratifikace pecek slivoní (mirabelek a duranciíí).U jabloní jsem se tu dočetl- 100 dní.Je to u peckovin stejné??Pecky mám uloženy v lednici, v písku.

Následná otázka.Rád bych si stromečky předpěstoval, než je dám na záhon.Kdy je tedy zasadit do truhlíku? V únoru, nebo později...

Připojit reakci   
   

Stratifikace peckovin


Rony (1077) - xxx.xxx.175.250 (?)
21.11.2010 17:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Předně musím poznamenat, že stratifikace není až tak nutná. Dá se téhož účelu dosáhnout přímým výsevem do půdy a to tak, že se semneno co nejdříve po vypeckovaní namočíme a pak zasejeme u slivoní 3 cm do hloubky. Hloubka je důležitá. Taky pecku narušíme na kraji pilníkem, bruskou nebo mírně narušíme mezi čelistěmi svěráku. Pokud stratifikujeme v písku a chladu, tak u slivoní 120 až 150 dní.

V. Urban, Škola ovocnáře.

Připojit reakci
      

Stratifikace peckovin


Milan Fiala (196) - xxx.xxx.95.236 (?)
8.3.2011 20:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nazdarek chcem sa spitat či sa daju visadit pecky slivky teraz zakupene try tyždne volne vysušene na noinach nemam stim skusenost.
Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


vyslouzil (16764) - xxx.xxx.65.50 (?)
8.3.2011 21:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vysadit se dají (spíš vysít), otázkou je, zda vyklíčí. Půjde nejspíš o plody z jižní polokoule, kde nyní končí léto.  Pokud stihnou stratifikovat,  vyklíčí později.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.61.106 (?)
8.3.2011 22:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Není správné pecky sušit, třeba u broskví nesmí vůbec vysychat. Od těch sliv by je hned zasadil do květníků a umístil ven. U některých druhů pecky mohou přeléhat do dalšího roku, běžné např. u dřínu - Cornus mas. 0.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.235.249 (?)
9.3.2011 0:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak rozhodně se dají vysít, ale nejspíš nevyklíčí, pokud ano tak příští rok. Ideální je na podzim přímo na místo kde chcete stromek mít.

Připojit reakci
            

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.221.155 (?)
15.1.2012 15:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jen takový postřeh ke stratifikaci slivoní.

Během šesti let jsem zkoušel vysévat různé pecky myrobalánů, zelených, wangenheimovy, durancií a broskví, ale vždy bez úspěchu. Výsledkem bylo několik málo vyklíčených semen, třeba 5 ze sta pecek. Upozorňuju že jsem stratifikoval různě: v chladničce v perlitu a rašelině, přímo v záhoně(podzimní výsev) nebo ve skleníku v květináči s pískem a td. V záhoně mi např nevyklíčilo téměř nic, nebo myrobalány klíčily v průběhu asi 3 let postupně.  Proč? Většina problémů s neklíčivými peckami je způsbena nedostatečným nabobtnání semene, případně houbovými chorobami. Pecka je totiž pro vodu špatně propustná a jak je známo, stratifikace probíhá pouze za vlhka! Enzymatické změny proběhnou pouze v nabobtnalém semeni. Můžete mít suchá semena v lednici třeba rok a stejně klíčit nebudou. Podobné je to se semeny ve vlhkém materiálu, jehož vlhkost ale nepronikne peckou k jádru. V takovém případě následuje zklamání z neklíčících pecek a další rok ztrátu času.

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem. Uslišíte typický zvuk prasknutí v místě spoje dvou polovin pecky. Jádro přitom zůstane nepoškozeno. Jádro má ještě hnědý tenký obal, který ale nepředstavuje pro vodu prakticky žádnou bariéru. Semena stačí vylouskat někdy kolem vánoc a uložit je do chladničky s nějakým vlhkým substrátem, např perlitem a rašelinou. Důležitým bodem zde je také chemické ošetření. Jádra by mohla v průběhu stratifiakce uhnít, nebo by uhnil pouze klíček, což je také špatné. Zkoušel jsem zatím jen ridomil gold a zdá se že funguje dobře, ale v nabídce jsou i jiné fungicidy, jako previcour, bavistin, fundazol, champion, a td. Semena by se měla občas v sáčku provětrat otevřením, lehkým promícháním a kontrolovat jejich zdrav. stav. Chemické ošetření je důležité i při samotném výsevu, klíčící semena jsou náchylná k různým fusáriím a jiným houbovým chorobám, způsobujícím padání klíčících rostlin.

Jádra takto ošetřená se rychle zvětší příjmem vody a po určité době počnou sama klíčit už v lednici. Uvádí se že peckoviny chtějí až 110 dní stratifikace, ale semena mohou začít klíčit i dříve. Je možné je vysít přímo do půdy na jaře, je -li kvalitní,  ale mě osobně se to moc neosvědčilo, protože na valašsku jsou těžké jílovité půdy, na jaře často rozbahněné a studené. Výsev do truhlíku je jistotou, jakkoliv i docela piplačkou. Lépe se vyhnout substrátům obsahujícím pařeništní zem, nebo jíl. Jako ideál se mi zdá substrát na bázi rašeliny s pískem či perlitem.

Takto ošetřená semena klíčí prakticky všechna a vyrovnaně. Pecka(obal) je totiž určitým regulátorem klíčivosti, zajišťujícím klíčení postupně v průběhu více let. Jistým řešením je i tzv. skarifikace, tedy mechanické narušení pecky třeba pilníkem, ale vylouskáním se zbavíte pecky úplně a efektivita je pak maximální.

Stratifikace přitom probíhá při teplotách nad nulou a promrzání pro ni není rozhodující.

Letos jsem takto zkoušel pouze durancie, se kterými jsem ale měl doposud největší problémy. Semena v teple na okně vzešla rychle, stratifikování probíhalo od pol. října do vánoc.

 

S pozdravem Karel Hajda.

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.58.114 (?)
15.1.2012 16:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dřív jsem rozbíjel pecky také údery kladívka, ale těžko se odhaduje síla úderu a mnohá jádra byla poškozená nebo rozdrcená. Nyní používám běžný hobby svěrák připevněný na desku pracovního ponku, jehož sevření se dá velmi plynule a hlavně s citem a pomalu stupňovat až pecka pukne. Jadérka jsou tímto způsobem naprosto nepoškozená. A abych je pak nehledal spadené mezi drtí z pecek všude možně na zemi po dílně, tak hlavu svěráku před každým stiskem obalím kusem hadry, z níž pak jádra snadno vyberu. 

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


vyslouzil (16764) - xxx.xxx.65.50 (?)
15.1.2012 16:58
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já tedy stratifikuji pecky celé, nevylouskané smíchané s pískem v květináči, který je po okraj zasazený v záhoně přes celou zimu. Pecky vylouskám až na jaře - ne kladivem, ale ve svěráku. Již při louskání bývají jádra mírně naklíčená, ty vysévám do truhlíku. Úspěšnost je pak asi 60%, některé pecky jsou prázdné, v dalších jádra shnilá, další nenaklíčená
 . Je pravda, že se mi párkrát stalo, že některá semena vyklíčila v odloženém truhlíku až další rok. Ale peckou to nejspíš nebylo, protože se jednalo o vedle slivoní i o jádroviny.

Připojit reakci
                  

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.221.155 (?)
15.1.2012 18:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Svěrák jsem používal na třešně, protože tato malá semena je opravdu problém rozbít kladivem bez poškození jádra, ale kladivo se mi zdá opravdu rychlé řešení u myrošů a slivoní jako jsou durancie či zelené renklody a Wangenheimovy. svěrák je určitě jistější způsob. Ono již při louskání před stratifikací se ukáže, že nějaká semena jsou bez jádra, např. Jsou prostě hluchá.  S jádrovinama jsem naopak problémy nikdy neměl a co nevyklíčilo, bylo nejspíš shnilé. To je ale tím že jádroviny nemají tu tvrdou skořápku. 

60% není špatné, ale mě to po zkušenosti s vylouskanými jádry připadá, že je možné touto metodou dosáhnout téměř 100% klíčivosti.  jak jsem psal, závisí to na vlhkosti a ta je přímo závislá na propustnosti skořápky. Za sucha se inhibitorů klíčení nezbavíme. Ono totiž i když se vám podaří stratifikovat celé pecky, je klíčení ve finále směsí klíčících jader a skořápek. Tyto totiž ještě před růstem kořene puknou pod tlakem bobtnajících a zvětšujících se děložních lístků.

Karel Hajda

Připojit reakci
                     

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.95.84 (?)
16.1.2012 20:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Semena peckovin potřebují velmi různou dobu stratifikace při teplotách něco málo nad nulou (2-7st.) a při rozumné vlhkosti. Doba stratifikace zralých pecek je u každého druhu a odrůdy typická. Nejdelší je u broskvoní. Pokud jsou broskvoňové pecky venku (a ne hluboko zakopané v bedně), v průběhu zimy neuplyne celých 150-180 dní při správné teplotě a pecky přeleží. Při správné teplotě a vlhkosti se pecky samy "odemknou" po uplynutí stratifikační doby. Nejde o prasknutí, ale o přirozené povolení švu. Myrobalány mi v ledničce vyklíčily už o Vánocích (60 dní), pak mandle, třešně, švestky, ale broskve se otevřou až v březnu. Zato skoro všechny. Louskání urychlí klíčení špatně stratifikovaných pecek. Při nadměrné vlhkosti jádra vyhnijí. Pecky, které klíčí moc brzy, by se měly skladovat méně důsledně (nebo rovnou vysít), aby klíčily až na jaře.

Připojit reakci
                        

Stratifikace peckovin


Paľo. (1739) - xxx.xxx.147.5 (?)
17.1.2012 9:24
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Nadväzujem na p.Mimma: Nalúsknutie tvrdých kôstok pomocou zveráka je dobrá vec, robil som to tak u mandloní. Problém s klíčením po predchádzajúcej stratifikácii je naozaj individuálny u každého botanického druhu. Napr. semienka veľkoplodého viniča zo supermarketu mi parádne stratifikovali už za pár týždňov vo vlhkom mikroténovom sáčku v chladničke pri 0 až +2. Vo vlhkom perlite v teple pod fóliou potom vyklíčili takmer všetky. Problémy sú s klíčením semienok oskoruší.

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Mikeš13 (1789) - xxx.xxx.0.148 (?)
10.3.2013 21:05
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Stratifikuji pecky venku v písku i v půdě a teď už pár týdnů nacházím hodně pecek pod stromem zelné renklódy, kde je stačí trochu nohou rozhrnout a hodně už jich je puklých a jádra jsou naklíčená. Sadím je do vnitřních i venkovních prostor.

Obrázky:




Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.155.105 (?)
8.9.2013 19:52
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, chtěla bych poradit jak si vypěstovat z pecky mandlovníku, který jsem si přivezla z Mallorky rostlinku. Chtěla bych trošu vysvětlit co je stratifikace a jak mám postupovat. Děkuji mockrát!!

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.11.146 (?)
10.12.2013 16:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdrvím, rád bych si vypěstoval myrobalánové podnože na očkování, v mém okolí roste spousta divokých myrobalánů, myslíte že by šlo nasbírat pecky napadané pod strom a po následné startifikaci a výsevu je takhle použít?

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Rony (1077) - xxx.xxx.12.162 (?)
10.12.2013 16:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mne nejlépe vyškolily myši jak stratifikovat. Na dvoře natahaly pod kovovou bednu na nízkých nožkách (taková průmyslová paleta) asi půl kila lískových ořechů. A když jsem paletu odklízel, tak jsem měl nejméně 50 kusů sazenic s krátkým kůlovým kořenem. Část jsem přesadil a těšil se jak rostou a poté jsem je rozdal jako sazenice. Líska to byla velkopoldá. Prostě ořechy byly položeny na hlíně ve vlhku a stínu (úzká mezera) a nějakému mrazu vystavěny a šechny praskly a zavrtaly se kořínkem do země a nahodily i nějaký krátký vršek.

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.65.132 (?)
10.12.2013 18:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

K mandlím: koupil jsem nedávno hrst zahraničních mandlí ve skořápce. Byly evidentně loňské se seschlými jádry. Ponořil jsem je bez vyloupání na 4 dny do vody a pak jsem je dal do ledničky. Většina z nich už po měsíci vyklíčila. Letošní mandle by asi klíčily o něco později.

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


rosti&slavik (1016) - xxx.xxx.179.38 (?)
10.12.2013 21:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

host - xxx.xxx.11.146-ano samozřejmě.Pokud jste chtěl na jaře zasadit pecky, jadra myrobalánu, se stratifikací by bylo třeba začít co nejdříve.Já jsem si letos schoval pecky broskví, a zelené rengloty-už se stratifikují v půdě.Před mrazy je budu muset zabezpečit ať už přikrývkou, nebo je přesunu do sklepa, do vlhkého písku.

Pane Mimmo jaké zkušenosti máte s kupovanými mandlemi, jako podnožemi?A copak na ně budete očkovat-broskve?Nebo je vysejete pro výrobu podnoží, nebo jako plodící stromky?

Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.65.132 (?)
11.12.2013 20:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Názor k mandloňovým podnožím: nestandardní osivo je vždycky maličko rizikové. Používám proto hlavně typové broskvomandle BMVA. Na nestandardní mandloňové podnoži mám jen jeden stromek (mandloň). Ze zkušeností známých však mohu potvrdit, že se nestandardní mandloně uplatní i pod meruňky a broskvoně i do sušší a do vápenaté půdy. Výhodou je také odolnost proti půdní únavě. Nevýhodou je nižší odolnost k silným mrazům  a jílu. Mému sousedovi odešla meruňka na mandloni asi vlivem jílovité půdy. Na jihu Evropy jsem viděl meruňky na švestce (ne na mandloni) - asi také z důvodu výskytu jílu. Na naší teplejší zahradě nebývají silné mrazy (pod -18) - zkusím na podnože naočkovat mandloně, broskvoně i meruňky. Pro mou chladnější zahradu budu očkovat úplně dole - možnost přihrnutí.

Obrázky:
Mandle - předčasně vyklíčené v prosinci 2013
Mandle - předčasně vyklíčené v prosinci 2013
Připojit reakci
                           

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.41.143 (?)
13.2.2014 14:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dnes jsem ukončil stratifikaci při myrobalánu, Oulinské a meruňce. Jabloně (Kardinál, Krasokvět) a hrušně (Pastornice, planá) ještě nechávam, protože ještě "spí". Testoval jsem jadrá, tak jsou bílé.  Z jadrovin iba Boscova vyklíčila nejdřív. Klíčivost 45%, nepředpokládám už nárůst. Myrobalán měl klíčivost 90%, Oulinská 65% a meruňka 70%. Stratifikační bedny jsem zakládal v půlce října.

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


galloway pippin (1398) - xxx.xxx.179.2 (?)
16.4.2017 15:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem.S pozdravem Karel Hajda.

Osobně si myslím, že se takhle hned pozná odborník... lehkým poklepem na hranu velkým kladivemyesenlightenedwink.To jen na zasmání, a doufám, že i p.Hajda vezme můj neospraveditelně chytlavý ton v tom lepším slova smysle.

1)Ale abych raději přešel k k tomu, čemu jsem prvně směřoval, a to... Jak jsem si zajistil materiál pro letošní očkování.Jednak jsem použil pecky z naší (zelené)rengloty, pak broskvoňové pecky z Krasavy a Suncrestu, což jsou pozdně zrající odrůdy, a v případě Krasavy odrůdy bělomasé.Sama odrůda Krasava vznikla z náhodného výběru semenáčků.V neposlední řadě jsem loni chozením z práce domů nosil plody, pecky myrobalánů, na které jsem cestou natrefil u cest a mezí.Nebudu říkat špendlíků, či mirabelek, protože věřím, že to jsou námezní myrobalány, ale vy si tomu říkejte, jak chcete... Takže mám pecky z tří jedinců myrobalánu.Jeden měl obzvláště chutné plody, takže bych o něm uvažoval i jako o adeptovi na donora odrůdových oček.

2)Všechny tyto pecky jsem dal(asi v listopadu) stratifikovat ve vlhkém písku pod povrch zeminy, a zasypal.Letos jsem po odhrábnutí zjístil, že všechny typy, druhy pecek byly v jiném stupni vývoje.Myrobalánové malinké pecičky byly v nejpokročilejším stupni narašení.Většina jadérek měla klíčky, z nichž byli jedinci, kteří měli 3-4-5 Cm klíčky.Broskvoňové pecky se probudily také, ale měly klíčky menší.Některé broskvoňové pecky jsem vylouskal ve svěráku.Z mého pohledu, nejlépe dopadly pecky rengloty, protože jsou ještě "zavřené" v pecce, takže ještě budu mít čas je vylouskat.Myrobalánové, a broskvoňové jádra jsem musel už urychleně zapravit do namíchaného substrátu, aby nehrozilo riziko vylomení, zaschnutí naklíčených jáder.

Nyní mám dostatek "materiálu"pro letošní očkování, a budu čekat, co mi z toho "vyleze".Kdo opomenul si zajistit loňské pecky peckovin má možná ještě letos šanci najít pod stromy loňské pecky, a doufat, že z nich něco bude.

Připojit reakci
                  

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.153.135 (?)
16.12.2017 15:20
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)


Taky jsem téměř opomenul. Ve středu jsem však namočil (na 24h) nalezené suché plody mahalebky a dal jsem je stratifikovat v garáži na okně. Věřím, že v březnu vyklíčí a že výsledné naštepované stromy budou o něco menší než na ptačce.

Připojit reakci
                     

Stratifikace peckovin


Jiří 1968 (1198) - xxx.xxx.137.210 (?)
16.12.2017 18:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letos jsem měl v plánu vysít pecky mirabelky Nancyské, jenže na jaře všechny květy zmrzly.Místo ní jsem na zkoušku vysel 250 ks pecek mirabelky Miragrande.Před výsevem jsem pecky opral a namočil na 24 hodin do roztoku Sulky (někdy v půli října).Do nízké bonsajové misky jsem namíchal pemzu s kopostem a potěrákovým štěrkem.Na povrch jsem rozložil pecky a zasypal asi 2cm substrátu, pořádně zalil, přes misku přehodil perlinku zahrabal do záhonu a místo označil.Na jaře se ukáže jaká bude úspěšnost (něco shnije, něco přeleží).

Připojit reakci
   

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.198.185 (?)
10.7.2018 20:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý deň, oživím starú tému. Chcem sa opýtať, či je to skutočne až tak veľký problém, ak stratifikáciu začnem povedzme ešte v lete a ukončím ju ešte koncom jesene (podzim)? Chápem, že sa všetci snažia (prečítal som si dnes všetky témy o stratifikácii 10 strán dozadu a ďakujem Vám všetkým za úžasné informácie!!!) to načasovať tak, aby sa stratifikovalo cez zimu a hneď zjari sa mladé semenáče mohli vysadiť na záhon, ale čo ak mi rastliny vyklíčia skôr? Je to na veľkú škodu rastlín, alebo to komplikuje život iba pestovateľovi? To druhé by som ešte skusol. Narazil som na rôzne názory pri prechádzaní tém: 1. že rastliny sa cez zimu vysilia a zahynú, ďalej, 2. že sa budú ťahať za svetlom a budú vytiahnuté a to asi nie je dobré?!?, ďalej, 3. že musia byť v nejakom skleníčku s riadenou klímou, aby prežili zimu. Čo z toho je prosím najrelevantnejšie? 

Som amatér. Chcel by som si výhľadovo vypestovať semenáče čerešne-vtáčnice a tie skúsiť očkovať v lete budúceho roku očkom višne, na višňu by som chcel cez medzištiepenie časom navrúbľovať čerešňu. V literatúre som našiel info, že kôstka čerešne po založení do pôdy vyklíči za 240-270 dní, stratifikácia sa pri takom komplexnom vysvetľovaní, nie v prípade čerešne, spomína iba ako alternatíva, nie nutnosť. Pred troma týždňami som teda na základe týchto info pár kôstiek divých skorých čerešní založil do kelímku so substrátom, do hĺbky tak 2x priemeru kôstky (info z literatúry), pravidelne zavlažoval (ale nie príliš) a nechal na okne, však 240-270 dní je dlhá doba. Po prečítaní tém o stratifikácii na fóre som pochopil, že musím stratifikovať v chlade a vlhku, takže predvčerom, po 3 týždňoch na okne som kelímky so substrátom a vlhčenými kostkami presunul do chladničky, kde je tých 5°C. Jeden kelímok som nechal aj naďalej na okne, na aké-také porovnanie. Ak by stratifikácia čerešní v chladničke prebehla úspešne a trvala povedzme 90-120 dní, semenáče vyklíčia koncom jesene. Do jari ich musím udržať v byte/dome resp. v pivnici - myslíte, že je to veľký problém? To je to, čo ma najviac zaujíma. Dnes som sa po prečítaní ďalších tém rozhodol aj pre záložný plán. Nazbieral som si ďalšiu porciu kôstok a podľa toho ako dlho bude trvať vyklíčenie prvej várky semien, by som načasoval stratifikáciu druhej dávky, aby som semenáče mohol vysadiť na jar... ale to je len záložný plán. Rád by som vedel názory skusenejších, či semenáče vyklíčené už na jeseň majú šancu prežiť zimu a čo preto spraviť, aby sa tak stalo. Vopred Vám ďakujem za cenné informácie. 

Podotázka: Ak sadenice vyklíčia už v jeseni, budú pripravenejšie na očkovanie v lete ako tie čo vyklíčia až na jar, alebo ani nie? Je vôbec reálne mať čerešňu pripravenú na očkovanie v lete budúceho roka? Myrobalán - nie je problém, pochopil som po prečítaní fóra, vyklíči za 60-90 dní a v lete sa dá očkovať, ale čo čerešňa? Srdečne ďakujem. Igor

Připojit reakci
      

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.91.93 (?)
10.7.2018 20:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Sazeničky by neměly vyrašit na podzim. Asi by nepřežily zimu. Doporučuji vysít namočené pecky nyní do země do řádku. V květnu přirozeně vyraší. Pokud je chcete stratifikovat v ledničce, dejte je tam až na podzim. Jinak vyklíčí už v zimě a není to vhodné. Pokud je už v ledničce máte, můžete je vysít venku nenaklíčené na podzim. Vyraší ve vhodnou dobu na jaře. Sazeničky mladší než jeden rok se špatně očkují. Musel byste hodně hnojit, zalévat a okopávat, aby byly sazeničky do září vhodné k očkování. Štěpování "nití" není efektivní. Je to spíš experiment.

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.198.185 (?)
10.7.2018 21:51
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mimmo, ďakujem! Možno ich skúsim nechať v chladničke 1,5 - 2 mesiace, aby sa čiastočne stratifikovali, ale ešte nevyklíčili. Možno sa tým niečo nové dozviem? Ak nevyklíčia v chladničke za 2 mesiace, tak v 9. mesiaci ich dám do hriadky, mohlo by byť vonku ešte teplo a prijateľne a cez zimu dokončia proces stratifikácie a hneď ako sa oteplí by mohli vyklíčiť. Ak náhodou vyklíčia za tie 2 mesiace v chladničke - aspoň budem mať odskúšané koľko asi trvá stratifikácia v chladničke a založím podľa toho do chladničky 2. várku, aby vyklíčila až na jar. A samozrejme skúsim o už vyklíčené zabojovať cez zimu v bytových podmienkach  - možno zase niečo odpozorujem. Vysadiť ich teraz do riadku - ak by nakoniec vôbec nevyklíčili, tak mi to neposkytne žiadne nové info. A áno, súhlasím, vtáčnica-višňa-čerešňa je experiment.      

Připojit reakci
            

Stratifikace peckovin


vyslouzil (16764) - xxx.xxx.92.38 (?)
10.7.2018 22:25
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Semena stratifikuji přes zimu venku v květináči s pískem. Pokud květináč vysypu v únoru až březnu, jsou jadérka povětšinou naklíčená. Růst semenáčků lze urychlit vysetím naklíčených semínek do skleníku. Tak získáte rostlinky s pravými lístky dřív než by venku rozmrzla půda. Včasným pikýrováním, zálivkou a hnojením se dají vypěstovat podnože, které se dají očkovat ještě tentýž rok.
   U třešní a višní to ale velký význam nemá. Jednak ta námaha nestojí za to, je lépe rok počkat. Navíc u tohoto ovoce je lepší vypěstovat kmínek z podnože a odrůdu naštěpovat až v korunce. A toho dosáhnout v roce výsevu asi nejde.

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.168.81 (?)
10.7.2018 22:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No, osivo peckovin jsem nikdy nestratifikoval a nebudu, tak bych do vaší diskuze neměl „kecat“, ale jak vidíte, „kecám“. Mám na to odlišný názor: jestli nepotřebujete semenáčků hodně a zároveň vysokou klíčivost osiva, tak se na milou stratifikaci (skladování osiva atd.) vykašlete a pecky vysejte na záhonek hned. Budete dál bez práce a starostí. A nějaké semenáčky by na jaře vzejít měly.
Záměrně jsem takto sel švestky. Vzešlo cca 10%. Ořešáků cca 70%. Třešně vyrůstají samovolně pod nocležišti ptáků (i jinde). Stratifikaci si zařídí kompletně příroda. Stejně angrešt, rybíz, jeřáb, líska, myrobalán. Pod stromy v sadu zase švestky a jablůňky.
Letos na konci prázdnin zaseju pecky St. Julien tak, že sním s dětmi cca 50 přezrálých plodů a pecky hned „zahrabu na záhonek“. Nepotřebuji 30 a víc semenáčů, ani nechci, bohatě mi postačí 3-4. JG

Připojit reakci
                  

Stratifikace peckovin


vyslouzil (16764) - xxx.xxx.92.38 (?)
11.7.2018 7:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

pecky vysejte na záhonek hned. Budete dál bez práce

To je trochu hra na náhodu. Nevím jak u Vás, mně neochráněná semínka spolehlivě přes zimu sežerou hraboši. Navíc vysetí na záhon není úplně bez práce. Plevel roste rychle.
  Ale je to taky možnost.
  Funguje to u broskvoní. Jejich jádra asi hlodavcům nechutnají, semenáčky často rostou pod samotnými broskvoněmi jen z popasdaných plodů. U třešní tolik ne. Chodívám pro třešňové podnože do starého sadu a to, co vyrůstá pod stromy, bývají odnože od kořenů bez vlastních kořínků. Takže je lepší vypěstovat podnože z vysetých jáder ptáčnic. Pokud možno bělokorých.

Připojit reakci
                     

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.6.58 (?)
11.7.2018 8:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Rozmýšľam, že asi zostanem nakoniec pri tej stratifikácii v chladničke. Kôstiek založených v substráte v chladničke mám presne 17 ks a nebudem riskovať, že ich požerú myši na záhrade (myši máme). Možno dotiahnem (na skúšku) ten proces stratifikácie v chladničke v prvej várke úplne do konca a aspoň uvidím, čo z toho vyjde. Ak zo 17 ks vyklíči povedzme štvrtina-tretina, tak to budem považovať úspech. V jeseni by som potom už "na istotu" založil druhú várku. Pomohli ste, ďakujem yes . Igor

Připojit reakci
                        

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.168.81 (?)
11.7.2018 17:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Samozřejmě vůbec nezpochybňuji to, co píše pan doktor Vysloužil. Chtěl jsem ale připomenout, že k vypěstování podnože semenáčku mohou vést různé cesty. Každá má svá „úskalí“ (pečlivost, pracnost, spolehlivost). Zahrádkář si pak vybere tu, která jeho možnostem, potřebě, chuti, lépe vyhovuje. Tak jako si vybral pan Igor. JG

Připojit reakci
   

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.198.185 (?)
31.10.2018 20:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Urobil som pokus - stratifikáciu kôstok čerešne. Dňa 9.7.2018 som založil do chladničky na stratifikáciu celkom 17 kôstok čerešne vtáčnice. Vedierko č. 1 (od jogurtu), s otvormi na dne pre odtok vody - 9 ks kôstok, vedierko č. 2, tiež s otvormi - 5 ks kôstok, 1 veľký téglik od jogurtu s otvormi na dne - 3 ks kôstok čerešne. Kôstky som dal do navlhčeného rašelinového substrátu - "substrát pre izbové rastliny s hnojivom" do hĺbky asi 2x priemer kôstky. Udržiaval som substráty vlhké, nie príliš mokré. V chladničke pri 5 °C som vedierka a kelímok držal v šuplíku na zeleninu, nezakryté, občas som povrch substrátu jemne prehrabol prstami, keď začal na povrchu "vymŕzať". Presne po 15 týždňoch (tak to vyšlo, nebol to cieľ) dňa 22.10.2018 som vybral najprv téglik s 3 kostkami a dal ho na okno. Dnes, 31.10.2018 som opatrne rozhrnul substrát a 2 z 3 kôstok sú už naklíčené, klíček je dlhý tak akurát, možno 0,3-0,5 cm? Vedierka od jogurtov som pôvodne chcel nechať ešte dlhšie v chladničke, aby som si urobil pokus aká je optimálna doba stratifikácie, keby náhodou 15 týždňov nestačilo... ale keďže to stačilo vedierka už sú tiež vonku. Jednu extra várku kôstok (3 ks) som si nechal aj na jesennú stratifikáciu, tie som založil v tégliku od jogurtu do chladničky 11.10.2018...tak ak budem uvažovať tých 15 týdňov chladničke čo sa mi teraz osvedčilo, tak 24.1.2019 by som ich mohol vytiahnuť. Možno by stačilo aj menej ako 15 týždňov v chladničke, ktovie?!? Uvidím ešte či vyklíčia kôstky vo vedierkach a aká bude úmrtnosť cez zimu. Igor

Připojit reakci
      

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.212.49 (?)
31.10.2018 21:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V lednu!!, kdy nebyly mrazy jsem odkryl pod myrobalány trávu a našel několik pecek, které měli už 2cm klíčky. cheeky  Třešně heart  budou na tom určitě stejně. U řeky jsou to nejbujnější ovocné dřeviny, za sezonu z kostky vyrostou i 1 metr. MH

Připojit reakci
      

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.6.58 (?)
7.11.2018 9:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Doplním: Po vybratí vedierok od jogurtu s kôstkami z chladničky 31.10.2018 (16 týždňov + 2 dni stratifikácie) som ich nechal na okne v izbe a 5.11. sa začalo vo vedierku s 9 kôstkami "čosi" klíčiť, tak som ten substrát rozhrnul a všetky kôstky resp. skontroloval. Zaujímavá je vyššia variabilita stavu tých kôstok ako u súboru s 3 kôstkami. Z 9 založených kôstok som našiel iba 8 ks, 1 zrejme zhnila alebo sa nejak rozložila, proste jej niet, a to som poctivo prehrabal celý substrát. A z ostávajúcich 8 kôstok - 3 kôstky sú stále v štádiu, že kôstka je stále neprasknutá (vyklíčia-nevyklíčia?), u 2 ks je kôstka prasknutá a cez prasklinu vidieť klíčok, ktorý sa ešte len bude tlačiť von a 3 ks vyklíčili - ale tiež ich rast je rozdielny, viac či menej bujný. Je to moja prvá stratifikácia, tak je to pre mňa zaujímavé, aj keď možno pre niekoho je to bežná prax. Prekvapuje ma, že je to až také rôznorodé, čakal som, že to bude vyrovnanejšie, že väčšina kôstok vyklíči a všetky rastlinky si budú viac-menej podobné. Ale nie je to tak. A z tých rastliniek, čo vyrástli z kôstok sa niektoré ťahajú do výšky a lístky zatiaľ neroztvárajú, sú tenké a dlhé, už asi 5-6 cm a iné majú výšku povedzme iba 3 cm a namiesto rastu nahor sa snažia roztvárať lístky, neťahajú sa až tak do výšky, aj stonky sú vizuálne trošku hrubšie oproti tým prvým. Ak budem musieť zo súboru 17 kôstok vybrať najsilnejšie jedince a tie nevyklíčené kôstky, neskoro naklíčené kôstky alebo slabo rastúce rastúce rastlinky považovať za málo životaschopné a teda ich vyradiť, tak tých schopnejších bude fakt iba pár ks. Čakal som, že ich bude o dosť viac. Z môjho pohľadu je tam veľká variabilita, ale to je možno normálne..(?!?) Nabudúce tých kôstok musím založiť na stratifikáciu viac, lebo veľa z nich bude asi nevyhovujúcich. Igor

Připojit reakci
         

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.246.178 (?)
7.11.2018 12:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Generativni potomstvo opylene různým pylem musí být variabilní. To, že je nějaká rostlinka na počátku slabší, není důvod k vyřazení. Naopak, někdy jsou slabší podnože vyhledavané.
Připojit reakci
            

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.6.58 (?)
7.11.2018 13:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mimmo, môžete prosím prezradiť Vaše kritéria pre výber, čo si všímate a hlavne v akom období vyberáte/hodnotíte? Podľa mňa, úplne tá prvá počiatočná fáza vývinu by mohla napovedať najviac, či je niečo životaschopné alebo naopak či je niečo spomalené alebo až neživotaschopné, lebo časom keď sa rastliny rastom povedzme vyrovnajú a tie slabšie doženú tie rýchlejšie rastúce, tak sa zmeny budú dať na nich ťažšie pozorovať. Mýlim sa?

Čerešňa je zväčša cudzoopelivá, tak rozumiem, že potomstvo bude rôznorodé, ale stále sú to kôstky z jedného stromu, žiadna zmes, takže z tohto hľadiska som čakal väčšiu vyrovnanosť, ale možné je asi všetko. Igor

Připojit reakci
               

Stratifikace peckovin


Mimmo (1568) - xxx.xxx.91.93 (?)
7.11.2018 18:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Obvykle vysiju jeden řádek a nechám ho do září s občasnou zálivkou nebo odplevelením. Odstraňuji také boční výhony semenáčků. Pokud potřebuji štěpovance, vyberu v září ty nejsilnější semenáčky a ostatní nechám na příští rok. Pokud jsou některé semenáčky na jaře už moc silné i na roubování, ustřihnu je kousek nad zemí a v září očkuji to, co potřebuji. Zastřižené semenáčky se silným kořenem mají brzy krásné rovné a dlouhé výhony skoro všechny. Příliš silná podnož se na očkování nehodí. Proto je někdy znovu zastřihnu a koncem dalšího léta očkuji. Nemusím vyhodit nic. Samozřejmě s dražším osivem (např. mandle a broskvomandle) zacházím šetrněji než s běžnými peckami, které se vyhazují.

Připojit reakci
                  

Stratifikace peckovin


host - xxx.xxx.6.58 (?)
14.11.2018 7:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mimmo, pred pár dňami (pri 2 pravých listoch) som zakracoval hlavný kolovitý koreň. Rastlinky, zdá sa, túto moju operáciu prežili. Tie rastlinky ktoré rastli bujnejšie mali aj dlhší kolovitý koreň. Vzal som do úvahy Váš príspevok, asi nebudem robiť nejakú prísnu selekciu už teraz - možno až na záver si vysadím niečo z toho, čo sa mi bude javiť ako najlepšie. Oneskorene začínajú klíčiť nejaké ďalšie kôstky, tak ich nechám vyklíčiť a budem pozorovať nakoľko sa neskoršie rastlinky líšia od tých skorších. Ďakujem za technicky popis ako zvýšiť upotrebiteľnosť podnoží, určite sa mi tieto poznatky zídu smiley. Ináč, v chladničke mám založený ešte nejaký miestny žltoplodý myrobalán, takže budem popri čerešniach skúšať aj ten. Igor

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Zahradnictví Na Zázvorce (Tatobity)13820.11.2018124932
Aké má plody podpník St. Julien 3615.11.20184480
Stratifikace peckovin3814.11.201827667
Jofela 10513.11.201829788
Co je to 111.11.2018216
Domácí švestka a Domácí velkoplodá1219.11.201866212
Za kolik prodat slivovici786.11.201875883
výsadba trnek (švestek)65.11.20186525
Lze rozeznat podnož Myrobalán a Wagenheimova?65.11.2018730
Lipnická švestka1793.11.2018122734
Zelená renkloda23.11.2018282
Obrývání, hnojení na podzim431.10.2018451
Čím přihnojit831.10.2018922
Co na osetrenie rezu, po odrezani konara? 330.10.2018392
Goldust 130.10.2018189
Lavina slivoň 229.10.20183253
hybrid švestkomeruňka13225.10.2018189277
Výhon trnky321.10.2018474
Oskeruše1320.10.20188174
Mohu zasadit Stanley do špatné půdy?1418.10.20181457
Angeleno1418.10.20188540
Výška stromů818.10.20181000
Slivoň do vyšší polohy4317.10.20185276
Gabrovská se Bulharům povedla11216.10.201854356
Švestka Topfive2916.10.20187620
Hanita, Haganta, Katinka, Gabrovská, Wangenheim415.10.2018831
Bluma cukrářská514.10.2018651
Očkování5614.10.201816614
Jakou mirabelku6014.10.201834094
Preseknuté korene113.10.2018210
Duranzia zo skolky alebo zo "starej slivky"512.10.2018617
Střih na vnitřní očko1112.10.2018925
Lze roubovat na jednoletý, nebo i dvouletý312.10.2018415
Katinka a Herman ve vysokých polohách411.10.20184178
Toptaste22311.10.2018117734
Hrdza slivkova27.10.2018278
Broskvova ryngle96.10.20186873
Opál824.10.201859955
Franzi 13.10.2018229
Moni 13.10.2018233
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Chov pstruhov20.11.2018
Kohout20.11.2018
Chov pstruhov19.11.2018
Chov pstruhov19.11.2018
Napájení králíků v zimě, mrazech19.11.2018
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2018
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů